Další prudké ochlazení česko-čínských vztahů

Dne 11. května vypracoval Senát usnesení ohledně Tchaj-wanu, v němž vyzval českou vládu, aby podpořila účast Tchaj-peje na zasedání, v mechanismech a činnostech mezinárodních organizací WHO (Světová zdravotnická organizace), UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu), ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) a Interpol (Mezinárodní organizace kriminální policie). Jedná se o hrubé zasahování do vnitřních záležitostí Číny a závažné poškození politického závazku ČR ohledně politiky jedné Číny, jež nebyla zpochybňována ani v éře Václava Havla. Čínská strana je takovým jednáním přirozeně silně znepokojena a ve svém oficiálním prohlášení uvádí:

Na světě existuje pouze jedna Čína, Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí jejího území a vláda ČLR je jedinou vládou zastupující celou Čínu. Princip jedné Číny je všeobecně uznávanou normou mezinárodních vztahů a všeobecným konsensem mezinárodního společenství. Účast čínského regionu Tchaj-wan v činnostech mezinárodních organizací, včetně aktivit v rámci WHO, musí být řešena v souladu s principem jedné Číny. Je nutné podotknout, že Demokratická pokroková strana upřednostňuje své politické zájmy před blahem lidu regionu Tchaj-wan, když neústupně trvá na separatistickém postoji „nezávislosti Tchaj-wanu“ a odmítá uznat „konsensus z roku 1992“, který odráží princip jedné Číny. Ten je politickým základem pro rozvoj vztahů ČLR s Českou republikou i dalšími zeměmi… 

Vedle Senátu v čele s „Tchajwancem“ Vystrčilem (ODS) a senátorem Fischerem (KDU-ČSL) pracuje na destruování česko-čínských vztahů i pirát Lipavský. Ten se při své návštěvě USA koncem dubna setkal s vrcholným představitelem, tzv. „sikjongem tibetské exilové vlády“ Penpou Tseringem. Ani tato provokace Pekingu neunikla a čínská strana se vyjádřila následovně:

Takzvaná „tibetská exilová vláda“ je separatistická politická organizace, jejíž agenda marně usiluje o dosažení „nezávislosti Tibetu“. Tato organizace je v naprostém rozporu s ústavou ČLR a žádná ze zemí ji neuznává. Penpa Tsering jakožto představitel této organizace je naprosto protičínský separatista a Čína je rozhodně proti jakýmkoliv kontaktům s ním ze strany představitelů ostatních zemí. Příslušná schůzka ministra zahraničí Jana Lipavského je tedy vážným porušením politického závazku české strany vůči jedné Číně… Peking vůči takovému chování vyjadřuje silnou nespokojenost a rozhodný nesouhlas.

Lipavský i Senát se v postoji k územní celistvosti států dopouštějí dvojího metru. Na jedné straně podporují separatisty v Číně a jejich pravicoví předchůdci před čtrnácti lety souhlasili s porušením územní integrity Srbska, když uznali nezávislost Kosova, avšak co se týká Ukrajiny (Krym, Donbas), Gruzie (Abcházie, Jižní Osetie) či Španělska (Katalánsko), tam je pro ně územní celistvost nedotknutelná. Typické ideologické pokrytectví stran české pravice.