Zhodnocení Trumpa: A že by nakonec Trump Veliký?

donald trump
29.9.2018 16:03
Podporoval jsem zvolení Trumpa prezidentem ze tří důvodů. Byl jediným kandidátem, který uznával potřebu normalizovat vztahy s Ruskem a skoncovat s rozdmycháváním konfliktu s ním. Byl jediným kandidátem, který uznával potřebu obnovit vysokou produktivitu americké výroby a návrat pracovních přležitostí ze zámoří zpět do USA. Byl jediným kandidátem, který mluvil přímo k americkým lidem a ne k zájmovým skupinám vládnoucí elity. Bál jsem se však toho, že Trump, s poměry ve Washingtonu neobeznámený, nebude dost dobře vědět, koho má jmenovat do vlády tak, aby svých cílů dosáhl.

Trump si nebyl ani dost dobře vědom velikosti hrozby, kterou jeho agenda představovala pro vojensko-bezpečnostní komplex, americké globální korporace a vládnoucí oligarchii. Normalizováním vztahů s Ruskem by totiž zproblematizoval nejen bilionový roční rozpočet vojensko-bezpečnostního komplexu, ale i jeho politickou moc. A přivedení pracovních příležitostí ze zámoří zpět do USA by zvýšilo hodnotu americké pracovní síly a tím i výrobní náklady amerických globálních korporací.

A dál: Trumpovy projevy přímo k americkým lidem vyvolaly v příslušnících vládnoucí oligarchie přízrak lidové revoluce, která by se mohla obrátit přímo proti nim.

Takže příliš mnoho nepřátel pro prezidenta, který ani dost dobře nevěděl, jak má vládu řídit. A za to všechno platil. Byl to – a je dosud – především z prstu vycucaný útok na prezidenta v podobě aféry Russiagate, zorganizovaný někdejším ředitelem CIA Brennanem a podpořený vysokými činovníky Demokratické strany v FBI, téměř všemi americkými presstitutkami a dokonce i Trumpovým náměstkem generálního prokurátora Rosensteinem.

To vše v úhrnu znormalizovat vztahy s Ruskem Trumpovi tedy zabránilo. A špatní jeho ekonomičtí rádci, a to ať už úmyslně či neúmyslně, odvedli jeho pozornost od návratu pracovních příležitostí zpět do USA k problému cel. A to s tím výsledkem, že USA mají dnes na krku obchodní válku a američtí občané zas zvyšující se ceny zboží.

Vládnoucí oligarchie se zkrátka a dobře rozhodla, že z Trumpa učiní varovný příklad. Takový, který všem budoucím kandidátům amerického prezidentství napoví, že mluvit přímo k lidem, je jejich nejbezpečnější zhouba.

Trump byl poslední naší nadějí, která se, jak se zdá, noří v těchto dnech pod hladinu. Trumpova politika na Středním východě se toho času nachází v rukou jeho sionistického zetě a izraelského premiéra Netanjahua, a to s tím výsledkem, že mezinárodní napětí se zde zvyšuje. Trumpův režim pohrozil syrským a ruským vojenským silám, že jestliže zaútočí na poslední syrskou provincii, která je ještě obsazena washingtonskými teroristy, bude to mít za následek masívní americký útok na Sýrii. Nu a aby toho nebylo málo, prosazuje Trump přestěhování amerického velvyslanectví do Jeruzaléma, a jednostranně vypověděl USA z dosavadní platné nukleární dohody s Iránem – a těmito činy v podstatě rezignoval na svůj původní a vyhlašovaný úmysl se ze Středního východu stáhnout.

Mohl bych pokračovat, ale myslím, že to k vykreslení obrazu stačí.

Nu a nyní pustím na chvíli a na krátký špacír fantazii.

Trumpův režim se buď pomátl, anebo je natolik srozuměn s možností budoucí války, že není s to pochopit, že Rusko prostě nemůže připustit americko-izraelskou destabilizaci Iránu, stejně jako nemůže připustit americko-izraelskou destabilizaci Sýrie. Čímž se ovšem hrozby šíleného Trumpova poradce Boltona na adresu Iránu mění i v přímé hrozby národním zájmům Ruska.

A tak prezident, který se chystal zlepšit vztahy s Ruskem, je zhoršil víc, než to dokázali Obama, Hillary Clintonová a Victoria Nulandová.

Je to k nevíře - a od ní už je jen krátká cesta k té fantazii.

Anebo to fantazie není?

Když Trump viděl, jak má obě ruce i nohy svázané materiálními zájmy vládnoucí oligarchie, rozhodl se ztenčující se vliv Washingtonu na vývoj věcí ve světě, už prostě jen DORAZIT. Jen a jen proto jmenoval americkou velvyslankyní v OSN Niki Halyovou, která zde okamžitě předvedla nejoslnivější výkon, když už jen několika svými projevy proměnila téměř všechny země, v OSN sdružené, v nepřátele USA. Trump sám přiložil k dílu své polínko, když svými cly a sankcemi rozzuřil Evropu až do běla, a Německo ještě víc, když mu rozkázal zastavit práci na rusko-německém mořském plynovodu. A pokračoval ve svém tažení i 26. září, kdy jednal s Bezpečnostní radou OSN jako se svým pacholkem. A jako by mu i tohle bylo málo, nejsoučasnějšími hrozbami a sankcemi žene Turecko, Irán, Indii a Severní Koreu přímo do náruče Ruska. A Evropu do nezávislosti.

