Václav Dvořák: Jak jsem se stal válečným zločincem

obrazek
24.10.2012 21:12
"SVINĚ" Madeleine Albrigthová hystericky křičela na občany, kteří prosili o autogram na plakáty představující její "opus magnum" - zpustošení Jugoslávie a vykostění Srbska. (Viz: lidovky.cz 23. října 2012 19:22, aktualizováno 24.10. 8:05)

Stát se válečným zločincem je v dnešním světě poměrně snadné. Stačí, když vás tak označí americká administrativa a už se vezete. Nejbližší stanice Haag a jeho soudy. Stručně vám popíši, jak jsem k tomu přišel já.

Moje válečné zločinectví začalo docela nenápadně a nevinně. Vystál jsem dlouhou frontu čekatelů na podpis paní Albrightové. Autogramiáda se konala v prvním patře paláce knih Luxor a já měl pro bývalou paní státní tajemnici vlády USA dárek. Otitulkovanou anglickou verzi dokumentárního filmu Uloupené Kosovo a pár plakátků. Ochranka mne sice upozornila, že paní Albrightová podepisuje jen knihu a žádné plakáty či fotografie, ale s dárkem mne pustili až k ní. Se mnou šli kamarádi, kteří se spolu se mnou právě vrátili z poznávacího zájezdu na Kosovo.

„Paní Albrightová, přinesl jsem vám jako dárek svůj film, který jsem natočil na Kosovu“. Počáteční úsměv bývalé ministryně zahraničních věcí začal tuhnou ve chvíli, kdy jsem vytáhl plakáty. Na plakátech byli jen fotografické motivy z posledních válek na Balkánu. Nebyl jsem u stolečku, kde se knihy podepisovaly, sám. Bylo nás pět a plakátů bylo také pět. Poprosil jsem paní Albrightovou, aby nám místo knížky podepsala jiná svoje díla, kterými se proslavila na Balkáně.

Na prvním plakátu byly motivy z války v Bosně. Připomínali, jak americká administrativa přivedla do Bosny džihád a koordinovala s Íránem vyzbrojení a zásobování 4 000 mudžahedínů, kterým v té době právě skočila „práce“ v Afghánistánu. Přes 98 000 mrtvých, nenávist a etnicky a nábožensky vyčištěné prostory střední Bosny jsou konečným účtem této války. Dalším motivem byly fotografie usekaných srbských hlav, s kterými muži velitele Oriće hrály ve Srebrenici fotbal před tím, než armáda Republiky Srbské město od muslimských zločinců osvobodila. To, že se USA tehdy přidaly na stranu islámských fundamentalistů je dílo především paní Albrightové, pana Clintona a jeho manželky. Americký velvyslanec v Bělehradu tehdy, na začátku bosenské občanské války, tlačil na vůdce bosenských muslimů Izetbegoviće aby vypověděl čerstvě podepsanou Lisabonskou dohodu (Cutileirův plán) a zničil tak mír v Bosně na několik dlouhých a krvavých let. I to bylo dílo tehdejší americké diplomacie.

Na druhém plakátu byla zachycena operace Oluja. Při té bylo z Chorvatska vyhnáno před 220 000 starousedlých Srbů. Etnická čistka velkého rozsahu. Její strůjci dodnes nebyli potrestáni a Srbové se na své majetky nemohou vrátit. Paní Albrightová, tehdy na půdě OSN, odváděla pozornost tvrzením o masových vraždách ve Srebrenici, mávala jakýmisi družicovými snímky, na kterých prý byly zachyceny čerstvé masové hroby. Fotografie jsou dodnes prý tajné. Možná proto, aby si paní státní tajemnice dodatečně neuřízla ostudu. Na označených místech totiž žádné hroby nalezeny nebyly. To jen paní Albrightová potřebovala na půdě OSN před světem a americkými voliči zdůvodnit chystané bombardování pozic armády bosenských Srbů, na které síly bosenských Poturčenců a mezinárodních muslimských dobrodruhů nestačily. Nezapomeňme, že tedy byl ještě Usáma bin Ládin americký spojenec a po světě jezdil s pasem nově vznikajícího muslimského státu v Bosně a Hercegovině. Protisrbská propaganda, vymýšlení masových poprav civilistů ve Srebrenici atd. měly jen odvézt pozornost od chystané etnické čistky v chorvatské Krajině a Slavonii. Začala měsíc po osvobození Srebrenice pod krycím názvem Oluja. Operaci tehdy odborně připravilo a řídilo několik desítek vysokých amerických důstojníků, kteří byli vládou USA dočasně penzionováni, aby mohli vstoupit do služeb soukromé válečnické firmy. Naplánovali a s chorvatskou armádou provedli genocidní útok na chorvatské Srby a po skončení toho jobu byli armádou Spojených států opět přijati zpět na své

původní funkce a do stejných platových tříd. Tím se režiséři oné válečné ohavnosti vyhnuli dotěrným otázkám novinářů a na půdě Kongresu.

