Průběžná zpráva o stavu patrání po dvojníkovi J. Masaryka

obrazek
13.9.2016 18:49
Za připomenutí 130. výročí narození Jana Masaryka 14. 9. 2016 musíme a chceme pochválit Českou televizi, Pragos Klub, několik knihoven a Českou Poštu za vydání nálepek na poště 160 00 Praha 6 v počtu 480 kusů s textem: Jan Masaryk, 130. výročí narozeni 1886 – 14. 9. – 2016. 14. 9. – 25. 9. 2016 a textem: Praha 6 JM 130.Ale to je prozatím vše.

Podle noticky VĚSTNÍKU, orgánu Slovanské podporující jednoty Státu Texas ve svém XXXVI ročníku,  č.41 ve středu dne 6. října 1948 zvěčnělý čsl. ministr zahraničí Jan Masaryk má v Olomouci na Moravě svého dvojníka.  Je jim 44letý dělník Báňské a hutní společnosti v Olomouci – Řepčíně, Rudolf Šenkyřík, který je zvěčnělému státníku nesmírně podoben. Podoba je tak úžasná, že když prý byl dr. Jan Masarykovi za jeho posledního pobytu v Olomouci Rud. Šenkyřík představen, byl Jan Masaryk nesmírně překvapen. Hned prý si také s p. Šenkyříkem změřil výšku a zjistil, že je o 4 cm vyšší. V humorném rozhovoru pravil tehdy p. Šenkyříkovi. „Škoda, že nebydlíte  v Praze. To bych si vás najal. Vy byste jezdil v autu po Praze a děkoval mým ctitelům a já bych se mohl doma v klidu vyspat."

 

Na základě  této informace bylo zjištěno s pomocí pracovníce státního okresního archívu v Olomouci paní Olgy Staroštíkové, že podle policejní přihlášky (Polizeilliche Anmeldung- Policejní přihláška) vyplněné ručně asi policejním úředníkem 15. srpna 1941Horce n. Moravou, se Rudolf Šenkyřík, bytem v  Horce nad Moravou č. popisné 307 od 23. 8. 1925, předtím bytem Olomouc-Hejčín, Hejčínská č.5, narozený 23. 12. 1902 v Olomouci, kraj Morava, povolání tovární dělník, náboženské význání česko moravské, státní příslušnost protektorátní otec Jan Šenkyřík, matka Anděla Kolomazníková, rodinný stav ženatý,  manželka Evžena, dívčí jméno Nekoksová[1], nar. 13.12. 1902, jedno dítě mladší 16 let Ludoslava, nar. 10. 2. 1931, majitel domu jméno asi Josef, příjmení nečitelné. Odpovědi na otázky zda si podrží starý byt,  majitel motorového vozidla, Žid a pas č. byly negativní. Kolonky zda zde bydlel předtím, při příchodu z ciziny, z cest, říšské pracovní služby nebo branné moci poslední bydliště v tuzemsku, činnost v protileteké obraně a majitel bytu nebyly vyplněny. Odhlášen dne snad 16.8. 1945, přesídlil Olomouc, ulice Bož. Němcové, č.3

Úřednicí paní Svobodovou na obecním úřadě v Horce nad Moravou mi bylo sděleno, že dotyčný dům ještě stojí a že tam pan Šenkyřík bydlel zřejmě i s rodinou u pana Vymětala od r 1925.. Po jeho smrti pak jeho syn dům prodal a odstěhoval se. Místní farář českomoravské církve sdělil paní úřednici, že z té doby nemá už žádné záznamy o členech církve.

Národní archiv na mojí žádost, v níž jsem požádal o dohledání bližších údajů o osobě Rudolfa Šenkyříka, o níž jsem se dočetl  v tisku v souvislosti s historií Olomouce a jejího působení v tehdejší českomoravské církvi, jak je uvedeno v policejní přihlášce v r.1941. Šlo mi o zjištění toho, zda daná osoba byla sčítána v r. 1950, respektive v r. 1970, případně kde bydlela, mi sdělil, že bylo provedeno šetření ve fondu Národní sčítání lidu 1950 na adrese Olomouc – Nová ulice, Boženy Němcové, čp.149/3. Rudolf Šenkyřík. Ve sčítacím archu nebyl uveden, sčítána byla rodina Seifriedova[2].Další šetření proběhlo ve fondu Sčítání lidu 1970 na již zmíněné adrese, kde byla sčítána rodina Dohnalova a Evženie Šenkyříková, narozená v roce 1902 (v kolonce je rodinný stav vdova (rok ovdovění 1948)[3].

