Hondurasu povládne žena – Castrová

Xiomaro Castro
31.12.2021 16:21
Honduras není středem pozornosti mediálního zájmu a mnohými je považován za bezvýznamnou „banánovou republiku“. Nicméně i dění v této zemi potvrzuje trend obratu Latinské Ameriky doleva. Ve všeobecných volbách na konci listopadu, ve kterých voliči vybírali nového prezidenta, poslance, starosty, místostarosty i obecní zastupitele, triumfovala levicová strana Libre. V závěru roku 2021 tak levice slavila úspěch v Nikaragui, Hondurasu, Venezuele a Chile.

Hlavní pozornost přitahují volby prezidentské, v nichž už nemohl obhajovat další mandát současný pravicový prezident Juan Orlando Hernández z Národní strany. Ten byl zvolen poprvé v roce 2013, když porazil levicovou kandidátku Xiomaru Castrovou, a potvrzen v úřadu o čtyři roky později, což mu umožnil dodatek k ústavě. Proti jeho znovuzvolení se zvedly masové protesty v celém Hondurasu. V letošních volbách kandidoval za Národní stranu starosta hlavního města Tegucigalpy Nasry Asfura, který sliboval zlepšení infrastruktury a tvorbu pracovních míst, což mu vyneslo 36,9 % hlasů.

Jeho rivalka Xiomara Castrová z levicové strany Libre, první dáma Hondurasu v letech 2006 – 2009, ho porazila s vysokým náskokem – obdržela 51,1 % hlasů. Její třicetibodový volební program obsahuje mj. referendum o nové ústavě, obranu práv žen, sociální programy pro boj s chudobou při udržení dobrých vztahů se soukromým sektorem atd. Castrová je tak první zvolenou prezidentkou v dějinách Hondurasu s nejvyšším počtem hlasů, čímž končí dvanáctiletá éra vlády konzervativců. Je to jistě i satisfakce pro jejího manžela Manuela Zelayu, jenž byl v roce 2009 svržen při státním převratu. Lidé tak dali stopku neoliberálnímu systému, který nikdy nereagoval na nejzákladnější potřeby obyvatel a pošlapával jejich lidská a politická práva.

V zahraniční politice dojde pod vedením nové prezidentky k razantním změnám. Hodlá navázat diplomatické vztahy s ČLR (Honduras patří mezi 15 zemí oficiálně uznávajících Tchaj-wan) a tudíž oduznat nezávislost Tchaj-wanu. Na rozdíl od ostatních vůdců v regionu se Castrová nikdy nesnažila skrývat svůj obdiv k Venezuele a bolívarovské revoluci a poděkovala prezidentu Madurovi za jeho blahopřání. Socialistická vláda má v plánu nerespektovat Juana Guaidóa jakožto prezidenta Venezuely, jehož dosud podporuje končící hlava státu Hernández. Rovněž dojde k posílení vztahů s Kubou – prezident Miguel Diaz-Canel uvítal triumf Castrové a označil jej za vítězství pro Latinskou Ameriku a Karibik.     

Nasry Asfura veřejně uznal vítězství své rivalky, čímž uklidnil obavy, že Národní strana nepřijme porážku a vyvolá politickou krizi v zemi, což není jev v Latinské Americe neobvyklý. Předchozí volby skončily rozsáhlými protesty a brutálními represemi ze strany Hernándezova režimu poté, co občané vyšli do ulic, aby odmítli výsledek všeobecně považovaný za podvodný. Velký procentuální rozdíl neumožnil opoziční pravici nic jiného, než přijmout výsledek voleb jako fakt. Poté, co USA nejprve učinily vlažné prohlášení, nakonec Castrové poblahopřály k vítězství. Uznání regulérnosti voleb Washingtonem je považováno za klíčové, neboť američtí představitelé sehráli zásadní roli v puči z roku 2009. Ačkoliv vztahy s USA zákonitě ochladnou, k dalšímu státnímu převratu inspirovanému ze zahraničí snad nedojde.  

 

Foto: TV SCREEN


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.