Na třetím plakátu jsme paní Madleně rozené Korbelové chtěli připomenout její neblahou úlohu v agresi proti zakládajícímu členovi OSN - Jugoslávii. Bombardování, které její kamarád Havel nazval „humanitárním“, bylo nejen porušením Charty OSN ale i Washingtonské smlouvy (charty NATO). Pošlapání mezinárodního práva provedla Albrightová ve funkci ministryně zahraničních věcí USA a byl to těžký mezinárodní zločin. Mrtvé srbské děti, povraždění lidé ve vlacích, autobusech a kolonách uprchlíků představovaly pro paní Albrightovou „kolaterální škody“ její „humanitární“ agrese.

Na čtvrtém plakátu bylo zachyceno uloupení dvou jihosrbských provincií – Kosova a Metochie – a darování tohoto území albánské narkomafii. Jedna z fotografií zachytila zamilovaný pohled paní Albrightové vržený na Hashima Thaçiho, dnešního kosovského premiéra. Je to fešák, všechna čest, paní Magdaléně se nedivím, ale je to také mezinárodně hledaný terorista, který je i důvodně podezřelý z obchodu s lidskými orgány unesených a povražděných obyvatel Kosova. Tak to alespoň stojí ve zprávě Dicka Martyho, předložené Radě Evropy. Paní Albrightová už tehdy v roce 1999 vedla americkou diplomacii a její diplomaté hledali jakoukoli záminku, jak napadnout Jugoslávii. Nakonec to byl incident v Račaku, událost zinscenovaná za pomoci teroristické organizace UÇK. Tu sice okupanti z NATO po obsazení Kosova a Metochie okamžitě zakázali, ale její členové včetně velitelského sboru obsadili místa ve vládě, parlamentu, politických stranách, armádě a policii. Také tak to podle toho na Kosovu dnes vypadá. Vrátili jsme se odtamtud před týdnem a můžeme referovat. Odtržení Kosova, násilné přemalování evropských hranic bez souhlasu států, kterých se to týká a bez souhlasu OSN je další mezinárodní zločin, který by věrní čtenáři spisků paní Albrightové měli vzít na vědomí. No řekněte, nezvýší se cena jejího podpisu zjištěním, že podepsaná je nejen slavnou diplomatkou, milou rodačkou a zručnou spisovatelkou, ale také o významným válečným zločincem, který své zločiny umně skrýval za „boj za lidská práva a svobodu“.

A pak ještě pátý plakát – třešinka na dortu. Paní Albrightová spolu s bratrem prvního dosazeného protektora okupovaného Kosovo JUDr. Kouchnera založili telekomunikační společnost IPCO. Nečistými metodami za pomoci bývalých členů UÇK odstranili svoje konkurenty z tendru, rozvinuly síť mobilních telefonů po Kosovu, a před tím, než firmu prodali, nechali kosovskou policií zničit další konkurenční mobilní síť, aby dosáhli navýšení ceny té své. Zisk pro Albright Group byl, podle albánských novin Koha ditore, 200 milionů dolarů, pro paní M. Albrightovou zisk 5% z této ceny. Docela hezká odměna za notorické porušování mezinárodního práva a válečné štvaní.

Reakce paní Albrightové na naše plakáty byla signifikantní. Místo diplomatky v ní zvítězila jiná Albrightová. Začala naše plakáty trhat a cupovat. Hysterický křik „get out, get out…“ se nesla ztichlým sálem knihkupectví Luxor. Pak si jen pamatuji hrubé napadení ochrankou paláce knih, strkanici, do které mladí lidé z okolí pokřikovali „krvavá bábo“, urážky na adresu mého téměř slepého kamaráda, který mne doprovázel, fotografka povalená ochrankou na zem … Výkřiky „Nefotit! Nefilmovat!“. V tu chvíli mi povolily nervy, omlouvám se, ale nejsem diplomat, a počastoval jsem bývalou paní státní tajemnici vlády USA titulem, který jsem o ní mnohokrát slyšel v Srbsku, na Kosovu, v Makedonii, v bosenské Republice Srbské a Černé Hoře: „Balkánská řeznice“.

