Tam kde je kvantita, nemůže být kvalita

     Ostatně tomu, kdo má problémy s ovocnou zahradou a neví JAK CO NEJLÉPE ořezat stromy a hlavně PROČ PRÁVĚ TAKTO,  tomu vřele doporučují shlédnout ukázky jeho přístupu ( https://www.youtube.com/watch?v=Vnghn474XTM ; od 4 a půlté minuty záznamu). Snad se na mne  pan Urbánek nebude zlobit (pokud toto vůbec bude číst), ale jeho zásadu ctím i v situacích, kdy se chci rychle zorientovat v situaci, příkladně poslední dobou v covidových opatřeních vlády.

      Vcelku tato zásada sedí na množství  a plošný rozsah opatření, jejichž podstatou je rozptýlit všechny síly a prostředky na co nejvíce podružných cílů. Ty síly a prostředky pak chybí tam, kde jde o přímý zásah hlavního cíle soustředěním prostředků na několik málo skutečných příčin. A odskáčou si to přetížení a vyčerpaní zdravotníci a nejohroženější lidé z ohrožených skupin.

      Zcela mimořádně tato zásada sedí na záplavu informací, produkovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR („ÚZIS“).       

      Jejich informace mají odezvu, což o to: „Nemůžou se divit, že lidé nevěří celostátním číslům. Když nejsou schopní ukočírovat drobná čísla na menších obcích a jsou tam evidentní do očí bijící nesmysly, kde dvě vesnice vedle sebe, jedna je pomalu na tvrdý lockdown a druhá má nulu,“ zlobí se nad statistikami Roman Brož, starosta Loukova (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/at-se-nedivi-ze-jim-lide-neveri-zni-z-obce-kde-jsou-papirovi-nakazeni-128266#source=hp&seq_no=5&dop_ab_variant=0&dop_req_id=IIN6BL5f5nK-202011071130&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz)

      Když pomyslíme na to, že podklady ÚZISu mají sloužit k řízení epidemie a ke správné orientaci a motivaci občanů, působí to spíše dojmem,  jako když chorobně upovídaný lodivod radí kapitánovi podle kompasu, který se válí v šuplíku mezi magnety. Ani snaha o jinou formu komunikace (viz nový lodní web, iniciovaný piráty) kapitána neuklidní, protože obsah tlachání je zhruba stejný.

      Ani dobře míněná snaha o zjednodušení reprodukčního čísla nevyvolává důvěru. Co bylo na něm dosud špatného? Jak se změnila jeho metodika? Co když je špatně i to nové, zjednodušené? Koneckonců, když víme, z jakých podkladů (o tom jinde) jej ÚZIS konstruuje, pochybnosti občana to nesníží. Proto třeba i pan Volný (jinde na webu) se raději spoléhá na svůj vlastní výpočet (a dobře dělá), protože přinejmenším ví, z kterých dat vychází a jakou metodou číslo vypočítává. Sleduje vývoj situace a podle něho může provést korekci. To my u celostátního čísla nemůžeme.

Prostě i pro ÚZIS platí, že tam,  kde je kvantita, nemůže být kvalita.

      Kdokoliv, kdo občas čte mé příspěvky, by mohl namítnout: Proč,když o sobě prohlašuješ, že jsi rozený optimista, se na vše díváš jen přes tmavé brýle? 

      Na to je jediná odpověď: To nejsou brýle, to je lupa. A za to, že ze strany směrem od reality tmavne víc a víc, za to moje staré oči nemohou. Ještě, že jsem si na to nevzal mikroskop. Nebyl by pak k ničemu. Mám už jen dvě možnosti. Zavřít oči a oddat se snění "co by - kdyby" nebo se dívat na tu naši realitu přes dalekohled. Ale obráceně.

Aktualizace 1.2.2021 - zprávy z tisku: "...Vláda neumí získat data ke covidu. Opatření dělá podle dojmů, míní statistici..."[https://www.denik.cz/z_domova/cesko-koronavirus-opatreni-data-20210201.html]

... už to z nich pomalu leze. Ale za to, že se nakonec dostane ke slovu kvalita dat před kvantitou, je účet, evidující ztrát na životech, na zdraví a na ekonomice, příliš vysoký a hlavně nevratný. 

JAK CO NEJLÉPE a hlavně PROČ PRÁVĚ TAKTO?