Piráti – jedna krávovina za druhou

obrazek
20.9.2019 20:48
Mám stále intenzivnější dojem, že političtí reprezentanti politické strany Piráti jsou neumětelové. Zkraje svého politického působení nepochybně ohromovali své především mladší voliče hejnem akademických titulů před i za jménem – avšak jejich vlastnictví, jak je vidět, o přirozené sociální inteligenci mnoho nevypovídá; sociální inteligenci neosvědčuje.

Jen namátkou z jejich posledních intelektuálních výtoků: Chtěli v Praze napojit asi tři tisíce elektrických dobíjecích stanic pro elektromobily na lampy pouličního osvětlení – přitom každý studentík prvního ročníku učňovského oboru elektrikář, a též normálně myslící člověk, tedy oba vědí, že to je nebetyčná krávovina odporující elementárním bezpečnostním předpisům. Nebo jiný výron mysli: Chtěli zjišťovat volné, tedy neobsazené čili k bydlení nepoužívané pražské byty tak, že by sledovali odběr elektřiny u jednotlivých bytů − a majitele volných, tedy těch s malým odběrem by pak nějak daňově postihovali.

Otka Nový z bývalého Ústavu pro filozofii a sociologii Akademie věd, s níž jsem mnohou číši vypil, který se jako jeden z prvních u nás začal odborně zabývat ekologií na filozofické úrovni, říkával, že do ekologie dneska (dneska to bylo v sedmdesátých letech minulého století), tedy že do ekologie dneska kecá každý, kdo má do prdele díru (cituji prosím); já bych si jeho přímočarou maximu vypůjčil s obsahovou změnou, že takto dnes každý s uvedeným otvorem kecá do daní. Je to případ politických reprezentantů politické strany Piráti.

Aktuálním výplodem je návrh, předložený předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a poslancem Mikulášem Ferjenčíkem, zdanit milionáře za prodej firmy. Jejich argumentace počíná chybným tvrzením: Když prodáte byt za tři miliony, stát dostane na daních něco přes 100 tisíc korun. Když prodáte firmu za tři miliardy, stát dostane nula korun. Především jde o míchání jablíček a hruštiček. V prvním případě by šlo o zdanění převodu nemovité věci ve výši čtyř procent, tedy při základu daně tři miliony činí daň sto dvacet tisíc korun – v tomto případě je spíše otázkou, zda má převodová daň z nemovitých věcí vůbec existovat, protože převodce (majitel) nemovitost nabyl za své (daní z příjmů) zdaněné peníze (v případě půjčky ji svými zdaněnými penězi tvrdě splatil) a nabyvatel ji kupuje za stejně tak zdaněné peníze. Při prodeji firmy nelze paušálně tvrdit, že stát dostane nula korun. Stát dostane nula korun pouze v případě, že prodávající nesplní spekulační test, který je pětiletý; viz § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; pokud přesahuje doba mezi nabytím podílu v obchodní korporaci a jeho prodejem pět let, je příjem z takového úplatného převodu od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Uvedené daňové zacházení je podporou podnikání – stát tak vyjadřuje zájem na tom, aby se podnikatelé maximálně a co nejdéle snažili kultivovat svou podnikatelskou činnost v obchodní korporaci; proto daňově sankcionuje úplatné převody (prodeje) podílů na obchodních korporacích uskutečněné do pěti let od jejich nabytí a daňově zvýhodňuje jejich případné prodeje uskutečněné po uvedené době; je to snaha daňově limitovat pouze spekulační koupě a prodeje korporací. (Při prodeji obchodních podílů, obchodních korporací, je jiný problém, který by bylo dobré daňově rozklíčovat: Při prodeji obchodní korporace se někdy převádí nemovitý majetek této korporace, který však není nijak daňově postižen; přitom pokud se nemovitý majetek jinak prodává samostatně, je dani z převodu nemovitých věcí podroben – zde existuje za současného znění daňových zákonů daňová nespravedlnost, a utíkají tu státu daně.)

A musím ještě upozornit, že dvouletý časový spekulační test při prodeji bytu, rodinného domu apod. existuje z hlediska daně z příjmů fyzických osob. Jím obdobně stát daňovým zvýhodněním nezatěžuje občany, kteří se běžně a přirozeně přestěhují, čas od času stěhují, tedy svůj byt, ve kterém bydleli, prodají a pořídí si jiný. A naopak při nesplnění časového testu stát považuje takový prodej za spekulační, a proto příjem z něho zdaňuje.

Piráti pro podnikatele navrhují zrušit takzvaný časový test u prodeje cenných papírů. Avšak to je obdobný případ jako při úplatném převodu podílu na obchodní korporaci; v tomto případě je spekulační test tříletý; viz § 4 odst. 1 písm. x) zákona o daních z příjmů. Osvobození příjmů z prodeje cenného papíru má podobný důvod − stát osvobozením příjmů od daně z příjmů při splnění spekulačního testu vyjadřuje zájem na tom, aby se podnikatelé maximálně a co nejdéle snažili kultivovat svou podnikatelskou činnost v segmentu kapitálového majetku.

Nepochopení problému, z něho plynoucí chybná intepretace hospodářské a daňověprávní skutečnosti, a proto nekvalifikovaný závěr – tak lze daňové pirátské uvažování charakterizovat. Uskutečnění jejich návrhů by znamenalo daňové podvázání podnikatelských aktivit.

Cílem daňových zákonů, daňové soustavy, nemá být zdanit každého do krve. Daně mají mít zabudován aspekt iniciační, aktivační. 

 

 

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Václav Semerád

Přidejte si další pirátský nesmysl:

"Maturitu by měl bez zkoušek dostat každý, kdo tu školu navštěvoval."

A možná by stačilo, jako v Plzni na právech, aby se tam aspoň jednou objevil...

Zrušme maturitu! Zrušme zkoušky! Zrušme matematiku! Na gender studiích přece nic z toho nepotřebujeme!