Jemen: ani válka, ani mír?

Pro připomenutí, jemenská občanská válka je konflikt mezi sunnitskou vládou, kterou podporuje koalice arabských států v čele se Saúdskou Arábií a šíitskými rebely z kmene Hútiú, za kterými stojí Írán. Jemen se tak stal zástupným bojištěm, kde si vyřizují účty regionální rivalové – Rijád a Teherán – a válka má rovněž charakter náboženského konfliktu dvou znepřátelených větví islámu. Přitom dochází k humanitární katastrofě nevídaných rozměrů, hladomorem počínaje a zabíjením civilistů konče.   

Koncem dubna 2022 přední arabská média informovala, že válka v Jemenu, největší konflikt na Arabském poloostrově v historii, se blíží ke svému konci. Řada arabských států – spojenců jemenské vlády v čele se Saúdskou Arábií – deklarovala přání vyřešit konflikt mírovou cestou. Exprezident Jemenu Mansúr Hádí, který byl svržen v roce 2015 a začal občanskou válku, rezignoval, aby přispěl k mírovému urovnání situace v zemi. Zdálo by se, že všechny tyto skutečnosti hovoří ve prospěch toho, že v blízké budoucnosti strany konfliktu v Jemenu konečně dosáhnou míru. Navíc, vláda se svými spojenci, i hútíjští povstalci souhlasili s příměřím na dobu jednoho měsíce. Předpokládá se, že příměří využijí strany konfliktu k vypracování plánu, jak zemi dostat z krize.

Podle představ organizátorů příměří by zastavení bojů mělo být využito k dodání humanitárních dodávek do Jemenu. Posledním bodem se zabývali zejména hútíjští povstalci, kteří se obrátili na OSN se žádostí o zprostředkování otevření pozemních a námořních hranic země. Povstalci požadují zejména otevření letiště v metropoli Saná pro příjem humanitárních dodávek a odvedení civilistů, kteří potřebují zdravotní péči. Kromě toho si jejich velení zajistilo příslib úřadů Saúdské Arábie a dalších zemí arabské koalice nechat lodě s palivem a potravinami vplout do přístavu Hudajdá. Dříve se ukázalo, že nemocnice a další sociální instituce v celém Jemenu se musely uzavřít kvůli nedostatku paliva. Proto je pro rebely otázka zásob paliva nejakutnější.

Ve skutečnosti se však ukázalo, že znepřátelené strany jako celek nemají navzdory prohlášením vedoucích činitelů náladu na smírné vyrovnání. Za prvé, letecký provoz přes letiště Saná dosud nebyl obnoven. Za druhé, saúdské námořnictvo nadále zpomaluje tankery převážející palivo určené pro Jemen. Americká vláda navíc oznámila vytvoření speciální skupiny válečných lodí, které budou zajišťovat blokádu jemenského pobřeží. Za třetí, obě strany konfliktu využívají klidu na frontách k přesunu vojáků. Hútíjské velení jasně vidí, že nepřítel nehodlá ustoupit v žádném z klíčových bodů, byť čistě humanitárního charakteru. Taková situace, mírně řečeno, nepovede k urovnání konfliktu. A těžko lze očekávat, že rebelové, když viděli, jakou mají nepřátelské sliby skutečnou hodnotu, se rozhodnou složit zbraně a zlikvidovat svůj raketový arzenál.

Zvláště pozoruhodná je také role OSN. Organizace, která má podporovat mírové urovnání, ve skutečnosti kope za jednu ze stran konfliktu – za jemenskou vládu a její spojence. OSN dosud nedokázala vyřešit jediný kontroverzní problém. Navíc samotné příměří bylo uzavřeno bez účasti mezinárodních zprostředkovatelů. Taková diskreditace role OSN jako neutrálního mediátora jednání rovněž neprospívá. Jediným úspěchem OSN je dohoda s rebely, kteří souhlasili s tím, že do svých řad přestanou verbovat nezletilé rekruty.

Jedinou zárukou mírového urovnání v Jemenu může být pouze upřímná touha obou stran zastavit palbu. Zatím však rebelové ani jemenská vláda neprojevili ochotu k jednání. Podmínky, které vláda Hútíům předkládá, připomínají spíše požadavek kapitulace: odzbrojení, zřeknutí se používání balistických raket a dronů. A zatím to spíše vypadá tak, že po vypršení příměří ze strany vlády a jejích spojenců zazní věta: „Nabízeli jsme mír, ale oni ho odmítli.“ A válka v Jemenu bude dále pokračovat.