Elitářství po česku

pelc vladimír
15.12.2019 21:05
Žijeme v čase, kdy s většinou tvrzení, názorů, nestojí za to ani polemizovat. A dokonce ani je číst. Takovými jsou např. politické výplody Radkina Honzáka, českého psychiatra, publicisty, pedagoga.

Občas se však stane, že − určitě nevědomky−, ve svém tvrzení odhalí ždibec pravdy. Došlo k tomu např. v jinak myšlenkově zanedbatelném, propagandisticky primitivním textu, který nedávno publikoval (viz, 11. 12. 2019). Nemyslím přihlouplé fejky že Rusku při osvobozování Evropy v roce 1945 pomáhala Čína, že Klement Gottwald si Československo představoval jako 17. republiku SSSR, že poradci prezidenta M. Zemana mohou být agenty cizích mocností, nemám na mysli primitivní propagandistické útoky, že Miloš Zeman dehonestuje svým vystupováním, svým lhaním, svou přilnavostí k Rusku a Číně tuto zem víc, než to dokázal kdo před ním.

Nejde mi nyní ani o to, že se R. Honzák nekvalifikovaně vyslovuje se k něčemu, čemu nerozumí – očkovat lidem tvrzení, že za měnovou reformu v roce 1953 mohou komunisté, může jenom osoba v tomto směru nekvalifikovaná a ideologicky oslepená: Hlavním důvodem měnové reformy v roce 1953 byly měnové škody způsobené nacistickou okupací (1939–1945). Nacistická okupační moc využila svou peněžní politiku k hospodářskému vykořisťování země militarizací a cenovým diktátem. Dnem okupace (15. 3. 1939) přestala být koruna samostatnou měnou, stala se fakticky – a po vyhlášení tzv. celní unie s „Říší“ od 1. října 1940 i „právně“ – nominálním zlomkem říšské marky. Stanovení kurzu marky na 1 RM = 10 K znamenalo podhodnocení české koruny o 30 %; to usnadnilo drancování českého hospodářství. Marky, za které německá armáda, němečtí občané a německé podniky kupovali české zboží, byly Národní bankou odváděny Říšské bance do Berlína a ukládány na tzv. Interimkonto bez jakékoliv úhrady či vyrovnání. Podhodnocený kurz koruny vůči marce působil inflačně na vývoj domácích cen. Nadhodnocené říšské marky byly na celém území protektorátu přijímány a dostávaly se z peněžního oběhu zpět do pokladen Říšské banky; ke konci války se jednalo o 16,7 miliardy korun; to bylo inflačním zdrojem korunového peněžního oběhu. Marky, kterými se českým podnikům platily dodávky zboží pro německé odběratele, zejména pro armádu, byly odváděny Říšské bance do Berlína a soustřeďovaly se na zvláštním tzv. Girokontu, aniž by byly uhrazeny. Ke konci války vykazovalo toto konto pohledávku ve výši 58 mld. K. To byl také zdroj korunové inflace. Důsledkem byla vysoká inflace v Protektorátu: I když byly ceny regulovány, úředně stanovené spotřebitelské ceny se v období březen 1939 až duben 1945 zvýšily o 62 % a velkoobchodní ceny o 59 %; ještě vyššího růstu dosahovaly ceny na černém trhu. Nacisté zabrali zásoby měnového zlata v zemích, které německá vláda obsazovala, i zbytek zlaté rezervy, který byl ponechán v roce 1938 v Praze. Celkem představovalo uloupené československé měnové zlato 45,5 tuny; také nakradené tzv. židovské zlato – více než 600 kg – putovalo do Říšské banky. V roce 1940 byl zaveden tzv. matrikulární příspěvek – šlo v podstatě o válečnou daň, formálně odůvodněnou tím, že český národ je povinen hradit náklady spojené s ochranou Čech a Moravy hitlerovským Německem –, který musela protektorátní vláda odvádět říšskému ministerstvu financí jako „příspěvek na německé válečné výdaje“. Celkem bylo zaplaceno 53,6 mld. K. V oficiální čs. zprávě, předložené norimberskému tribunálu s hlavními válečnými zločinci pod názvem Německé zločiny proti Československu, byly škody a ztráty spojené s německou exploatací a válkou vyčísleny úhrnnou sumou 347, 5 miliardy tehdejších korun (k tomu lze srovnat též znalecký posudek Leopolda Chmela z procesu s K. H. Frankem, který byl publikován v roce 1946). Na Slovensku dosáhly válečné škody 114, 5 miliardy korun. Také názor, že tehdejší prezident Antonín Zápotocký národu lhal, když do poslední chvíle tvrdil, že měnová reforma nebude, plyne z neznalosti: V případě provedení měnové reformy platí heslo sexuologa, týkající se jinak manželské nevěry – zatloukat, zatloukat, zatloukat. V opačném případě by byly hospodářské škody ještě větší.

