Eman Pluhař: V Jáchymově postavili obětem komunismu neviditelný památník

obrazek
20.12.2020 15:17
„A když nebudeš, kdo bude znát tvé jméno, udržovat tvůj plamen, vyprávět tvůj příběh?“ Citát je ze světoznámého muzikálu „Hamilton“ a popisuje známou funkci památníků. V daném případě má tuto funkci muzikál sám, který je svého druhu památníkem prvního ministra financí USA a vybojované nezávislosti země. Z pomníků/památníků se jménem Obětem komunismu v Čechách a na Moravě vychází v tomto ohledu v kategorii „aby se nezapomnělo“ úspěšně snad jen památník od Olbrama Zoubka na úpatí Petřína v Praze, kde se po schodišti k vltavskému údolí jakoby vrací z komunistického zajetí v uranových dolech rozbité lidské figury. To má symbolickou sílu. Ale již jen běžná rešerše v internetu naznačuje, že je to výjimka, že ostatní památníky jsou většinou na tom hůře a mnohé z nich uvízli někde mezi vytěsněním pamětí či zapomenutím anebo se přesunuly do kategorie „nic není na světě neviditelné jako pomníky“ - jak je dobře známo z díla Roberta Musila.

Hvězdy, posádky a  zřizovatelé neviditelných pomníků jsou vlastně anonymní, širší veřejnost je nijak nezná. Většinou jsou to lidé z radnic (Praha, Brno, Liberec, Plzeň) ve spolupráci s lidmi rozhádanými kvůli pomníkům/památníkům v Konfederací politických vězňů. Stát s památníky Obětem komunismu jakoby nechtěl mít nic společného, ačkoliv by se měl distancovat od svého totalitního předchůdce, který oběti tak říkajíc vyráběl. Bohužel. Odhalení zmíněného památníku na úpatí Petřína se paradoxně nezúčastnil ani prezident Havel (Klaus a Zeman také ne). V Jáchymově jako   ústředním místě v topografii státního teroru za doby komunismu se notoricky rozhádané Konfederaci politických vězňů podařilo postavit jako památník Obětem komunismu  třímetrový kamenný rám s horníkem, který může ale nemusí představovat výjev z podzemí uranových dolů, ale za jen trochu horšího počasí může představovat nějaké nepotřebné  harampádí, které odněkud vynesli a uložili blízko kostela svaté Anny a svatého Jáchyma. U cesty k odvozu do sběru. Blamáž a skulpturu nemohou zachránit metrové balvany částečně otesaného kamene postavené do řady  podle cesty kolem  kostela, na kterých jsou více méně špatně čitelná jména jáchymovských a jiných  lágrů a dokonale splývají v létě i zimě s okolím a nevyprávi nic.

Kdo tedy bude na tomto smutném místě  vyprávět příběh několika desetitisíců Čechoslováků, kteří sem byli v letech 1948-1961 zavlečeni na těžbu uranu do otrokářské kolonie (tzv, Gulagu), která si v lesích nad Jáchymovem  hrůzou poměrů  nezadala s poměry v belgické kolonii v africkém Kongu.

Památník by mohl vyprávět tento příběh například formou obelisku. A jako další americký příklad by mohla posloužit zmenšená verze obelisku ve Washingtonu, který vypráví příběh boje za nezávislost země a byl zřízen na počest prvnímu prezidentovi USA.

Stejně jako Washington-Memorial by byl  kombinací obelisku s rozhlednou, která se hodí do horské krajiny např. na pozemku blízkého dolu Svornost nedaleko kostela sv.Anny a sv.Jáchyma.  Ve vyhlídce by otevřel výhled na Krušné hory a lázně Jáchymov a pomocí šipek a informační tabule doplňíl výhled o příběh vězňů z jáchymovských lágrů. Ukázal návštěvníkům na místa, kde zmizely či byly zahlazeny stopy uranových dolů, otrokářské kolonie a vězeňslých  baráků v   šestnácti otrokářských  táborech.

 

 

eman-pluhar
Čech žijící v Německu, člen SPD, na počátku 90. let působil v Praze v rámci Nadace F. Eberta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.