Coronadeprese 2020

Žijeme v pandemii plánované paniky. Národy jsou ovládány strachem, hospodářská činnost a společenský život  jsou v útlumu, přijímáme bez odporu omezení osobní svobody ve jménu „výjimečného stavu“, který jako by byl stvořený k tomu, aby vytvořil ovzduší podrobení, jaké předchozí totalitní pokusy nedocílily. To vše je pro mne příliš náhodné—jako žurnalista s padesátiletou zkušeností cítím, že něco zapáchá—než, abych tomu uvěřil.  Pamatuji jak  čtyřicetipatrové věžáky se patro po patru sunuly dolů, jako by jim někdo podtrhl koberec. Pamatuji WMD, zbraně hromadného ničení.   Mnozí z vás si také vzpomenou. 

Co času pak uplynulo, co všechno se stalo než se objevily skutečnosti, které nám otevřely oči. Co se Covid-19 týče, jsou k dosažení teď  a zde, na obrazovce, na kterou se díváte, stačí vyťukat na klávesnici všetečné otázky.

Do chvíle, co tohle píši usmrtil  Covid-19  ve světě 13.000 lidí. Kdyby do konce roku tento počet vzrostl na 100.000, myslíte, že tato žertva by byla přílišná a neúnosná ?  Jistě, každý lidský život stojí za všechno úsilí, které je zapotřebí k jeho záchraně. Jsme přece humanisté. Jak to ale, že neměříme stejným metrem?

Chřipkou loni onemocněla jedna 1,000.000.000 lidí a z nich zemřelo 400.000 až 650.000, ale chybí údaje z celé řady zemí.  Od prvního výskytu Covid-19 v prosinci 2019 do 21. března 2020 se nakazilo 300.000 lidí a virus způsobil 13.000 úmrtí.  Jak to, že z obou koronavirů západní vlády označily jako životu nebezpečnější Covid-19? A co je ještě důležitější, proč?

Myslím, že odpověď spočívá v souvislosti mezi jeho výskytem a  hospodářským a finančním krachem, který stojí ve dveřích. Načasování je  dokonalé. Naši vládci šíří faleš a klam, jako když sépie vypouští černidlo, aby skryli skutečnost, že kdyby pandemie Covid-19 nevypukla, museli by ji sami vyvolat. Horlivě přikládají pod přetopený kotel národní a světové ekonomiky, aby vybouchl co nejdříve a mohli  křičet: my ne, my ne, to pandemie! Lepší příležitost si přát nemohou. Koronavirus je ideální hejl, na kterého lze svést vše, nejen důsledky systémových vad a vlastních chyb, ale i celou novou Kalvárii.

Tím mám na mysli skluz ekonomiky do deprese a rozpad světového finančního systému. Předpovědi krachu houstnou a jsou stále časově přesnější. Investiční banka JPMorgan varuje: „Příští finanční krize udeří v roce 2020.“ Forbes dodává: „Čeká nás nejhorší desetiletí v US historii, odstartované prasklými dlužními bublinami.“ Jak by ne, když svět je zásluhou centrálních bank zamořen měnou vyrobenou na počítačích a topí se v dluzích, které nikdy nemohou být splaceny! Jak by ne, když na burzách selhává super ruleta zvaná „hedge funds“, v níž se denně točí  víc jak jeden bilion  dolarů!  Předpovědi hospodářských a sociálních následcích coronadeprese 2020 se předhánějí svojí pochmurností a odevzdaností. Je zdravější je nabrat na vědomí.   

Aby bylo jasno, netvrdím, že bychom neměli Covid-19 brát vážně.  Jde o to, jestli všechna ta spektakulární opatření, která  vlády přijaly proti této hrozbě, jsou přiměřená a nutná nebo ne.  A hlavně a především, aby  se za nimi neskrývaly záchranné pásy bankám a koncernům, jejichž problémy nemají s epidemií nic společného, jako třeba ty dvě miliardy dolarů, jimiž americká Federální banka chystá podpořit Wall Street, líheň finančních podvodů.

Každý mrak má stříbrné lemovaní. Kuba vyvinula dvacet dva nových léků, které lze nyní použít proti ohniskům nákazy. Kubánský  Interferon B  už vyléčil v Číně dva tisíce pacientů a patří k třiceti lékům, které k boji proti nemoci koronaviru vybrala Čínská národní zdravotnická komise. Překonají naši vládci politické předsudky a požádají Kubu o pomoc?

Jedna německá laboratoř zkouší vakcínu proti Covid-19. Je zřejmě velmi pokročilá a nadějná, když prezident Trump za ní nabízí milión dolarů. Ovšem s podmínkou, že její použití bude přednostně vyhrazeno USA. America First.

Ne, na téhle notě zakončit článek nemohu. Honem nějakou dobrou zprávu. Tady je: Devadesát devět procent lidí,  kteří onemocní Covid-19 se uzdraví, oznámili 19. března vědci z Harwardu. Podle jejich odhadu celkový průměr úmrtnosti činí zhruba 1%, mnohem méně nežli MERS (34%), SARS (11%) nebo Ebola (90%), ale o něco víc, asi 0,1% nežli chřipka.

Jan Vítek

PS:

• Harward zřejmě nepočítá případy, kdy příčina úmrtí infikovaných lidí byly virem rozbouřené chronické nemoci, což v případě Itálie činí 99%.
• Zkušenosti ukazují, že připravenost a vyspělost národních zdravotních systémů je rozhodujícím faktorem míry úmrtnosti, viz Jižní Korea oproti Iránu, nebo USA oproti Německu,
• Kdy jste naposledy slyšeli nebo četli, že rok co rok zahyne 1.25 milionu lidí v automobilových nehodách, tj. 3.287 denně?