Paní Staroštíková ještě zjistila. že v adresáři města Olomouce z roku 1948 se jméno Šenkyřík Rudolf nevyskytuje. Dále informace o panu Šenkyříkovi v krajanském tisku nebyla získána bedlivou četbou novin a časopisů, vycházejících tehdy v Československu a dnes archivovaných v digitálním archivech v českých knihovnách.

Všem výše uvedeným za pomoc pří pátrání po dvojníkovi Jana Masaryka touto cestou děkuji.



[1]12 osob s příjmením Nekoksová bydlí v okrese Olomouc, kde se také koncentruje téměř výhradně výskyt tohoto přijmení v České republice (menší polovina).

[2] Přijmení Seifried má v ČR 43 lidí, z toho 4 v Olomouci.

[3]Podle jedné pamětnice jistý lékař Šenkyřík v Olomouci před r. 1948 spáchal harakiri.

Pochvalu za přípomenutí 130. výročí narození Jana Masaryka si dále zalouží http://cz.s5.webdigital.hu/zpravy/diplomat-a-politik-jan-masaryk-se-narodil-pred-130-lety

http://www.vhu.cz/jan-masaryk-u-raf/

www.rozhlas.cz/_binary/03617253.pdf

http://multimedia.ctk.cz/?setSite=foto-set&setId=17132909

 http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/296324246000131-vzpominka-na-jana-masaryka-1/

 http://prague.tv/en/s72/Directory/c217-Sightseeing-Attractions/n7002-Jan-Masaryk-born-130-years-ago

 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1906649-jak-zemrel-jan-masaryk-ze-tri-scenaru-je-nejpravdepodobnejsi-vrazda

 http://www.prague.eu/cs/detail-akce/-827/jak-zil-a-zemrel-jan-masaryk-prednaska

http://skolskyservis.teraz.sk/zaujimavosti/historia-jan-masaryk/29385-clanok.html?combinedGlobalTab_webmagazin=1

 

A toto jsou poněkud kvalitnější příspěvky k připomínce 130. výročí narození Jana Masaryka:

 

http://vit-machalek.bloger.cz/Soudobe-dejiny/Jan-Masaryk-a-Emil-Hacha?km=c#komentare_pridej

http://zivot.cas.sk/clanok/33588/komplikovany-jan-masaryk-respekt-si-ziskaval-tazko-z-otcovho-tiena-ale-aj-tak-nikdy-nevystupil

http://www.teraz.sk/magazin/historia-jan-masaryk-bol-opakovane-min/217334-clanok.html 

http://derstandard.at/2000044395744/Der-dritte-Prager-Fenstersturz

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

Pane Řezníku. S odstupem času si již nevzpomenu, zda-li v kloboučnické expozici Muzea Novojičínska, mají vystaven i klobouk Jana Masaryka. Klobouk jeho otce se však určitě mezi vystavenými pokrývkami hlav některých významných osobností našich dějin,jistě nachází. Velmi oceňuji Váš přímo seriál článků o historických zajímavůstkách z našich a mezinárodních dějin. Nezbývá než si přát, aby taková pozoruhodná, přímo detailní pojednání pomohla oživit přímo upadající dějinnou paměť našeho občanstva.

      S neutuchávajícím během dějin vzpomínáme mimo jiné i na různá kulatá výročí týkající se například i vzniku, trvání a rozbití naší Československé republiky. Blíží se například sté výročí prvního úspěšného válečného křestu samostatné československé bojové jednotky, kdy Českoslovnská brigáda byla nasazena na úseku bojiště u západoukrajinského Zborova, oblast Tarnopoli a to v rámci jinak celkově neúspěšné Kerenského ofenzivy. Jen v této sice celkem epizodní, ale z hlediska ČSR významné  bitvě, padlo 190 čsl. legionářů. V dalších bitvách za svobodu Československa, nejen v této válce položilo životy mnoho dalších vlastenců. Pak ovšem zaráží s jakou lehkostí jsme si nechali rozbít naši republiku několika politickými neuměteli, neřku-li zaprodanci, ze tichého přihlížení nás všech. Tak si tedy vážíme odkazu našich předků. Podobně se posléze zamýšlet nad nad tím, jak se naš tzv. pracující lid, nechal obrat toliko několik let po listopadovém převratu 1989 o většinu základních práv pracujících, nejen o osmihodinovou pracovní dobu. Tyto vymoženosti rovněž nespadli z nebe a bylo je nutno vybojovat. Tedy zkráceně to co naší předkové těžce nabyli, jejich nezdární a zpovýkaní potomkové lehce pozbyli. Tedy Vám přeji mnoho tvůrčích elánu do další mravenčí práce na poli historie.