Neslavné vítězství poslance Jandy

pozor lyžař
13.5.2022 09:57
V proudu obrovského množství informací, kterými nás dnes a denně zahlcují sdělovací prostředky nám snadno může řada zpráv, někdy i zajímavých uniknout. Jde často o ty, které sice nenápadně, ale velmi přesně vystihují naši současnost a morální i odbornou úroveň lidí, kteří se dočasně ocitli ve vysokých politických funkcích. Jednou z takových na první pohled nenápadných zpráv je ta, že naše ctihodná Poslanecká Sněmovna, plná vysoce charakterních osobností, před nedávnem na návrh poslance Jakuba Jandy (ODS) zcela zamítla pro letošní rok jakoukoliv finanční podporu Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS).

Jakub Janda, poslanec s dresem modré straky a militantní antikomunista, jinak rovněž novodobý politruk, bojovník za lidská práva utlačovaných národů dle přísné pravicové selekce a autor obsahově poměrně chudých článečků o zlé totalitě a skvělých zítřcích pod vedením současné vládnoucí garnitry na svém webu. Dříve vrcholový sportovec, nyní vysoce aktivní vyznavač těch zaručeně pravých hodnot se nedávno na svých webových stránkách chlubil, že konečně po velkém dlouhodobém úsilí dosáhl svého cíle a vítězství, když se zasloužil o to, že ČSBS už nedostane ani korunu státní podpory! Arogantní, samolibý, stárnoucí mladík tak dosáhl od vstupu do politiky, kde neomylně našel to správné hejno k prosazování svých revolučních myšlenek v zaručeně pravé partaji, svého největšího úspěchu (z opačného pohledu nevoličů vládní pětky však hrdý poslanec ODS spíše dosáhl politického dna). Nakonec proč vlastně ne, vždyť podobní Jandové, Žáčkové, Rakušanové, Bendové a jiní přicházejí a po čase zase odcházejí a nikdo si na ně ani nevzpomene, ale skutečné osobnosti tu svými činy zůstávají.  Janda je ukázkovým příkladem, jací lidé v této zemi uchopili moc a jakým způsobem jednají. Víme tedy dobře co od nich můžeme čekat, a že to rozhodně nebude v prvé řadě úsilí o zlepšení života prostých lidí, hájení národních zájmů, ale jen série mimořádně hloupých činů, kdy si dokazují svoji dočasnou ubohou moc. Ostatně ani bývalý sportovec na tom nemusí být s morálkou i obyčejnou lidskou slušností či tolerancí k jiným názorům nijak na výši. Janda se chlubí svým uvědomělým státnickým činem, což samo o sobě vypovídá dost o úrovni tohoto jedince. Škoda, že neprojevil podobnou cílenou aktivitu při řešení skutečných problémů trápících tuto zemi a její občany.   

Janda na svých stránkách doslova píše věty, z kterých dýchá jak arogantní modrá ideologie jako sláma z bot, tak snaha vést uvědomělý třídní boj proti domnělým nepřátelům našeho liberálně demokratického zřízení, střeženého raketami mírumilovného paktu NATO a ideologů neviditelné ruky trhu: „Z kdysi respektovaného ČSBS se stal spolek s často pofidérními aktivitami. Jen namátkou: zpochybňování našeho ukotvení v NATO, nedostatek respektu k obětem terezínské tragédie, oceňování dnes už bývalého komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který se už dříve „vyznamenal“ účastí na potlačení demonstrací v roce 1989…A pak tu jsou chyby v hospodaření ČSBS z uplynulých let. Objevili je přímo kontroloři ministerstva financí, přesto šéfka resortu opakovaně navrhovala milionové dotace pro tento spolek. Mé snahy o jejich odejmutí narážely na hráz tehdejší vlády, která se opírala o hlasy komunistů a zjevně jim musela jít na ruku. To se po loňských sněmovních volbách naštěstí změnilo a s tím tu je naděje, že také zbylý milion vyčleněný v rozpočtu pro ČSBS poputuje na ušlechtilejší cíle. Organizacím, které si veřejné finance zaslouží víc: konkrétně jde o Platformu evropské paměti a svědomí, Spolek pro zachování odkazu českého odboje a pro sdružení Bez komunistů.cz.“

