Cichanouská chce v Bělorusku větší roli Německa

Nedávno v podstatě neznámá Cichanouská v rozhovoru také řekla, že  Berlín udělal mnoho pro tzv. občanskou společnost v Bělorusku, také pokud jde o její financování. Dožaduje se ovšem  od Německa zrušení vízové povinnosti pro ty občany Běloruska, kteří jsou  „pronásledováni a kteří potřebují rychlou pomoc“. Představitelka opozice  ocenila postoj Evropské unie, která uvalila sankce na představitele Běloruska. Kritizovala ovšem, že seznam je neproporcionálně krátký oproti   údajným třiceti tisícům zadržených od srpna.  V rozhovoru také prohlásila, že v současnosti sice síla protestů s ohledem na zimní období klesá, ale opozice zimní období přežije a ještě silnější se vrátí na jaře.

Svjatlana Cichanouská ve volbách 9. srpna  obdržela podle volební komise 10,9 procenta hlasů, podle odhadů opozice jí však prý dalo hlas 60-70 procent voličů. Krátce po volbách odcestovala, podle některých zdrojů s pomocí běloruského KGB, do sousední Litvy. Prezident Alexandr Lukašenko, který o ní nyní hovoří jako o „ženě v domácnosti“, dokonce uvedl, že na cestu byla vybavena několika tisíci dolarů.

Je samozřejmě otázkou, jakou odezvu budou mít vyjádření  Cichanouská a snaha dále vtáhnout Německo do „větší odpovědnosti za Bělorusko“ v samotném Bělorusku, nejde přitom jen o oficiální státní orgány, ale i dopad na veřejnost.  Je totiž třeba připomenout, že za II. světové války Bělorusko přišlo o 2,2 miliónu lidských životů, čtvrtinu obyvatelstva, a že tato tragédie je v paměti drtivé většiny běloruského obyvatelstva stále živá.