Argentina prolamuje izolaci Venezuely
Argentina rovněž vyzvala všechny latinskoamerické a karibské národy, aby přehodnotily své vztahy se socialistickou vládou Nicoláse Madura s cílem „pomoci Venezuele obnovit její normální fungování jako země“ a pokročit v regionální integraci. „Musí být dosaženo jednoty,“ prohlásil Fernández, který v současné době dočasně předsedá Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC), integračnímu bloku vytvořenému v roce 2011 z podnětu zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Levicový lídr Fernández také ocenil spolupráci Madurovy vlády s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a „pokrok země ve volebním procesu“, pokud jde o regionální volby v listopadu 2021, kdy se venezuelské opoziční strany po letech zapojily do volebního procesu.
Konzervativní ekvádorský prezident Lasso překvapivě uvítal výzvu svého argentinského protějšku k obnovení diplomatických kontaktů s Caracasem, ale řekl, že jeho kabinet záležitost „zanalyzuje a vyhodnotí.“ „Ještě nejsme připraveni učinit rozhodnutí,“ zdůraznil. Lasso dodal, že Ekvádor hodnotí pozitivně nedávné setkání mezi vysokými představiteli USA a Madurovou vládou a vždy bude podporovat dialog. Quito udržuje napjaté vztahy s bolívarovskou vládou od roku 2018, kdy se moci ujal pravicový exprezident Lenín Moreno. Napětí pokračuje i za krajně pravicového bankéře a politika Guillerma Lassa, zvoleného v dubnu 2021. Země však udržovaly komunikaci na konzulární úrovni. Fernándezova výzva k normalizaci vztahů s Caracasem má větší váhu jednak proto, že je dočasným předsedou CELAC a také proto, že ji přednesl před ekvádorským pravicovým prezidentem.
Diplomatické vztahy mezi Argentinou a Venezuelou byly napjaté za vlády bývalého konzervativního prezidenta Mauricia Macriho. Ten patřil k regionálním vůdcům, kteří v srpnu 2017 založili již neexistující Limskou skupinu, ad hoc organizaci pravicových vlád usilující o změnu režimu ve Venezuele. Začátkem roku 2019 navíc Macri uznal opozičního lídra Juana Guaidóa podporovaného USA jako „prozatímního prezidenta“ a podpořil krátkodobý dubnový pokus o puč. Ve stejném roce argentinská armáda údajně uvažovala o invazi do Venezuely, podle uniklých dokumentů odhalených při nedávném novinářském vyšetřování. Po Fernándezově volebním vítězství na konci roku 2019 Argentina v březnu 2021 opustila Limskou skupinu. Diplomatické vztahy s Caracasem se zlepšily, ale nikdy se plně nenormalizovaly.
Oznámení Argentiny o obnovení diplomatických vztahů s Venezuelou vytváří pozitivní očekávání pro budoucnost karibské země po letech nucené izolace a útoků ze strany regionálních pravicových vlád. V posledních letech začala venezuelská vláda po levicových volebních vítězstvích v Mexiku, Argentině, Peru, Hondurasu a Chile znovu navazovat komunikaci s řadou zemí. I když kontakty a diplomatické styky nebyly ve všech případech zcela obnoveny, noví vůdci odmítli strategii USA usilující o svržení prezidenta Madura násilím. Nejnapjatější vztahy má Venezuela se sousední Kolumbií vedenou pravicovým prezidentem Ivánem Duquem, nejbližším spojencem Washingtonu v regionu. Národy přerušily kontakty na začátku roku 2019 poté, co se Bogotá spojila se samozvanou „dočasnou vládou“ Juana Guaidóa podporovanou USA. Kromě toho byla venezuelská ambasáda v Bogotě cílem řady útoků. To se však může změnit po letošních kolumbijských prezidentských volbách, ve kterých je favoritem levicový kandidát Gustavo Petro. První kolo se uskuteční již 29. května.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2736x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.