Je třeba respektovat vůli obyvatel Krymu a vyhnout se politice pitbula, cenění zubů a nepoužívání mozku

17.3.2014 10:59
Centrální ukrajinská vláda, která se konstituovala po „revoluci sniperů“, se snažila referendum o budoucnosti Krymu zbránit jak administrativně, zablokovala přístup k seznamu oprávněných voličů, ale nakonec i rozpuštěním orgánů krymské autonomie. Referendum zakázal i ukrajinský Ústavní soud. Navzdory těmto „obtížím“ v sobotu 16. března referendum bez rušivých momentů proběhlo a přineslo výsledek, který byl předem očekáván.

Podle dnes ohlášených výsledků se 96,6 procenta zúčastněných vyslovilo pro připojení Krymu k Ruské federaci. Jen minimum zúčastněných potom na hlasovacím lístku zatrhlo druhou možnost, to byl hlas pro návrat k ústavě Republiky Krym z roku 1992 a pro postavení Krymu jako části Ukrajiny.

Nyní se očekávají právní procedury, kdy Krym požádá o připojení k Ruské federaci. Není pochyb o tom, že ruský parlament této žádosti vyhoví. Pro Rusy na Krymu to bude náprava avanturistického kroku N. S. Chruščova z roku 1954, kdy sovětští komunisté Ukrajině toto ruské území darovali. Ještě podstatnější pro Rusy ale je, že se vymaňuje z ovládání Kyjevem, kde se dostali k moci nebezpeční nacionalisté navazující na černou minulost banderovců.

Právě argumentem, že Kyjev ovládli fašisté, argumentovala velká část těch, kteří hlasovali „pro Rusko“. Někdo to možná nechápe, ale k zamyšlení stojí, proč v bilboardové agitaci byl účinný právě Krym v jedné variantě s hákovým křížem a druhé s ruskou vlajkou. Konečně babička stojící s velkým papírem, na němž je napsáno „Nenecháme pošlapat památku našich hrdinů“, napovídá mnohé o myšlení lidí pamatujících na hrůzy poslední světové války.

Vinu na jednoznačných postojích účastníků referenda možná mají i ti, kteří ze zahraničí, na mysli můžeme mít i oficiální politiky unie, přijížděli do Kyjeva, setkávali se s vůdcem fašizující Svobody O. Ťiahnybokem, či na majdanu postávali pod banderovskými vlajkami.

Otázka Krymu je nyní vyřešena a měla by být i jistým mementem pro další politiku vůči Ukrajině. Stát, který je tak rozdělen národnostně, jako Ukrajina, nemůže být řízen tak, jak si představuje A. Jaceňuk a zejména jeho spojenci ze Svobody nebo Pravého sektoru. Poslední události v Charkově nebo Doněcku jsou krvavým varováním. Kyjev musí začít plnit demokratické standardy Evropské unie a zásadně změnit politiku vůči jiným národům, které na území Ukrajiny žijí. Jinak příkladu Krymu dříve či později budou následovat i jiní.

Jako zcela nesmylné se jeví nápady s různými sankcemi proti Rusku a jeho představitelům. Velmi lehce se může stát, že by se nakonec obrátily proti těm, kteří je vyvolali. Je třeba odejít od toho, co německý list Handelsblatt nazval politikou pitbula, tedy cenění zubů a nepoužívání mozku. Je třeba respektovat reálie a zejména vůli většiny obyvatel Krymu.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.