Má Německo spoluodpovědnost za migrační vlnu?

V roce 2014 německý Spolkový úřad pro otázky migrace a utečenců nechal vyrobit propagační film, který ukazuje imigranty z Blízkého východu. Zařízení pro utečence připomíná hotel se čtyřmi hvězdičkami, jeho šťastné obyvatele obsluhuje tlum pečovatelů a dostávají takřka vše, co si přejí. Agitka má arabskou, srbo-chorvatskou, paštunskou, albánskou a ruskou verzi.

Nyní to byli také němečtí politici – Angela Merkelová nebo Sigmar Gabriel -, kteří ujišťovali migranty, že dveře do Německa jsou zcela otevřené a žádná osoba potřebující pomoci nebude odmítnuta. Jestliže dnes v Německu začínají mluvit v souvislosti s imigrační vlnou o velkých problémech, vděčí za ně nejvíce svým politikům.

Není se ovšem potom co divit, že pochod imigrantů z Budapešti do Vídně měl v čele jako ikonu fotografii Angely Merkelové a lidé skandovali „Směr Německo!“ a Německu provolávali slávu.

Němečtí politici ale také svými výroky přispěli ke vzrůstající agresivitě některých imigrantů v Maďarsku, které jednalo podle obecně platných předpisů. Migranti - nejčastěji nemající žádné doklady, které vyhazují - však začali odmítat registraci, neposkytli otisky prstů, nepodstoupili lékařské prohlídky a docházelo k násilným pokusům o útěk.

Vůbec neoroduji za V. Orbána, ale dovedu si představit kritiku, které by bylo Maďarsko vystaveno, kdyby migrační vlnu bez hnutí prstem propustilo přes hranice směrem na Rakousko a Německo. Těžko by se přitom bylo divit, když Brusel sice poskytl prostředky Itálii a Řecku, což nerozporuji, ale v řádech nižší příspěvek Maďarsku je přinejmenším zarážející. Příliš mnoho falše je okolo migrační krize.

Berlín dnes najednou mluví o tom, že situace těchto dnů je mimořádná a zodpovědnost musí přijmout všichni v Evropě a chce Evropské unii vnutit těžko pochopitelný princip kvót pro přijímání imigrantů. Sice na veřejnost pronikla již čísla, ale z Berlína v této chvíli nevíme, jak by imigranti byli pro jednotlivé země vybíráni, jak po Evropě rozváženi, když do jiných zemí než Německa a případně Velké Británie nechtějí, co by se dělo, když jim určenou zemi opustí třeba právě do Německa. Zcela stranou ponechávám otázku mnohých proč kvóty a nikoli dobrovolné přijímání, jak o tom hovoří (zatím) třeba i B. Sobotka.

Dosud v Evropě lpíme na slovech o řešení důsledků migrační vlny v Evropě, která ovšem bude pokračovat a dokonce se stupňovat, jestliže nebudeme řešit příčiny, které k migrační vlně vedou. Dnes známe, co nám přinesla hloupá politika Nicolase Sarkozyho a Davida Camerona – podporovaná Barackem Obamou - v Libyi nebo Sýrii. Počet uprchlíků z Afghánistánu, druhý největší po Syřanech, ukazuje na krach letité a miliardy stojící (i Česko) operace Trvalá svoboda.

Bez řešení příčin migrační vlny a osobních neštěstí migrantů jsou všechna momentální řešení k ničemu. Také nezodpovědná gesta navádějící další a další tisíce lidí z různých částí světa k cestě do Evropy v důsledku mají na svědomí i mrtvé ve Středozemním a Egejském moři. Takovou zodpovědnost má i Německo a nic na tom nezmění ani zlý pohled Martina Schulze na Viktora Orbána.