Míří Brazílie do NATO?

„Tropický Trump“

Bolsonarovy politické postoje vychází z konzervativního křesťanského nacionalismu s výrazně nahnědlým odstínem. Proto ho podporují především bílí muži nad 35 let ze střední až vyšší třídy, mezi kterými rezonuje jeho xenofobní, antikomunistická, antiekologická a homofobní rétorika. Je v zásadní opozici proti všemu, co považuje za „levicové“ – mimo jiné environmentální regulace, potraty, stejnopohlavní manželství, imigraci, legalizaci drog a pozemkovou reformu. V ekonomice prosazuje neoliberální doktrínu volného trhu, drastických úsporných opatření, privatizaci státních podniků a zásadně odmítá ochranu životního prostředí, což se projevuje především devastací deštných pralesů v Amazonii. Jeho osobnostní rysy i politické názory mu vynesly přezdívku „tropický Trump“.  

Obdiv k vojenské juntě

Proslul obhajobou vojenské diktatury, která byla v Brazílii u moci v letech 1964 – 1985. Tehdy vojáci provedli puč, během kterého svrhli demokraticky zvoleného levicového prezidenta J. Goularta a nastolili brutální ultrapravicový režim, jenž systematicky porušoval lidská práva, avšak byl kvitován ve Washingtonu pro neochvějné spojenectví s USA. Brazílie se tak na dlouhou dobu stala pevností bránící pronikání sovětského vlivu na jihoamerický subkontinent v éře studené války. S tím souvisí i Bolsonarův obdiv k bývalým latinskoamerickým diktátorům – zejména A. Pinochetovi v Chile a A. Stroessnerovi v Paraguayi, kterého označil za „vizionáře a státníka“. Bolsonaro prohlásil, že „mučení je legitimní nástroj při výslechu“ a usiluje o obnovení trestu smrti.

Nejpravicovější z pravicových

Bolsonarovo slavnostní převzetí prezidentského úřadu se konalo jen pár dnů před druhou inaugurací Nicoláse Madura. Brazilský lídr se odmítl inaugurace v Caracasu zúčastnit a uznal samozvaného Juana Guaidóa za legitimní hlavu státu. S Donaldem Trumpem, jehož otevřeně obdivuje, diskutoval možnosti Madurova svržení a obnovu brazilsko-americké vojenské aliance včetně vstupu do Severoatlantické aliance, což by z Brazílie učinilo jedinou členskou zemi NATO v Latinské Americe. Na kontinentu je razantním odpůrcem všech levicových režimů – Kubou počínaje a Venezuelou konče, nicméně ve vztahu k USA se prezentuje jako hlavní spojenec. To se však s odchodem Trumpa z Bílého domu může změnit, protože Bidenův vztah k Bolsonarovi bude zřejmě odměřený. Plán vzniku americké vojenské základny v Brazílii, aby se zabránilo „pronikání ruského a čínského vlivu na kontinent“, stejně jako diskutovaná možnost vstupu do NATO se tak vůbec nemusí uskutečnit. Odchod argentinského pravicového prezidenta M. Macriho a zvolení perónistického kandidáta A. Fernándeze povede k ochladnutí vztahů s Buenos Aires. Macriho totiž ocenil za ukončení dvanáctileté vlády rodiny Kirchnerů, avšak exprezidentka Cristina Fernández-Kirchnerová je nyní zpět na scéně v roli viceprezidentky.

Černá ovce BRICS a milovník Izraele

V roce 2018 Bolsonaro avizoval, že navštíví USA, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan – země se kterými chce prioritně spolupracovat. Během své prezidentské kampaně obvinil Čínu, že „si chce Brazílii koupit“, nicméně v obchodních vztazích s Pekingem chce pokračovat. Během oficiální návštěvy ČLR v říjnu 2019 však prohlásil, že „obě země byly zrozeny, aby šly společnou cestou“. Zároveň chce stát stranou americko-čínské obchodní války. V lednu 2020 navštívil Indii, kde společně s premiérem Módím vznesli požadavek na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN pro obě země. Bolsonarův vztah k ČLR a Rusku bude znamenat jisté ochladnutí vztahů v rámci BRICS oproti éře, kdy zemi vládli socialističtí prezidenti Lula da Silva a Dilma Rousseffová. Ve vztahu k Blízkému východu se pevně drží trumpovské linie – adoruje Izrael, odmítá vznik palestinského státu, plánuje přesun brazilské ambasády do Jeruzaléma a distancuje se od Íránu.

Nadpoloviční nedůvěra obyvatel

Bolsonarova vnitřní i zahraniční politika se netěší zvlášť vysoké podpoře brazilské veřejnosti. Jeho neřešení současné pandemické krize, kterou soustavně bagatelizuje, což vedlo k prudkému nárůstu úmrtí, hodnotí negativně 55 % respondentů oproti 23 % pozitivních hlasů. Důvěru v něj má pouze 46 % dotazovaných, 51 % mu nevěří. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince hodnotí jeho prezidentství shodně negativně i pozitivně 37 % respondentů. S koncem Trumpova volebního období tak Bolsonaro ztrácí svého hlavního spojence, avšak zůstává nejvýraznější pravicovou figurou na západní polokouli.