 

Ale nyní k hluboké pravdě, kterou R. Honzák na závěr svého článku vyslovil, pravdě o českých elitářích; zní: Je na čase stanovit lidem, kteří to nechápou (rozuměj: nechápou názory R. Honzáka) priority nutné pro přežití v současnosti… To je podstata myšlení R. Hozáka: On a ostatní moudří, sebedelegovaná údajná elita národa, musí stanovit priority lidem s jinými názory, priority pro jejich život, priority těm ostatním − hlupákům. Protože oni nevědí, co je správné. Proč? No protože, podle Honzáka, lidi jsou blbí (viz).

 

Jenom nevím, co bude sebedelegovaná domnělá elita dělat, když (podle nich) hlupáci nebudou jejich jedině správné a geniální názory akceptovat. Do blázince s nimi? Zbavit je občanských práv? Za drátěný plot? Do krematoria?

Právě takové názory jsou humusem protofašismu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

K poznámce pana Olberta:

   Ohledně dostupnosti děl pana Honzáka, se jednalo toliko o zveřejnění momentálních subjektivních prožitků. Samozřejmě s Vámi myšlenkově souzním v části Vašeho diskusního příspěvku, v níž poukazujete na zhoubnost současného trendu nehospodárnosti v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, kdy bývá upřednostňován luxus nám momentálně vládnoucích zbohatlíků, včetně jejich zlaté mládeže, před důležitými potřebami k prostému přežití obecného lidu. Kromě Vámi uvedeného konkretního případu vyložené nehospodárnosti při nakládání s veřejnými financemi vyčnívá z průměru i nyní preferovaná stavba rozhleden, nejen na každém vrcholku, dokonce i výhleden do bezprostředního okolí jejich postavení,jakož i nesčetných tzv, zážitkových center. Tak zvané elity se odklonily od uspokojování potřeb lidu obecného a při nakládání s veřejnými prostředky,když uspokojují pouze své ziskluchtivé cíle a takto se nadřazujíc nad běžný nejen nad běžnou nezbohaltlickou populaci, ale dokonce nestoudně jí indoktrinujíc jejich jejich mysl, jimi uctívaným božstevem konzumerismu, mamonu a jiných falešných pozlátek.

Roland Olbert

S tím odkazem za...lidi jsou blbí.."

jste mě, milý autore fakt vystrašil, neboť jsem netušil, že se dostanu někam, kam nechodím ani omylem a ta konfrontace

s moderátorkou, kterou soukromě označuji jako inkvizitorku, byla tečkou bez pokračování.

Poznámku pana Antonína Moskalíka 

jsem si přečetl se zájmem a zarazilo mě, jak popisuje nedostupnost knih  R. Honzáka ...po knihovnách.

Netuším, jakou knihovnu má ve svém bydlišti, nebo okolí, ale objevil jsem na stránkách krajské knihovny v K.Varech

20 titulů  uvedeného autora, ať už je napsal sám, nebo se spoluautory, počínaje rokem 2005, až do současnosti.