Paní Korbelová-Albrightová, kdysi prý vzor diplomatického šarmu, znovu zvýšila hlas. Řvala na mne a moje kamarády. „Vy jste váleční zločinci! Vy jste váleční zločinci!“ A tak se to stalo. Na koho paní Albrightová v minulosti ukázala, ten to byl. Odvezli ho do Haagu (ICTY), ve směšně vedených

procesech odsoudili a bylo. Odneslo si to takhle už několik desítek srbských důstojníků a generálů. Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám, stejně jako moji kamarádi z našeho občanského sdružení Přátel Srbů na Kosovu, kdy si pro nás - válečné zločince – z Haagu přijdou.

* * *

Citace:
Albrightovou během pražské autogramiády vulgárně uráželi

solis
vystudoval sociologii a politologii na belgické Vrije Universiteit Brussel (1992). Tamtéž získal postgraduální diplom (LL.M.) mezinárodního a evropského práva (1993). Absolvent letní akademie na Evropském Univerzitním Institutu ve Florencii (1992). Stážista na Evropské komisi (GŘ I.) Někdejší člen Strany zelených, aktivní v řídících orgánech základní organizace Praha 1 a Zahraniční Odborné Sekci strany. Později zakladatel a předseda základní organizace SZ Praha Suchdol, prominentní kritik politiky někdejšího předsedy SZ Bursíka, v okruhu stranické opozice. Odpůrce plánované radarové základny SSA v Brdech a účasti AČ na expedičních misích a okupaci Afghánistánu. Svého času parlamentní asistent poslankyně Olgy Zubové. Zastupitel MČ Praha 1, předseda finančního výboru MČ P1, lídr kandidátky DSZ ve volbách do EP, kandidát do Senátu za Prahu 6. Lektor na VŠMVV, přednášel komparativní politologii a konspirační teorie. Vede zde diplomové a bakalářské práce na zahraničně politická témata. Poradce místostarosty Prahy 5. Kandidát v květnových Evropských volbách 2014 za iniciativu "Ne Bruselu"
Klíčová slova: Albrightová, Jugoslávie, Kosovo, Luxor

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Vladimír Štingl

Pane Moskalíku, zdravím Vás. Létaly mi nad hlavou.... Letecká technika je moje celoživotní hobby, ale šla z toho hrůza. Létaly i v noci... Řezníci.

Nevím kde, zda to bylo ve zprávách (Nova??), ale zahlédl jsem údajné "házení plakáty" po krvavé "řeznici" a "arogantní" urážky na její adresu. Naprostý blud...... Lži. Nemá smysl se vyjadřovat, protože je to 23 let stejná špína a demagogie. Příjemný večer.

klokan
Jaro roku 1999 a na blankytně modré obloze běží kondenzační čáry za strategickými bombardéry typu B -52, nalétávajícími ve vymezeném koridoru směrem jihovýchodním, bombardovat Bělehrad. Bezmocnost řadových občanů nesouhlasícími s tímto aktem barbarství vůči bratrskému národu Srbů. Opět o nás bez nás, vstup ČR do údajně obranného avšak cele útočně militaristického seskupení NATO, bez občanského referenda. Další Dny zrady tentokráte v podání moci análie mocných, líbajících čecháčků. Tak jsme se tedy oddvědčili za projev solidarity ze strany srbského národa v roce 1939 - Budeme bránit Čechy! Ať žije Beneš ! Chci tímto vyjádřit úctu k Čechům, kteří dali určitou lekci současné Blood Mary a tím i jejímu miláčku, dalšímu podnikateli s neštěstím Srbů, Thacimu.
Vladimír Štingl

Pane Solisi, veliké poděkování za INFO. Smekám.

Pane Schlimbachu, díky, hlásím se ve všem k Vašim slovům...

Zdravím Vás.

schlimbach

Blahopřeji vám k vašemu počínání. Divím se Čechům, kteří si kupují díla této Balkánské řeznice, divím se Čechům, kteří chtějí být v blízkosti tohoto válečného zločince s krvavýma prackama. Pokud se nemýlím, Busch byl již v Malajsii odsouzen jako válečný zločinec. Věřím, že přijde brzy doba, kdy tyto krvelačné hyeny budou spravedlností štvány po celém světě a dojdou nakonec zasloužené odplaty.

Věřím také, že se náš národ pozvedne a vypráská ze svých řad všechny kolaboranty s válečnými štváči, rozvraceči států a společností ve světě, že se zbavíme nakonec všech tupců, kteří využívají své úřady k propagaci takových krvavých hyen, které s hubou plnou demokracie, pařáty na srdci vzývají Boha, aby jim požehnal v jejich krvavém díle.