Kdybychom žili v normální zemi tento problém by nikdo neřešil. Nebyl by totiž žádný důvod jej řešit, jde totiž o naprostou podružnost v podobě uměle vyvolané kauzy, kde svůj díl špinavé práce odvedla i Česká televize, což také není nijak překvapivé. Jelikož ale nyní žijeme ve Fialovém království, kde pravé hodnoty stojí dokonce i nad samotným nejvyšším zákonem zvaným Ústava České republiky, je u nás možné téměř vše, zvláště když nechybí ta správná a pravá vůle.  A ta, jak vidno skutečně nechybí, zvláště když se do toho obují správní chlapi, se smyslem pro fér hru nejen ve sportu, ale i v životě a politice… 

Podobný postoj poslanců jedné z parlamentních komor je zřejmě minimálně v evropském měřítku zcela ojedinělý. Tedy aby podobně zaměřená organizace jako právě ČSBS nedostala žádnou finanční podporu ze strany státu na svou činnost. Je to zřejmě další z našich specialit, stejně jako ukrajinské vlaječky na mnoha veřejných místech, hanobení poctivé práce našich předků, nebo nestydatě lichvářské marže velkých obchodních řetězců. Český svaz bojovníků za svobodu sice má své problémy, stejně jako jiné podobné spolky a organizace, ovšem přes všechny proklamace o chybách v účetnictví apod. je hlavním důvodem zamítnutí finanční podpory toporné úsilí celý spolek vymazat z povrchu zemského, jako další z dlouhé řady mimořádně hanebných úkonů vedoucích jednoznačně ke snaze přepsat dějiny zcela k obrazu militantní české pravice, která do roztrhání těla hájí cizí zájmy, zatímco zájmy českých lidí jsou ví lhostejné. Fialový hnus se opět vyjevil ve své pravé podobě. A nic na tom nezmění ani vylhané argumenty. Pro občany, kteří toho už mají plné zuby je to ovšem další jasný signál - tato arogantní neschopná partička se až panicky bojí jakýchkoliv jiných názorů, než které zastává ona sama, viz vypnutí řady webových stránek. Máme tu cenzuru a kriminalizování názorových odpůrců jako oficiální vládní ideologii. Vše už tady bylo. Jak zpíval geniální Karel Kryl, zbývá nám přes proklamované právo na svobodu slova a projevu pouze a jenom - „modlit se, jak si přálo veličenstvo kat.“ Už jen kvůli těmto totalitárním praktikám se současná vládní garnitura musí co možná nejdříve pakovat, aby konečně přestala škodit této zemi. Finanční příspěvek ve výši jednoho milionu korun odbojářské organizaci zamítneme, zato budeme štědře dotovat řadu pochybných projektů za miliardy, jen když si naši kamarádi z byznysu přijdou na své.  ČSBS je navíc vytlačována i z prostor, ve kterých dosud a dlouhodobě působila. To se děje zejména v režii současného vedení ministerstva obrany, vedeného sice naprosto nekompetentní, zato silně ideologicky předpojatou horlivou podporovatelkou ukrajinských banderovců Černochovou. Fialový hnus na pokračování.

