Víte to někdo?

lubomir man 20
9.10.2020 08:58
Pokaždé, když ho spatřím na obrazovce, pohne se mi žaludek a udělá se mi mírně zle. Ale nejde jen o pocit. Je do toho zapojena i hlava. Uvědomění si toho, že až k této tváři samet též došlapal. Že posledními výstražnými znameními nebyly tváře Bilaka, Štěpána a Poledníka, ale že to pokračuje dodneška a že to není o nic méně znepokojivé, než to bylo tehdy.

A že je to snad ještě horší než tehdy, protože tehdy jsme si mohli malovat, že nositelé těch tváří nemají mezi lidmi žádnou podporu a žijí tedy jen a jen na bodácích vládní moci. Jenže teď máme potvrzeno, že nositelem tváře člověka, o němž mluvím, je předsedou strany, která v posledních krajských volbách získala v republice druhý nejvyšší počet hlasů.

Hlasů lidí, kteří s obrazem toho člověka v duši (bez toho by to přece nešlo), neváhali šlapat i kilometry daleko k budově s volební místností, aby to tam jeho straně (a též jemu osobně), hodili. A kteří tedy logicky neprožívají při pohledu na jeho tvář ani v nejmenším totéž, co já. Takže buď jsou slepí oni, nebo jsem oslepl já.

Vzdálil jsem se od  ideálu toho, jaký by měl politik být, co by měl vyjadřovat a co by z něj mělo vyzařovat, já nebo oni? Zhrubli oni natolik, že nevidí, co v té tváři je, nebo jsem já zpřecitlivěl až tak, že v ní vidím víc neblahého, než je v ní vidět třeba? Je záhadou jen pro mě, jak politik s takovouto zprávou ve tváři může nalákat tak mnoho lidí, nebo je to záhadou pro celý národ s jedinou výjimkou jím nalákaných? A nalákaných když ne na jeho zjev – pak, proboha, na co vlastně?

Víte to někdo?

Lubomír Man

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Jojo.
nicméně si myslím, že připomenout si proslulého polistopadového 
normalizátora, 
kterého chtějí strany až po ČSSD včetně
uklidit do OECD vůbec nezaškodí

 

Jiří Volný st.

Autor hovoří o předsedovi strany, která získala druhý největší počet mandátů. O druhé místo se mohou ucházet, záleží na kritériu příslušnosti mandátu, buď ODS, Piráti nebo STAN. Jistou podobu rétorických cvičení bych s představiteli předlistopadové strany a vlády viděl. Naučená gesta a fráze, jako kafemlýnek, pořád dokola. Můj tip je Petr Fiala.{#emotions_dlg.sealed}

Osobně jsem rád, že má ODS takového slabocha v čele, navzdory tomu, že výsledek ODS byl o tři procenta lepší než jsem očekával, i když částečně za cenu šikovných koalic.{#emotions_dlg.sealed}

Ať už to byla náhoda nebo to předsedovi někdo poradil, případně se jedná o jeho stoprocentní vlastnictví, tak vyhození Václava Klause mladšího ze strany se mu povedlo. Nehledě na odstranění nepříjemné frakce s otcem-zakladatelem v zádech, výsledek je takový, že Trikolóra vzala ODS desetiny procenta, ale SPD až 2%.{#emotions_dlg.sealed}

cernik

Že by sám prezident HK 
a s požehnáním vlády i delegát do OECD?
Asi jsme na něho pořád, bohužel krátcí!

 

Dona

Pri rozhodovaní sa človek riadi predovšetkým emóciami, čiže sympatiami. Preto temer vždy dochádza ku sklamaniu, k vytriezveniu, až k nenávisti voči preferovanej osobe, keď táto osoba po istom čase svojimi činmi nenaplní a neuspokojí  emócie voliča. Sú však skupiny, ktoré do takej miery adorujú svoj idol, že až dokonca pri predmete svojho obdivu zotrvajú.

Pozrime si tváre voličov. Zistíme, že spoločnosť ľudí môžeme rozdeliť do skupín podľa spoločných črtov tváre. Napríklad : jedna skupina volí sebe podobnú tvár politika, iná presne opačne vyzerajúcu tvár. Uvediem primitívny príklad : muži s dlhými vlasmi  ( v Česku je ich nepreberné množstvo ) volia dlhovlasých kandidátov.  Rovnako postupujú aj ženy, ktorým sa dlhovlasí muži páčia. 

Iný príklad : " škaredí a šerední " volia fotogenicky dobre vyzerajúcich kandidátov a kandidátky - čiže opak seba.

Pri voľbe rozhodujú aj iné argumenty, napríklad výrečnosť, slovná zásoba, agresivita reči... To znamená, že tichí a mlčanliví volia buď pokojne argumentujúcich, alebo naopak - agresívnych rečníkov.

Slová, program kandidáta, či strany - preniká do šedej mozgovej kvôry až po 8 sekundách, počas ktorých buď kandidát vzbudí sympatie, alebo nie. To aspoň tvrdia psychológovia a znalci ľudských emócií. A po týchto 8 sekundách už rozum spracováva informácie tak, aby zodpovedali sympatiám - čiže rozum prichádza na pomoc emóciám a emócie potvrdzuje. Často rozum " počuje a vidí " len to, čo chce vidieť a počuť - väčšinou ignoruje a neprijíma to, čo nezodpovedá jeho voľbe. Takto bola zvolená naša prezidentka, takto hodnotia Cichanovskú, Trumpa, M. Zemana, Biľaka, Jakeša, T.G. Masaryka......

Ak čítate akéhokoľvek experta, vždy tam nájdete sympatie voči jednej strane, napriek 90% objektívneho obsahu. Ak počúvate komentátorov, vždy tam počujete niekoľko  dehonestujúcich slov a viet , ktoré prezrádzajú silu sympatií , či nesympatií voči hodnotenej  udalosti, napriek naučenej snahe čo najviac objektívne hodnotiť. 

V manipulatívnych médiách je dokonca povinnosť vyjadrovať sympatie voči jednej strane udalosti.

Celý problém, ktorý ste pán Man nastolil, som zjednodušila na úkor kvality a bohatosti problémov ľudského myslenia. Je to oveľa, oveľa zložitejšie, čoho dôkazom je nastupujúca kontrola myslenia, pretože mocní si nevedia dať rady s chaosom v myslení ľudí. Demokracia a sloboda im prerástla cez hlavu. A všetkého veľa - škodí.