A tak s jiskrou génia a vzdor celému svému neokonzervativnímu režimu likviduje Trump washingtonskou vedoucí roli ve světě.

Je to všechno jen důsledek arogance, anebo jde o šlápoty velkolepé strategie? Ale v každém případě: jestliže to skončí tam, kam to dnes směřuje, vejde Trump do historie jako Trump Veliký, který zachránil svět tím, že americkou hegemonii rozbil na kusy.

P.C. Roberts

Překlad: Lubomír Man

lubomirman
Jsem spisovatel a publicista (Obrys Kmen, Outsidermedia, Nezakladnam, Halo noviny atd.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Situace Donalda Trumpa není jednoduchá. Má mnoho nepřátel, dokonce i mezi Republikány. Jedinou politiku, kterou může dělat bez obav, je proizraelská politika. Nebylo tajemstvím, že vztahy Netanjahua a Obamy nebyly nejlepší a jistě i izraleská vláda si přála vítězství D.Trumpa. Možná, že tomu i maličko napomohla. Na rozdíl od Ruska je kritika Izraele v USA i jinde tabu, tudíž jsou hromy a blesky nasměrovány na Moskvu. A s proizraelskou politikou souvisí politika protiiránská. I když mnozí američtí protivníci okopávají svému presidentovi kotníky a možná, že míří i výše, přesto zůstává postavení USA zhruba stejné jako postavení Usaina Bolta v druhé polovině kariéry. 

Dona

Trump je fenomén, ktorý jedni zatracujú, iní ho začínajú dobre " čítať ".

Pripomínam ešte jeden Trumpov sľub v kampani : boj proti elitám, či establishmentu. K dnešnému dňu to vyzerá, že jeho zahraničná i domáca politika je bojom proti elitám. Prejavuje sa v totálne rozporuplných činoch, ktoré je ťažké dešifrovať.

Napríklad : v poslednom prejave v OSN vyzýva štáty k tomu, aby sa aj oni snažili urobiť svoj štát veliký. Ďalej zdôrazňuje nie prvý raz, že Amerika nebude nikomu diktovať čomu má svet veriť, akému Bohu sa klaňať....

Tieto myšlienky je možné čítať aj takto : Postavte sa proti hegemónii USA, bojujte viac o svoje práva a hospodársku prosperitu... podobne, ako to robím ja svojím heslom " America first ".  Týmito  prejavmi vlastne podkopáva moc amerického establishmentu, dáva najavo svoju antipatiu ku globalizácii a globálnej moci USA.

V OSN sa mu smiali, lebo nepochopili o čo Trumpovi ide. Delegáti doteraz prijímali so samozrejmosťou svoje lokajstvo a vazalstvo ku USA - a doteraz ich nenapadlo, žeby sa mali tomu postaviť - to za prvé. Za druhé, štáty sa doteraz nebránili hospodárskej, technologickej a vojenskej prevahe Spojených štátov - naopak, bez váhania a bez rozmýšľania nakupovali všetko v USA, čím šetrili na vlastnom vedeckom výskume, na kvalite školstva + provízie si rozdelili politici a majitelia firiem medzi sebou. Tak načo niečo meniť. Štáty by museli mať dobrých odborníkov s bojovným duchom, aby dokázali konkurovať USA a uzatvárať zmluvy vo svoj prospech.

Iste, uskutočňovať politiku vo svojom štáte podobnú " America, France, Czech ...first " , to chce inú kvalitu politikov, biznismenov, kontraktorov, obchodných zástupcov a manažment.

Pohodlnejšie , a hlavne jednoduchšie, je slúžiť záujmom USA + NATO + EÚ.

Ďalší príklad : Trump v OSN kritizoval Nemecko kvôli Nord streamu 2. Používa pritom jasné argumenty : kupujte americký LNG. 

Nuž, ak by som chcela " modré z neba ", ale nikto by mi ho nedal, alebo odmietol dať, tak by som sa musela s tým zmieriť, prijať to ako obchodný neúspech. Aj Trump možno chce " modré z neba ", ale Nemecko povedalo - neustúpime od projektu, ale " trochu " amerického LNG kúpime.

A to je presne to, o čom hovorí Trump : urobte svoj štát silným a veľkým... ako ja svoj. Nemecko neustúpilo úplne tlaku USA a snaží sa  zatiaľ iba tváriť, že je silné alla USA. Ostatné štáty čakali, že Nemecko samozrejme ustúpi - ako doteraz. Nestalo sa.

Čím dodalo odvahu aj iným štátom ?

Kam mieri Trump svojou politikou nevedia ani Američania . Konzervatívci oceňujú dobré ekonomické a hospodárske výsledky pod vedením Trumpa, ale nie sú spokojní s tým, že ešte nie je vojna s Ruskom. Demokrati síce  berú na vedomie dobré ekonomické ukazovatele, ale nie sú schopní zmieriť sa s Trumpom a odpustiť mu porážku Hillary. A Trump kľučkuje medzi nimi najlepšie ako vie.

Trump je naozaj fenomén neobvyklý v prezidentskom úrade.