Výsledky "humanitární intervence" NATO v Libyi

obrazek
30.1.2012 10:20
Vybombardovaná města, ze kterých zůstaly ruiny. Více než osm tisíc tajně vězněných a mučených lidí. Rasistické násilí vůči černým Afričanům. Milice operující bez kontroly a vzájemně bojující mezi sebou. Zcela neschopná prozatímní vláda bez mandátu lidu. Studentské protivládní nepokoje a zelený odpor, pokračující i po mučednické smrti Muammara Kaddáfího, který v minulých dnech vyvrcholil znovudobytím města Baní Walíd. To je obrázek nové, tzv. demokratické Libye.

Amnesty International zveřejnila rozsáhlé množství důkazů o masových únosech, věznění, bití, mučení, zabíjení a zvěrstvech, páchaných tzv. rebely, kterým NATO pomohlo uchvátit moc v Libyi. Ve věznicích a na uzavřených vojenských základnách jsou, podle informací organizace Lékaři bez hranic, mučeni Kaddáfího stoupenci. Obětí rasistické kampaně, lynčování a vraždění jsou černí Afričané, kteří za bývalého režimu vykonávali manuální profese. Povstalci je bez důkazů obvinili, že byli Kaddáfího stoupenci. Jak se líbí etnické čistky černých Afričanů prezidentu Obamovi? To nevíme, protože mlčí.

 

V době, kdy NATO zahájilo válku proti Libyi pod záminkou ochrany civilistů (!), se podle odhadů OSN počet mrtvých pohyboval kolem tisíce osob. Nyní je to v důsledku osmiměsíčního bombardování a následného post-kontrarevolučního násilí mnohonásobně více – uvádí se až 50.000 obětí tohoto „dobrodružství“. Podle údajů Přechodné národní rady (NTC) zemřelo 30.000 osob a 50.000 jich utrpělo zranění. Mezi desetitisíci mrtvých jich nezanedbatelnou část tvořili civilisté – ženy, děti a starci. K největšímu krveprolití došlo po dvouměsíčním obléhání, intenzivním bombardování a následném rabování města Syrta, ze kterého jsou nyní rozvaliny. Počet obětí až desetinásobně převyšuje udávaný počet mrtvých v Sýrii. Média se každodenně pohoršují nad zabíjením „pokojných demonstrantů“ v Sýrii, ale počet mrtvých v Libyi v důsledku zahraniční intervence nikdy nezveřejnila ani nekomentovala.

 

NATO žádné civilisty v Libyi neochránilo, naopak zmnohonásobilo počet mrtvých a samo nepřišlo o jediného vojáka. Generální tajemník Rasmussen zhodnotil operaci jako úspěšnou, protože NATO nemělo žádné lidské oběti. Desetitisíce mrtvých Libyjců zřejmě nepovažuje za lidi. Není divu, že Amnesty International raději předčasně ukončila internetové hlasování o „Hrdinu lidských práv 2011“. Muammar Kaddáfí byl totiž v čele ankety společně s bahrajnským aktivistou Nabílem Ahmedem Radžabem. Nečekané ukončení hlasování vrhá stín na organizaci, která dlouho mlčela o zvěrstvech páchaných NATO, katarskými žoldáky, agenty Al-Kajdy a tzv. rebely.

 

A libyjská loutková vláda jen pár měsíců poté, co byla instalována do úřadu, čelí protestním demonstracím. V Benghází vyšli do ulic vysokoškolští studenti, kteří požadují transparentní informace o tom, jak je nyní nakládáno s libyjským státním majetkem a s miliardami dolarů, které NTC po převratu zůstaly v rukou. Vláda situaci klasifikovala jako řízený útok na NTC, ve skutečnosti se však jedná o první vážný náznak rostoucí nespokojenosti s novým vedením země. V Tripolisu byly studentské nepokoje rozehnány ostrou municí. Mezitím do ropného přístavu Briga přicestovalo několik tisíc amerických vojáků, aby zajistili ropné rafinerie. Je možné, že kromě této role budou pomáhat NTC udržet situaci v zemi pod kontrolou, aby nevypukla otevřená občanská válka.

