Jeden příklad je lepší než tisíc zbytečných rad I. a II.

obrazek
18.10.2020 10:44
Ceremoniál u příležitosti oslav státního svátku 28. října, který se má konat ve Vladislavském sále Pražského hradu je předmětem mediální a tedy neuchopitelné pozornosti. Opět je z toho "causa", na jejímž pozadí jsou z osob či z osobností pohodlné a snadné terče pro získání dalších plusových bodů do pomyslného táborového deníčku "za iniciativu". Má se za to, že je třeba k tomu zaujmout stanovisko, "aby veřejnost viděla". A veřejnost "vidí". Rozumí tomu však? Já čím dál tím méně.

   Za sebe mohu říci, že můj postoj k věci - dokud jsem nad ní nepřemýšlel a spoléhal jsem se na to, co prvoplánově převládá v různých vyjádřeních - byl jasný: "Taková akce by se neměla ani plánovat, natož pak uskutečnit!". Když jsem se nad tím později trochu zamyslel, vynořila se sice malá, ale neodbytná ALE: 

  Ale,  cožpak jsme ve válečném stavu? Vždyť i v něm by se taková akce patrně uskutečnila - za nejpřísnějších opatření, zatemnění, utajení aj. - ale uskutečnila.

   Pokud je v současné situaci třeba zrušit všechny zbytečné akce, je smyslem zrušení této "akce na počest jednoho z nejvýznamnějších státních svátků" sdělit občanům, že jde o zbytečnost

   Pak by se asi nikdo nemohl divit, že i v jiných letech by veřejnost považovala takovou akci za zbytečnost. Jak potom budou učitelé ve školách vychovávat k vlastenectví, když takové příklady z veřejného života mizí. Nemyslím, že je přímý vztah mezi vlastenectvím a oslavou státního svátku, ale propagovat takto zbytečnost každé větší akce na počest naší státnosti nepomůže ničemu dobrému, myslím.

Tady by jeden příklad byl lepší než tisíc zbytečných výzev k vlastenectví (I.).

 

  Ale,  cožpak nemůže být taková akce zorganizována v rámci současných nařízených opatření (jak to ostatně i pan prezident údajně připouští)? 

   Samotní kritici (a to i na nejvyšší  úrovni zodpovědnosti, lze říci autoři i spoluautoři) nařízených opatření a propagátoři ochranných prostředků (Roušky, Rozestupy, mytí Rukou, omezení počtu) snahou akci zrušit tím de facto signalizují veřejnosti, že ve skutečnosti nevěří v účinnost a fungování toho, co vymysleli. Vždyť na akci, kterou bude sledovat velká část televizního národa, mají možnost předvést "vzorový" způsob boje proti epidemie, který by byl vodítkem pro individuální postupy v rodinách, na pracovištích apod. (Také jsem si původně myslel, že jeli na Hrad diskutovat jen o tom "jak co nejlépe".) V následné diskusi, která se jistě rozproudí o tom, že při tomto vzorovém postupu organizování akce nedošlo k žádné nákaze, by tak měli nejlepší možnosti pro přesvědčení veřejnosti o účinné ochraně proti nákaze. Nebo o to nestojí?

Také tady by jeden příklad byl lepší než tisíc zbytečných výzev k nošení roušek(II.).

   V této chvíli jsem další přemýšlení raději zablokoval, přesunul pozornost k jídlu a tak na další otázky nedošlo. Nicméně, můj původní pevný postoj se trochu viklá.

 

Za doplnění smajlíků (celkem 2) na patřičná místa odpovídá čtenář.

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.