USA nepokrytě vyhrožují Šalamounovým ostrovům

USA vyjádřily obavy ohledně návrhu bezpečnostní dohody mezi Pekingem a Honiarou, přičemž mluvčí amerického ministerstva zahraničí poukázal na „širokou povahu bezpečnostní dohody“, která může Číně umožnit rozmístit v zemi své vojenské síly. Dohoda by prý mohla vyvolat nestabilitu a „vytvořit znepokojivý precedens pro širší oblast Tichomoří“. Vysocí američtí představitelé na 90minutové schůzce s premiérem Manassehem Sogavarem dali najevo, že jakýkoli pokus o zřízení čínské vojenské základny v zemi by se setkal s odpovědí USA. Neupřesnili, jaká by to byla reakce, ale vzhledem k silnému odporu vůči dohodě v USA, Austrálii a na Novém Zélandu, je pravděpodobné, že bude vojenská.

Uprostřed diplomatických aktivit vyvolaných dohodou – včetně návštěvy japonské delegace – M. Sogavare zopakoval, že „čínská vojenská základna nepřichází v úvahu“. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí rovněž uvedl, že „jakýkoli náznak, že ČLR plánuje zřídit vojenskou základnu na Šalamounových ostrovech, je dezinformace vykonstruovaná lidmi s postranními úmysly“. Jen hrstka lidí ve velmi úzkém kruhu viděla tuto dohodu a premiér řekl, že podrobnosti sdělí pouze se svolením Pekingu, což je „zdrojem obav“. Podle Washingtonu je „nedostatek transparentnosti charakteristický pro čínské aktivity v celém regionu“. V březnu však na veřejnost unikla část navrhované dohody, podle níž by vláda ostrovů mohla umožnit rozmístění čínských bezpečnostních sil na území státu, například kvůli udržení veřejného pořádku. Vybudování základny dokument nezmiňuje a popírá ji i premiér Sogavare.

Návštěva Šalamounových ostrovů byla poslední částí cesty americké delegace přes Pacifik – tradiční sféry vlivu USA – která zahrnovala zastávky na Havaji, Fidži a Papui-Nové Guineji. Náměstek amerického ministerstva zahraničí přijel ministerskému předsedovi souostroví se 642 tisíci obyvatel vysvětlit, že Washington „sice respektuje suverenitu jeho země, případná přítomnost čínské armády na jejím území však zasahuje do strategických zájmů USA a jejich spojenců v regionu“. Ti se obávají, že by Číňané mohli získat vojenskou oporu v jižním Pacifiku – vnímají ji jako svůj „zadní dvorek“. Australský premiér Scott Morrison označil potenciální čínskou základnu za „červenou čáru“.

Bezpečnostní analytici se přou ohledně vojenské užitečnosti čínské základny na Šalamounových ostrovech vzhledem k její vzdálenosti od ČLR – asi 6000 km od Šanghaje. Někteří přirovnávají situaci ke komunistické Kubě – i když Šalamounovy ostrovy jsou více než 1500 km od australského pobřeží, zatímco Kuba leží necelých 200 km od pobřeží USA. Vzhledem k logistickým problémům a zranitelnosti jakéhokoli zařízení na ostrovech by země byla „neužitečná jako základna, ale užitečná jako předsunutá základna“.

Podle hysterické reakce USA, které nepokrytě vyhrožují premiérovi suverénní země, to vypadá, že Washington má „bezpečnostní zájmy“ kdekoliv na zeměkouli, zatímco Rusku jsou tyto zájmy upírány a musí strpět rozšiřování nepřátelského vojenského paktu NATO ke svým hranicím. Pokud USA tvrdí, že případný vstup Ukrajiny do NATO je čistě záležitostí Kyjeva a Moskva do toho nemá co mluvit, potom je i záležitostí Šalamounových ostrovů, zdali chtějí mít na svém území čínské vojáky. Jak by teprve Washington reagoval na vytvoření ruské nebo čínské vojenské základny v Mexiku či na Kubě, když tak prudkou reakci vyvolává byť jen vágní představa čínské základny na tisíce kilometrů vzdálených ostrovech v Oceánii?