Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát!
Dr. Beneš se stal výraznou osobností meziválečné politické mapy Evropy. Byl nenáviděn nacisty, jeho jméno bylo po roce 1948 znevažováno komunisty, byly ničeny jeho symboly. Také po roce 1989 se stal terčem útoků polistopadových tvůrců nových dějin. Je otázkou, který z dnešních politiků, by v této dějinné válečné zkoušce obstál. Jako národní socialista připomínám, že Dr. E.Beneš je úzce spjat s Československou stranou národně socialistickou.
Dr. Edvard Beneš stál po boku TGM u zrodu Československa v roce 1918. Byl předsedou vlády i dlouholetým ministrem zahraničí ČSR. Po abdikaci TGM byl Dr. E. Beneš v roce 1935 zvolen druhým československým prezidentem. V říjnu 1938 po mnichovském diktátu a zradě západních mocností odcházel podruhé do exilu. Byl poražen, mnohými potupen. Za necelý měsíc si připomeneme toto smutné 80. výročí Mnichova… Vývoj evropské krize a průběh II. světové války dal ovšem Dr. Edvardu Benešovi za pravdu.
Jeho návrat do vlasti v květnu 1945, byl bez nadsázky návratem vítěze. Celý národ mu skládal hold. Dr. Edvard Beneš, jako jeden z mála evropských představitelů, se vrátil do vlasti opět jako prezident. Československo i jeho zásluhou bylo součástí vítězné koalice.
Další poválečný vývoj v Evropě a ve světě byl již ve znamení nového rozdělení světa na základě Jaltské dohody a výsledků války. Tento vývoj již nemohl Dr. E. Beneš ovlivnit, natož zastavit. Svět se rozdělil na dvě sféry vlivu.
Dnešní útoky na Dr. E. Beneše jsou ve svém důsledku útokem i na celistvost a suverenitu našeho státu. Jsou také pokusem, jak změnit výsledky II. světové války. Tyto snahy je nutno odmítnout a znovu kritikům připomenout zákon PS Parlamentu ČR: „Dr.Edvard Beneš se zasloužil o stát!“
Přemysl Votava
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3191x přečteno
Komentáře
Pane Volný, většina odpovědí je mi běžně volná (s prominutím). Každý si může čmárat co ho napadne. A to se děje.
Možná bych měl podobné stanovisko jako Vy a prezident Beneš by mi nepřipadal "dost sexy", jak je to dnes v módě. Ale osud tomu tak chtěl, že Kožlany velmi dobře znám a proto jsem se začal zajímat o život pana Edvarda Beneše. Vlastním mimochodem jeho knihu "Šest let v exilu" z roku 1946 a například také knihy o něm (Comptom Mackenzie "Dr. Beneš" z roku 1948) - kdo z Vás to má. A také knihu "Mnichov a Edvard Beneš" od Míly Lvové - z památného roku 1968. A další.
Bylo by to na dlouhé psaní. Pokud nechcete žít v bludu, tak si o tom "sucharovi" něco přečtěte. Velice pracovitý a současně vzdělaný a statečný člověk. A v rozhodujících chvílích svým okolím opouštěný.
Současný prezident-prognostik by mu mohl závidět, jak Dr, Beneš před odjezdem do exilu velmi přesně předpověděl další vývoj ve světě na řadu let. Prostě Vaše "letadlové" hodnocení situace před Mnichovem je ke druhému prezidentu velmi kruté. A neinformované. Je všeobecně známo, že Frantíci a Britové se na nás "raz, dva tři" a já si také zaprognózuji, že pokud bychom se dostali do potíži, tak se na nás vykašlou opět. Proč jej Jan Masaryk o tom správně neinformoval? Dlouhá léta v těch končinách žil a neměl problém navazovat blízké kontakty (což byla Benešova slabina).
Bez Edvarda (tehdy ještě Eduarda) Beneše by nebylo Československo uznáno dodnes. A On (jako klíčový partner) s Tatíčkem Masarykem dosáhl toho, že náš stát byl oficiálně uznán ještě dříve než vznikl. Který stát světa to má?
Velmi nemocný člověk nepřesvědčil Jana Masaryka, aby také podal demisi (když už to 12 jiných zvoralo). Jan Masaryk měl od komančů slíbeno, že on bude prezidentem po Benešovi. Vlastním fotografii Jana Masaryka, jak v kruhu komančů sleduje první přehlídku Lidových milic. Ta fotka mluví za vše! Tam někde Milovaný Jan poznal, že nesplnil odkaz svého otce: Buď vždy s Benešem. Jan Masaryk navštívil v den své sebevraždy Dr. Beneše v Sezimově Ústí a jen Ten Nad Námi ví, co si Jeník vyslechl při jejich soukromé procházce. Jan Masaryk trpěl manio-depresivitou. Proto také volil onen způsob odchodu z tohoto světa.
Máte právo si tady čmárat co chcete a já mám právo s Vámi nesouhlasit.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.