K Jandově mimořádné aktivitě vedoucí až k odebrání i té poslední finanční podpory pro ČSBS se vyslovil v dubnovém vydání Národního Osvobození poslanec Jiří Kobza: „Dalo se čekat, že nová vláda, poté co zcela nezodpovědně shodila státní rozpočet navržený vládou předchozí a uvrhla zemi do zbytečného a dlouhého rozpočtového provizoria, se bude chtít na rozpočtu novém notně vyřádit. Jednou z méně nápadných, ale ve svých důsledcích zcela zásadních restrikcí byl návrh na snížení státního finančního příspěvku Českému svazu bojovníků za svobodu z dosavadních 6 milionů korun ročně na pouhý 1 milion korun českých na rok 2022, což byl, řečeno bez obalu, doslova likvidační krok. Předně: od loňského roku dodnes se neudálo vůbec nic, co by ospravedlňovalo tuto rozpočtovou změnu. Šlo o krok jednak nelogický, ale hlavně neoprávněný, nespravedlivý a čistě politicky (a možná i osobně) a ideologicky motivovaný, a tedy zjevně účelový. Krok, který ani náhodou nelze odůvodnit snahou  o šetření veřejných výdajů, protože z hlediska celkového objemu veřejných financí šlo o naprosto marginální částku v řádu tisícin promile. Nedosti však na tom. V průběhu projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně vládní poslanec Jakub Janda (ODS) navrhl odebrat Svazu i ten poslední milion – a nechat jej úplně bez podpory ze strany státu, na nule a na mizině. A poslanci vládní koalice to svými hlasy schválili! Smyslem tohoto kroku byla očividně snaha Český svaz bojovníků za svobodu (a všechny jeho členy) „dorazit“ – cíleně a nenávratně poškodit a v podstatě tak zcela ochromit a paralyzovat jeho činnost. ČSBS je organizací sdružující občany (či jejich potomky), kteří nasazovali a často také položili, své životy v zájmu fyzického přežití československého státu a jeho obyvatel – nejčastěji v boji s německou okupací a agresí během druhé světové války. Jde o desítky let existující a velmi aktivně pracující organizaci, která má tisíce členů a která vyvíjí mnoho různorodých potřebných aktivit. Pořádá po celém území České republiky řadu pietních aktů připomínajících památku hrdinů boje za naši národní svobodu, zejména ve druhé světové válce, pečuje o válečné památníky a o válečné hroby. Dlouhodobě rozvíjí vzdělávací a přednáškovou činnost. Provozuje Památník českého odboje let 1939 – 1945, kde m.j. přímý účastník Pražského povstání (a čerstvý držitel státního vyznamenání – Medaile za zásluhy I. stupně) a místopředseda svazu Emil Šneberg provází návštěvníky, zejména středoškolskou mládež, prostorami bývalé mučírny pražského Gestapa, což zároveň doplňuje sugestivním výkladem očitého svědka tehdejších tragických událostí. A dalším důležitým posláním svazu je i to, že pečuje o naše dosud žijící válečné veterány a hrdiny odboje, zejména toho protiněmeckého….. Činnost svazu také působí přímo proti stále silnějším snahám o přepisování výsledků druhé světové války, proti snahám o falšování našich moderních dějin a o rehabilitaci nacismu, posiluje vlastenecké tradice a národní sebeuvědomění.  Zřejmě proto se tak v posledních letech opakovaně stává terčem nevybíravé, v podstatě už permanentní, útočné mediální a politické kampaně, která má za cíl úplné podlomení, a v očích jeho protivníků ideálně až ukončení činnosti.“

Máme dnes, společně se Slováky, asi nejpitomější a nejostudnější vládní sestavu ze všech zemí EU. Složení naší Poslanecké Sněmovny je z pohledu průměrného občana této země nejhorší od převratu. K moci se dostaly osoby, kterým je úplně lhostejné, jaké starosti každý den řeší obyčejný občan a že tento kvůli masivnímu zdražování padá na hubu. Na druhé straně budeme šetřit, a tak ČSBS nedáme ani korunu. Někteří exponenti naší pravice se dlouhodobě staví nepřátelsky k činnosti tohoto spolku. Vadí jim, že udržuje legionářské a vlastenecké tradice, že hájí odkaz druhého odboje. Je jim proti srsti, že připomíná i obrovský význam komunistického odboje v době okupace naší vlasti hitlerovským Německem. Vadí jim samozřejmě i to, že známé osobnosti, členové ČSBS, veřejně podporovali Miloše Zemana v obou přímých volbách prezidenta republiky. A v neposlední řadě je jim trnem v oku i vydavatelská činnost spolku i to, že ještě stále vychází měsíčník Národní osvobození. Ne, Jandův boj proti ČSBS není o žádném neoblíbeném Vodičkovi v čele spolku, ani o jeho údajném neprůhledném hospodaření. To je jen průhledná záminka, jak hlas odbojářů umlčet a účelová lež jako věž.  Zde jde totiž o něco úplně jiného. O to abychom nejlépe úplně zapomněli, že byla nějaká válka, že v ní naši předkové statečně bojovali proti okupaci a bezpráví. Že u nás za války účinně proti okupantům bojovaly četné partyzánské skupiny. Že mezi nejaktivnější odpůrce nacismu patřili komunisté a hlavně, že nás po těžkých bojích na východní frontě osvobodila Rudá armáda. To vše dnes vadí, o tom všem je dnes lépe raději nemluvit na veřejnosti, jelikož nevíme, kdo by nás mohl slyšet. Až tak daleko jsme to dopracovali… 

