Maduro zpátky na scéně!

nicolas maduro
23.10.2021 09:47
Nedávno jsem zde informoval o průběhu a výsledcích VI. summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se uskutečnil 18. září v Mexiku. Stojí za pozornost se k tomuto summitu ještě vrátit a vyhodnotit jeho dopad na postavení režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura v rámci regionu.

Kam se poděl Guaidó?

Setkání nejvyšších představitelů latinskoamerických států lze interpretovat jako tvrdý neúspěch Trumpovy politické vize subkontinentu. Hlavní záležitostí summitu byla totiž venezuelská otázka a nejvíce pozornosti přitahoval právě prezident Maduro. Někteří naivní pozorovatelé se dotazovali, kde se vlastně nachází „prozatímní hlava státu“ Juan Guaidó, když se pořizovala společná fotografie prezidentů. Guaidóova absence a Madurova účast znamená další selhání v pokračujících pokusech kriminalizovat venezuelskou vládu. Od roku 2019 je region rozdělen na státy uznávající buď Madura nebo Guaidóa, přičemž většina preferuje toho druhého. Nedávno však byl novým peruánským prezidentem Pedrem Castillem vynesen faktický rozsudek smrti nad Limskou skupinou (pravicový blok vlád podporujících Guaidóa). Fotografie prezidentů včetně Madura je hořkou pilulkou, kterou musí zakladatelé Limské skupiny spolknout, protože veškeré jejich dosavadní úsilí ve věci ostrakizace Venezuely přišlo vniveč.

Pravice v defenzivě

Summit hostil mexický levicový prezident Andrés Manuel López Obrador (AMLO), jehož zásluhou byl Maduro legitimizován a vrácen do společenství regionálních lídrů. Krajní pravice subkontinentu v čele s Jairem Bolsonarem, jehož Brazílie z CELAC již dříve vystoupila, silně podporovaná americkými republikány, považuje tento summit za zmarnění pěti let politické práce. Madurovi nepřátelé tomu stále nemohou uvěřit a kolumbijský prezident Iván Duque se kvůli svému vysokému stupni agresivity vůči venezuelské vládě ocitl v nepříjemné izolaci. Když byl Guaidó v roce 2019 uznán „prozatímním prezidentem“, Duque a chilský prezident Sebastián Piñera připravovali půdu pro „humanitární intervenci“ do Venezuely a domnívali se, že Madurovy dny jsou sečteny. Nicméně Chile, Brazílii i Kolumbii čekají letos či příští rok prezidentské volby, které přinesou konec jejich mandátů, zatímco ten Madurův trvá do roku 2024.

AMLO jako regionální lídr

Nejvýraznějším Madurovým spojencem se nečekaně stal AMLO, jenž mu bude partnerem během následujících tří let, což je doba, která oběma zbývá do konce funkčního období. Regionální leadership mexického prezidenta se tímto summitem výrazně zvýšil, stejně jako skutečností, že dialog mezi venezuelskou vládou a opozicí se odehrává právě na mexické půdě. Uznání příštích prezidentských voleb ve Venezuele (2024) ze strany AMLO jakožto mediátora by mohlo odvrátit mezinárodní bojkot podobný tomu z roku 2018. Vedení mexické hlavy státu a její postoj k Venezuele také usnadňuje zemím EU, Latinské Ameriky a Karibiku normalizaci vztahů s Caracasem.

Závěr

S Madurovým vystoupením a přijetím na summitu CELAC byla venezuelská opozice tvrdě zasažena. U jednacího stolu je to také rána pro radikální sektory, které budou oslabeny. Naopak z dlouhodobého hlediska z toho může politicky profitovat umírněná opozice, jež vsadila na účast ve volbách a dosažení konkrétních dohod.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.