 

V souhrnu lze konstatovat, že „humanitární mise NATO na ochranu na civilistů“ skončila totálním fiaskem a humanitární katastrofou nevídaných rozměrů. Tato „mise“ však splnila svůj skutečný účel – byl zničen prosperující nezávislý stát a odstraněn nespolehlivý režim, ovládající největší ropné zásoby v Africe. Velká libyjská arabská socialistická lidová džamáhíríje sdílela své bohatství s celou Afrikou a Kaddáfí měl ambice vymanit černý kontinent z područí Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Chtěl přestat používat dolar při mezinárodním obchodu a zavést novou panafrickou měnu. S tím však muselo NATO i za cenu bezprecedentního vraždění skoncovat. Velkou podporu této koloniální válce poskytly sdělovací prostředky svou ostudnou válečnou propagandou, překrucováním faktů a zamlčováním nepohodlných informací. Svou roli splnily a nyní už o životě v „osvobozené“ Libyi neinformují. Nyní je jejich úkolem vyvolat u globálního veřejného mínění pocit, že největší ohrožení světového míru představuje Írán, proti kterému je nutné co nejdříve zasáhnout (v zájmu udržení hegemonie dolaru). 

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

kosina

Pan Duba je pravicový provokatér, infiltrovaný na levicovém webu. Jeho cílem je rozdmýchávat hádky v diskusích, nic víc. Jen s těmi argumenty je na tom vždy bledě. 

1. Deklarovaným cílem "mise" byla ochrana civilistů - její výsledky jsem popsal v tomto blogu, který jste si opět ani pořádně nepřečetl. Skutečným cílem bylo zabití Kaddáfího a ovládnutí nerostného bohatství Libye - to se podařilo na 100 %.   

2. Byla to agrese NATO, nikoliv EU. Chcete mi snad tvrdit, že USA, Kanada a Norsko jsou členy EU?

3. Je pro vás větším teroristou Kaddáfí nebo Al-Kajda, z níž se rekrutovala značná část tzv. rebelů?

Jistě mi rád odpovíte.   

schlimbach

s některými vašimi ekonomickými komentáři souhlasím pane Dubo, ale v těchto otázkách se domnívám, že jste příliš ve vleku mainstreamu a mimo reálné vidění situace. Pokud jde o ty teroristy, obávám se, že ti jsou právě nyní na naší straně, bohužel, s nimi se svezeme i my, protože se nebudeme moci divit, když nás ti druzí budou brát jako spoluviníky.

Doma na divanu se to velice snadno rozhoduje o tom, kdo je terorista a kdo ne, kdo musí zemřít a jak a kdo ne, stejně jako se to dobře rozhoduje u TV o tom, jak kdo a kde má žít, aby nám to vyhovovalo. Z pohledu lidí alespoň trochu duchovně rozvinutých musíme být obyčejní vrazi a zmetci, kteří berou slovo boží nadarmo, kteří se zaklínají Bohem při páchání zvěrstev tam, kde nemají co dělatr, kteří poučují jak mají druzí žít, zatímco sami provozují nelegální věznice, mučí unesené občany jiných zemí, nadřazují právo své země obyvatelům jiných zemí, aniž by se je o to prosili. Jaké máme právo nařizovat jiným co a jak mají dělat, když neděláme nic jiného, vlastníme jaderné zbraně, ale jiní je mít nesmějí? kde bereme vůbec tu drzost a aroganci, že se chceme povyšovat nad jiné a rozhodovat o nich., když se válečných štváčů, zločinců a všehoschopných darebáků nejsme schopni zbavit ani mezi sebou v naší civilizaci a ještě si je volíme do svého čela, krčíme rameny a sedíme na divanu u TV, a alibisticky tvrdíme, že s tím nic nenaděláme?

Proboha, začněte myslet, nemyslím si, že byste byl málo inteligentní.

schlimbach

Děkuji za článek pane Kosino. Stále doufám, že váleční zločinci, kteří vyvolali toto svinstvo v Libyi budou pohnáni před spravedlivý soud ještě i na Zemi. Jsou to neskutečné zrůdy -(

pudlikmaxik

Souhlas. Je to smutný výtvor vývozu tzv. transatlantické demokracie podobný tomu, co kdysi u nás znamenalo vývoz revoluce do tzv. lidově demokratických zemí.............