Naštěstí je u nás stále ještě dost lidí, kteří se odmítají podřídit vládě lži a cenzury, nasadit si náhubek a slovy Karla Kryla „modlit se, jak si přálo veličenstvo kat“. Na Jandovo nemístné vychloubání, že právě on s několika svými, rovněž plně uvědomělými, kolegy zařídil, aby ten zatracený ČSBS konečně nedostal ze státní kasy ani korunu, reagovala 99-letá členka spolku paní Marta Kolesová z Hradce Králové. Její slova jsou úplným opakem odéesáckého politruka. Dýchá z nich poctivý vztah ke své vlasti i upřímné vlastenectví a aktivní občanský postoj nenechat se umlčet prolhanou smečkou politických břídilů: „Vážený pane poslanče Jakube Jando Vy jste hrubě ve svém březnovém vystoupení v Poslanecké Sněmovně urazil členy ČSBS od Ostravy až po Brno a od Krkonoš až po Prahu a Šumavu. Hlavně jste urazil zakládající členy Svazu protifašistických bojovníků. Tento svaz, jehož jsme pokračovatelé, navázal na organizace vzniklé hned po válce v roce 1946. Zakládali je lidé, kteří se vrátili z různých koncentračních táborů, podupáni, pošpiněni německým fašismem, a také vojáci z různých frontů domácího i zahraničního odboje, čeští občané vyhnaní z pohraničí – to byl základ vzniku protifašistických bojovníků. Těchto lidí si my, členové ČSBS, vážíme. Pietně tyto generace uctíváme a hlásíme se k naší malé zemi, jazyku a národní hrdosti. Hlásíme se k vlastenectví, a to se nyní nenosí a nepěstuje. Proto asi sto poslanců zvedlo ruku pro Váš návrh na odebrání finanční podpory pro ČSBS! Vše se mi znovu vybavilo, protože v květnových dnech půjdeme položit květiny k pomníkům a pomníčkům obětem válek a dalším, hrdinům z našich řad. Uděláme to rádi – i bez Vaší finanční podpory!“

Dubnové číslo Národního Osvobození, listu vydávaného ČSBS, přineslo na úvodní straně tento komentář k aktuální situaci okolo nepřiznání státní podpory spolku: „Své několikaleté úsilí o odebrání státního příspěvku ČSBS tak pan poslanec Janda konečně korunoval úspěchem. Pro tento rok. Redakce v minulých týdnech obdržela několik dopisů z místních organizací ČSBS, ve kterých žádají o změnu adresy, kam pravidelně zasíláme výtisky Národního Osvobození. Důvodem změny je skutečnost, že na pokyn Ministerstva obrany ČR musí oblastní výbory opustit kanceláře, které měly k dispozici v objektech MO ČR. Je smutné, že krok ministerstva obrany je v rozporu se vzájemně podepsaným Memorandem o spolupráci, které smluvně zavazuje orgán státní správy m.j. poskytovat pro činnost ČSBS kancelářské zázemí ve státních objektech. Smlouvy se mají dodržovat. Pacta sunt servanda je zásada, bez které by již od starověku nemohly existovat žádné společenské vztahy a ani současný právní stát. Pro současné vedení MO ČR to zřejmě mnoho neznamená. … Český svaz bojovníků za svobodu ve své činnosti usiluje o zachování památky prvního a druhého odboje a na desítkách akcí každodenně připomíná zakladatele československého státu a hrdiny odboje proti německé okupaci z let 1939 -1945. Ani toto pro zmíněné politické kruhy nemá význam. Naopak. Současné nepřátelské politické tažení proti ČSBS má za cíl jeho činnost znemožnit. Plně tak zapadá do kontextu intenzivních snah o přepisování naší historie.“

Dalšího komentáře asi netřeba. Snad jen drobný dodatek – až se u nás poměry vrátí k normálu, snad to nebude trvat příliš dlouho, nejen ČSBS, ale i další vlastenecké organizace nepochybně dostanou patřičnou podporu a to nejen finanční i ze strany státu. Rovněž se jim navrátí vážnost a respekt, kterému se organizace s činností ve prospěch udržování našich národních tradic a vlastenectví v každé slušné a civilizované společnosti přirozeně těší. U nás poměry již delší dobu nebezpečně hnědnou a začínají se tak silně podobat konci 30. let minulého století, a to i díky „vysoce společensky prospěšným“ aktivitám takových lidí jako je samozvaný demokrat poslanec Janda a spol.

  

miroslav-porizek
Bydlím na malém městě uprostřed Hané, pracuji ve státní správě v sociální oblasti, publikuji asi 20 let - zejména různá témata z politiky, kultury a historie. Jsem stoupencem společenské solidarity, veřejné dopravy a přímé demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.