Paní Wágnerová nechápe – a moc se zlobí

Lubomír Man
26.11.2017 17:20
Nechápe téměř nic. Nechápe, jak si mohla sněmovna dovolit tak příšernou drzost a nezvolit za svého místopředsedu předsedu druhé nejsilnější strany ODS Fialu (to slovo DRUHÉ opakovala několikrát, třebaže dobře ví, že rozdíl výsledku mezi první a druhou stranou činí zhruba dvacet procent, takže druhá je v tomto případě cosi ještě míň než jednooká mezi slepými, ale zato to pro méně informované dobře zní).

A už vůbec, ale vůbec nechápe, proč by tento předseda ODS (myšleno takovýto přece velký pán), měl jako předseda DRUHÉ nejsilnější strany ve sněmovně za někým chodit a žádat jej při volbě místopředsedů o podporu. Takovýto požadavek je přece opovážlivost, kterou ona už opravdu nechápe. Nechápe z toho, co se ve sněmovně v tomto povolebním čase odehrává, fakticky vůbec nic, a nad celým podle ní naprosto katastrofálním povolebním děním pohazuje nechápavě i nevěřícně hlavou. Nechápe taky to, že národ i vláda dosud nepochopili, že to, co se v těchto dnech ve sněmovně děje, je nejhrozivějším popřením našeho demokratického vývoje od 17. listopadu 1989, a že by se tedy proti takovémuto vývoji mělo cosi dělat.

Takto všestranně tedy paní Wagnerová v nedělních Otázkách Václava Moravce nechápe, a posluchači je jasné, že v prvé řadě nechápe, jak lidé ve volbách volili, a hlavně - jak historicky nezapomenutelně zametli s tzv. naší autentickou pravicí. Tohle jí de facto vyplavuje žluč z těla, tohle nechápe, nad tím se nejpřednostněji zlobí, a celým svým vystoupením dává najevo, jak hluboce jsme ji, my voliči, svou volbou zklamali.

Prostě nás nechápe. A my, když ji vidíme i slyšíme, jak argumentuje, zase nechápeme ji. Nechápeme, jak se osoba s takovýmto pochybným smyslem pro spravedlnost mohla kdy stát soudkyní Ústavního soudu, ve kterém by přece měli zasedat ti nejspravedlivější ze spravedlivých.

A nechápeme ani složení sestavy, která v uvedených nedělních Otázkách V.M.zasedala. Zatímco volby dopadly v poměru autentická pravice ku zbytku politického spektra v poměru 30 ku 70 procentům, u stolu Václava Moravce seděli reprezentanti autentické pravice (Wagnerová, Lebeda a Moravec), k jedinému reprezentantu zbytku politického spektra (Vondráček), v poměru 75 ku 25 procentům. Tedy téměř přesně obráceně, než jak by tomu vzhledem k současnému politickému rozložení sil v zemi mělo být.

Ještě štěstí, že aspoň tohle bývalá někdejší soudkyně Ústavního soudu a dnešní senátorka paní Wagnerová bude chápat s naprostým souhlasem a porozuměním.

Lubomír Man

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Už ako študent som neveriacky krútila hlavou nad princípom demokracie, a to nad 3 na sebe nezávislými inštitúciami : zákonodarnou, súdnou a výkonnou. Predsa každý človek má nejaký politický názor - aj sudca. Pritom sa teoretizuje, že sudca by mal byť apolitický. Opak je pravdou. Nielen pani Vágnerová je toho dôkazom, ale aj Medzinárodný tribunál v Haagu dokazuje, že súdi na politickú objednávku - nie na základe zákona medzinárodného práva, spravodlivosti a objektivity. Nielenže sme nepoučiteľní, ale sme čosi horšie - naivní až to bolí. Veríme v niečo, čo neexistuje, v niečo, čo nikdy nebude, kým ľudstvo nevymrie.

Všeobecne - ľudia stratili rozlišovaciu schopnosť, čo je správne, čo je etické, čo morálne... je to vďaka spôsobu presadzovania demokracie a slobode slova. Tieto dva pojmy máme " na tanieri " každý deň a od každého, kto má prístup k TV, Rozhlasu a novinám. Sú vyrieknuté ako zaklínadlo " na čarodejnice ". Pritom absolútne nevedia , čo tie slová  znamenajú. A už vôbečc nie, ako ich uplatňovať v praxi a do života. Za týmito dvoma pojmami skrývajú chaos tak vo svojich hlavách, ako aj anarchiu v praktickej politike - pravdaže, podľa toho, ako sa im to hodí. Účel svätí prostriedky.

Leví podiel na šíriacej sa skepse a apatii majú nielen politici, ale aj médiá. Žeby to bol hlavný cieľ  autorov a obhájcov liberálnej demokracie ?

duchodce

To je stejné, jako když se "Demokratický blok" po neúspěšné volbě pana Fialy rozčiloval, kolik hlasů, potažmo voličů je tímto postupem ignorováno. Pak vystoupil zástupce KSČM s upozorněním, že toto je zavedená praxe, ignorovat část voličů, minimálně v případě KSČM, kdy se po léta ignorovali voliči této strany. Podobně "spravedlivě" působí vyhlášení některých prezidentských kandidátů, kdy dopředu vylučují vládu s jakoukoli podporou KSČM. Tak to je potom měli zakázat , rozpustit a nebo ne, ale potom mají stejná práva, jako jiné politické strany.