Argentina opět na levicové cestě

gaučové argentina
23.3.2021 12:24
Exprezidentka Cristina Fernández-Kirchnerová, která vládla v letech 2007 – 2015, prováděla důsledně levicovou politiku a přátelila se s Hugem Chávezem, Evo Moralesem a dalšími revolučními lídry Latinské Ameriky. Po čtyřleté pauze je tato dáma zpět na scéně. V roce 2019 zvítězil v prezidentských volbách se 48 % hlasů kandidát levicové frakce perónistické Justicialistické strany Alberto Fernández, který porazil dosavadního pravostředového prezidenta Mauricia Macriho, jemuž se nepodařilo obhájit druhý mandát.

Macriho zahraniční politika

Macriho vnitřní i zahraniční politika se velmi lišila od politiky jeho předchůdkyně. Krátce po zvolení podnikl kroky proti venezuelskému lídrovi N. Madurovi, jehož obvinil z porušování lidských práv a podpořil vyloučení Caracasu z jihoamerického obchodního bloku Mercosur. Společně s krajně pravicovým prezidentem Brazílie J. Bolsonarem odmítl uznat Madura jako hlavu státu a podpořil lídra opozice J. Guaidóa. Naopak vztahy mezi Buenos Aires a Washingtonem se za Macriho vlády výrazně zlepšily a během jeho návštěvy USA v roce 2016 Barack Obama nešetřil chválou na jeho adresu.

V kontroverzním teritoriálním sporu o Falklandy-Malvíny, který determinuje vztahy s Velkou Británií, zaujal poněkud umírněnější, méně konfrontační stanovisko a povolil více letů mezi pevninou a souostrovím. Přestože se bilaterální vztahy mezi Londýnem a Buenos Aires výrazně zlepšily, obě země si v tomto územním sporu stojí za svým. To znamená, že Argentina požaduje skoncování s relikty kolonialismu a navrácení ostrovů pod svou svrchovanost.    

Fernándezova zahraniční politika

Výsledek prezidentských voleb v roce 2019 znamenal rozpad vlivného pravicového bloku klíčových ABC států – Argentina (Macri) – Brazílie (Bolsonaro) – Chile (Piñera). Vztahy s Brazílií se výrazně zhoršily, neboť Bolsonaro obvinil Fernándeze ze snahy vybudovat „velkou bolívarovskou vlast“ na brazilských hranicích a odmítl se zúčastnit jeho inaugurace. Nicméně během videokonference v listopadu 2020 došlo k částečnému zahlazení vzájemných animozit, kdy se obě hlavy státu shodly na významu role Mercosuru a sousedské spolupráci.

Fernández se postavil za bolivijského exprezidenta Eva Moralese a zpochybnil závěry Organizace amerických států (OAS), podle níž jeho znovuzvolení bylo neústavní kvůli volebním podvodům. Argentina uznala Moralese jako legitimní hlavu státu a nabídla mu azyl. Poté co byl bolivijským prezidentem zvolen levicový Luis Arce a Morales se mohl slavnostně vrátit zpět do vlasti, Fernández ho osobně doprovodil na hranici obou států.

Avšak ne všechna opatření z Macriho éry byla revidována. Při své první prezidentské zahraniční cestě do Izraele v lednu 2020 se Fernández poklonil obětem holocaustu a při jednání s premiérem B. Netanjahuem slíbil, že Argentina bude nadále vést Hizballáh v seznamu teroristických organizací.                    

Návrat progresivní levice

Alberto Fernández otočil kormidlem vnitřní i zahraniční politiky o 180 stupňů a v mnohém navázal na práci exprezidentky Kirchnerové, kterou si vybral jako viceprezidentku. Mezi nejviditelnější a nejkontroverznější opatření nové administrativy patří legalizace pěstování marihuany pro léčebné účely, legalizace potratů a zavedení kvót pro transgender osoby ve veřejném sektoru (tato minorita musí mít mezi zaměstnanci alespoň 1 % zastoupení). Připomeňme, že z Argentiny pochází i pokrokový papež František, který k sexuálním menšinám zaujímá dosud nejliberálnější přístup ze všech pontifiků.

Nelibost však vyvolal záměr povolit těžbu zlata, stříbra a uranu v Patagonii, kde protestující domorodci během prezidentovy návštěvy regionu zasaženého lesními požáry zaútočili na jeho minibus. V boji proti pandemii COVID-19 Fernández propaguje ruskou vakcínu Sputnik V, kterou se nechal 21. ledna veřejně naočkovat. 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.