„Barevná revoluce“ v Kazachstánu?

flag-kazakhstan
7.1.2022 09:54
Nepokoje v Kazachstánu vypukly 2. ledna údajně kvůli zvýšení cen pohonných hmot a během pár dní se situace natolik zdramatizovala, že došlo k násilnému pokusu o státní převrat. To vedlo k zahraniční intervenci Ruska a dalších spojeneckých post-sovětských států. Co se nyní v Kazachstánu odehrává, je velmi podezřelé, a zavání pučem osnovaným ze zahraničí. Zvláště podivný je extrémně rychlý vývoj událostí, jakoby vše bylo naplánováno a předem připraveno.

Politika vojenského obkličování Ruska se posunula na další level a po zpackaném pokusu o změnu režimu v Bělorusku a ukrajinské krizi, která dosud není u konce, vypukly nepokoje v zemi, která je z post-sovětských států nejbližším spojencem Moskvy. Je třeba si uvědomit strategický geopolitický význam Kazachstánu, který tvoří měkký podbřišek Ruska. Podkopání stability této středoasijské republiky a změna její zahraničně-politické orientace by znamenala mimořádný zásah do bezpečnostní situace na jižní ruské hranici a v celém regionu centrální Asie.

Kazachstán je rozlohou druhá největší post-sovětská republika, která ze SSSR vystoupila jako poslední, s Ruskem má nejdelší hranici a více než pětinu obyvatel tvoří etničtí Rusové. První prezident Nursultan Nazarbajev orientoval zemi na spolupráci s Moskvou a prosadil vstup do Eurasijského ekonomického svazu, který tvoří Rusko, Bělorusko, Arménie a Kyrgyzstán. V této politice pokračuje i současná hlava státu Tokajev. Z post-sovětských středoasijských republik je Kazachstán nejbohatší a má nejvíce nerostných surovin, zejména uran, ropu a zemní plyn. Na východě sousedí s Čínou. Skvělý cíl pro „barevnou revoluci“ za účelem změny zahraničně-politické orientace a ideální potenciální kandidát na členství v NATO.     

V Bělorusku pokus o puč pokojnými a dlouhodobými demonstracemi nevyšel, a tak v Kazachstánu zahraniční loutkovodiči vsadili na rychlou akci a brutální násilí. Ačkoliv se média pohoršují nad tím, že bezpečnostní složky střílejí do lidí, je třeba zdůraznit, že policie nemá co do činění s mírumilovnými demonstranty, ale se zfanatizovanou lůzou, která demoluje banky, rabuje obchody a zapaluje budovy.  Podle svědků extremisté zmlátili stovky civilistů a vyplenili stovku podniků. Několik policistů přišlo o život, byli zmláceni nebo odzbrojeni - co mají v takové situaci dělat než se bránit se zbraní v ruce? Srovnáme-li současnou situaci v Almaty s děním v Amsterdamu před nedávnem, kde policie brutálně zpacifikovala proticovidové demonstranty, média se tehdy nikterak nepohoršovala.    

Přestože prezident Tokajev vyšel demonstrantům vstříc a ihned odvolal vládu, na půl roku stanovil cenový strop pro pohonné hmoty a zakázal zvyšování cen tepla, plynu, elektřiny nebo vody, protesty se během pár dnů zvrhly ve spirálu násilí. Zapálen byl prezidentský palác, což naznačuje, že extremisté chtějí Tokajeva zavraždit. Přitom podle znalců místních poměrů jsou velká města bohatá a lidem se v nich žije dobře. Kazachstán je sice orientální autokracie s kultem osobnosti exprezidenta Nazarbajeva, ale je to především sekulární stát. O nějakou demokratizaci tady evidentně vůbec nejde. Je to pouze záminka tak jako mnohokrát v minulosti v jiných částech světa. Cílem je vymanit Kazachstán z vlivu Moskvy a obklíčit Rusko nepřátelskými režimy ze všech stran. Místo deklarované demokratizace by naopak mohla nastoupit islamizace, protože mezi demonstranty byli zachyceni muslimští extremisté, kteří se hromadně modlili. Tokajevova žádost o vojenskou intervenci je tudíž správná a doufejme, že pomůže teroristy zlikvidovat a situaci v zemi rychle stabilizovat.     

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.