Viz. www.knihovnakv.cz 

Pokud se snad rozhodne tuto knihovnu osobně navštívit  až  do 1.patra, bude ohromen novou luxusní podlahovou krytinou,

ačkoliv častým a informovaným návštěvníkům  neuniklo, že tu původní, také luxusní, stačilo pouze nechat odborně

vyčistit a mohla sloužit  bez  ztráty estetiky  a užitkovosti ještě roky.

TAKTO se spotřebovávají  přidělené finanční prostředky do konce roku, neboť  ten příští rok by je už nedostali...

Ouřadům  ZDAR !

 

 

klokan

    Stále samozřejmě plati lidské pořekadlo ,, Ševče drž se svého kopyta ". O negativních aspektech zásahů pana Radkina Honzáka do politiky, dokladovaných v další perfektním článku pana Vladimíra Pelce asi není pochyb, když svou eufemisticky napsáno svou nelásku k učení komunismu, potažmo též k prezidentovi i premiérovi této kdysi republiky, jakož i přespříliš kladný vzah k elitářství, dává až okatě najevo, není samozřejmě sám. Na poli odbornosti pana Honáka tedy psychiatrie, však lze najít i podnětné myšlenky, když dost přesvědčivě ve svých populárně odborných publikacích popisuje většinovou posedlost zdejší společnosti po mamonu a z ní vyplývající důsledky a způsoby jak jim čelit. Jeho literární díla jsem samozřejmě nestudoval, když k jejich zakoupení jest zapotřebí nemalého peníze a po knihovnách se mi ještě nepodařilo na jeho díla narazit. Tedy jeho dílo znám samozřejmě povrchně, jak z orientačního prolistování v knihkupectví, než knihu jeden obrátí na líc a zhrozí se z nemalé ceny.

   Zde si dovolím odbočku. Zamyšlení, že nejen věci materiální, ale i zejména duchovně kulturní požitky nám nějak enormně čím dál více podražují. Za bývalého režimu, který se nazával jako socialistický, jeden jako příjmově průměrný jedinec vůbec neměl, zakoupit se každý den několikatery noviny, několik knih za měsíc, vícekráte za měsíc též navštívit filmová a divadelní představení a výstavy. Ještě, že nám zatím zůstaly celkem relativně levné půjčovny knih.

      Od internetu bych chtěl v tomto příspěvku abstrahovat, ale nelze mi, kdy právě na něm si lze například přečíst podnětný článek od pana psychiatra nazvaný "Potřebujeme vesnické hospody." Zde mimo jiné pojednává o problémech osamělosti lidí ve stáří, kdy na venkově měli venkovští muži možnost kompenzovat své pocity osamělosti z psychického hlediska právě v hospůdce. Jako určité negativum nynější vlády oligarchů, lze spatřovat zjevnou likvidaci venkovských hospůdek sociálními a jinými Ing., viz. kontraproduktivní EET a zákazy kouření. Nakonec na vsích dojde i na ty babky, když jim tam zruší i obchůdek, kde si měly možnost při nákupu splknout. Takže i pan psychiatr, jakožto my všichní má své klady i zápory. Samozřejmě lze na jedné straně vítat, že se do politiky zapojuje, ale zejména jako odborností psychiatr,dokonce veřejně známý, by se měl vyjadřovat objektivněji. Námitky lze samozřejmě vnést i k politikům z povolání, těchto marionet oligarchů, včetně jejich technokraticky, ekonomisticko nelidskými, zásahy do věcí veřejných. Nikdo jim již neodpáře například jejich zločiny například na zhoršování kvality životního prostředí, kdy zcela prokazatelně upřednostňují své monentální nepokrytě ziskuchtivé zájmy, byť nanejvýš pokrytecky tleskají ekoblahoslavené slečně Thurnbergové, kterou si stejně uměle ikonizovali, aby zastřeli své skutečné chamtivé zájmy.