Vladimír Pelc: Lepšolidé

pelc vladimír
28.12.2018 19:38
Myslím, že prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství 26. 12. t. r. pro arogantní nedemokratická individua, hereckou šmíru a podobné, kteří pouze staví na odiv své zpravidla primitivní názory, neexistující zásluhy a vědomosti, pokleslé kumštýře, použil označení správné: Lepšolidé. Dělají se lepší, než jsou. Často pomocí fejků.

Nedávno vznikla výzva: „Poslanci a senátoři, zastavte Miloše Zemana“; signatářů jsou asi dvě desítky, prý ji podepsalo několik tisíc občanů ( viz ). Nic proti tomu; žijeme v demokracii, ať si každý vyslovuje své názory plnými ústy. A sepisuje a podepisuje výzvy.

Já si vždy nesmírně rád čtu jména signatářů, a zejména jejich vlastní označení, pracovní apod. identifikaci, kterou o sobě uvádějí. Jsou to novodobé nešlechtické přídomky či dodatky za jménem. Doby, kdy se tam objevovalo označení X. Y., dojička apod., jsou pryč, ale ony ty práce skutečně vykonávaly − i když i zde je jeden traktorista; dnes tam je mnoho programátorů, živnostníků, pracovníků sociálních služeb. Vyskytující se identifikace vzbuzující ve mně pochybnost, například mentor, písničkář, spisovatel. U většiny z nich mohu jen těžko zjistit, jestli uvádějí pravdu – pokud to ovšem náhodou není herečka, která vstoupila ve všeobecnou známost nedávným sdělením, že jejím nejvyšším vzděláním je základní škola; ona je skutečně herečka. Ale u dvou jsem se o rozklíčování přídomku za jménem pokusil, protože to bylo možné.

Jako signatář citované výzvy je např. uveden „Jan Drobný, spisovatel, Praha“. Pokud je někdo spisovatel, musel napsat alespoň pár knih, uvažuji. Směrodatný je katalog Národní knihovny v Praze ( viz); sem jako povinné proudí výtisky všech u nás vydaných publikací. Každý spisovatel zde je. Pod jménem žijícího autora „Jan Drobný“ zde žádnou publikaci nenajdete; stejného jména je pouze autor žijící mezi léty 1863−1952.

Nejvíce mě zaujal signatář „Václav Němec, filosof, Praha“. Když si někdo dovolí za jméno připojit označení filosof/zof, tak to už to musí být myšlenkový gigant, říkám si. Filozof mezi válkami byl třeba Ladislav Klíma se svou filozofií češství (ohromující byla jeho maxima znějící organizovaný státní kretenismus zvaný škola mě připravil o devět desetin mé inteligence) , nebo filozof Jan Patočka, či filozof Egon Bondy (nebo raději Zbyněk Fišer?); pár by se jich ještě našlo; ale pochybuji, že by si někdo z nich sám sobě dával přídomek „filozof“. Pátrám v paměti, filozofa jménem Václav Němec neznám. Určující je pro mě úroveň a počet publikací takového autora. Směrodatný je opět katalog Národní knihovny v Praze ( viz). Fulltextovým vyhledáváním jsem si v něm našel „autor: Václav Němec“, je zde 150 titulů; vyloučil jsem autory nežijící, autory básní a autory titulů jako např. Z praktické meteorologie, Využití udržovatelů pylové sterility …, Šíření ultrakrátkých optických pulzů rezonančním prostředím, dále autory vodáckých příruček, knih o vybavenosti stavebními stroji, o ukazatelích produktivity práce v zemědělství, o vaření v přírodě při táborničení, o optimalizaci hnojení v lesních školkách a podobně. Jsou ještě další tituly, u nichž figuruje autor stejného jména, ale ty signatáři bez skutečné znalosti připsat nelze; ale pokud by autorem byl, určitě by se k nim dnes nehlásil − jde kupř. o publikaci Kulturně výchovná činnost v Socialistickém svazu mládeže a podobné.

Uvedený signatář může figurovat u titulů Pojetí člověka v dějinách a současnosti filosofie. I a II., Od antiky po renesanci. Od Kanta po současnost , sepsaných vždy kolektivem autorů jako sborník, první díl 165 a druhý 172 strany; půjčuji si je. V zástupu deseti spoluautorů, jde o stručné články, se ve druhé části krčí informativní třináctistránkový článeček o pojetí člověka u Maxe Schelera, úrovní asi tak ročníkové práce; jde o stručnou doxografii, nikoli o filozofii. Celých sedmdesát devět stran má publikace Apoštol svobody a dotěrná monstra, filosofické glosy k české politice , což je spíše publicistické vyjadřování politických názorů autora; opět to není filozofie. A ještě se jméno Václav Němec vyskytuje u překladu knihy K. Jasperse, dále jako spolupřekladatele Anonymního komentáře k Platónovu Parmenidovi a jako pořadatele sborníku Křesťanství a filosofie, opět doxografického charakteru. Za půl století žití (knihovna u autorů uvádí rok narození, popř. rok úmrtí) to je skutečně mimořádný intelektuální výkon.

Hergot. To je ten správný lepšočlověk. Sepsal třináctistránkový článek na úrovni ročníkové práce z dějin filozofie z tématu probíraného ve čtvrtém semestru univerzitního studia filozofie, dvakrát uspořádal cizí texty, jsou za ním dva překlady, i když uznávám, že ze starořečtiny to musela být štrapáce – a píše si, že je filozof. Označuje se za filozofa. Takové tvrzení je však fejk. Filozof je člověk, který svými myšlenkami o světě ovlivňuje generace. Václav Němec se jím určitě nestane. Snesl by označení vyučující filozofie. Bylo by pravdivé, seriózní.

No zkrátka, existují lepší lidi, než my, ostatní hlupáci. Pan signatář si píše, že je „spisovatel“, nebo „filozof“; to aby předvedl svou intelektuální převahu nad většinou ostatních − je to na stejné primitivní úrovni, jako když si neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš v prezidentské kampani nasadil nedioptrické brýle, dioptrické nosit nemusí, tedy nosil brýle s normálními skly a to proto, aby prý vypadal zajímavě jako myslivý prezidentský kandidát-intelektuál. Blbec. Takoví se dělají lepší, než fakticky jsou.

A mně se chvěje ruka nad klávesnicí, když si občas napíšu, že jsem daňový specialista, a to jsem o daních vydal několik desítek publikací … Holt, nejsem arogantní lepšočlověk.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.