Jan Campbell: Boží dary a Boží mlýny

campbell 0617
30.9.2019 13:44
Žijeme v době, přinášející ohromné množství bohatství a dárků všeho druhu, aniž bychom museli psát přání, modlit se za jejich splnění a čekat na Ježíška a Vánoce. Stačí mít otevřené oči a poslouchat, třeba i ČT a Český rozhlas.

Obyvatele české kotliny očekává zdražení elektřiny, plynu a vody, přestože vláda maká a premiér Babiš využil zeď nářků (v) OSN – nevím s kolika přítomnými k (samo) chvále. Vláda slibuje důchodcům ulehčit cestu do ráje, prezident Miloš Zeman promluvil na recepci oslav 70. výročí od založení ČLR na Žofíně v angličtině bez nápovědi písařů či konzultantů, aby neřekl nesmysly nebo hlouposti. Hrající si na opozici se snaží předejít překvapení, které očekávají z Moskvy nebo od Pána Boha, aniž by je specifikovala. Jedná se asi o tajemství.

Nevím, jaké tajemství a překvapení očekávají z Moskvy. I když tam mají více kerosinu a nafty než slovenští a čeští vojáci a piloti, zcela určitě nepojedou do Prahy, ani Karlových Varů. Mají doma a jinde ve světě co dělat. A co se týče Boha, který je v každém z nás, včetně českých politických skautů? Ti začali hledat nástupce prezidenta Zemana. Nechtějí prý, jako Bůh nechce, abychom trpěli jako dnes, aby nás něco bolelo nebo trápilo a museli se stydět. Nevěřím jim a nevylučuji, že se pan generál Peter Pavel v tichu připravuje na mobilizaci a těžké váhy politických bojů nemohou klidně spát. Ne však proto, že nebudou žít v ráji. V něm Bible slibuje: Nebude už smrt, pláč ani bolest. Dřívější věci pominuly. Ano, dřívější věci pominuly. To dokazují následující příklady.

V OSN jsme byli svědky obvinění (Grétou), kterou si přejí někteří zabít. Já osobně přeji Grétě se co nejrychleji léčit. Byli jsme svědky samochvály premiéra Babiše a prezidenta Trumpa), kteří si zahráli na vůdce. A také dvojitého podrazu prezidenta Zelenskéhosvými nezkušenými nebo prodanými poradci a prezidentem Trumpem. Zelensky hlásal v sále OSN méně než ze čtvrtiny obsazeném. Asi také proto, že kulka v ruce, polopravda o zabitém zpěvákovi, který si v pauze mezi operními představeními zajel zastřílet na Donbas i přitom přišel o život, protože zapomněl, že válka není opera, nikoho nezajímá. V neposlední řadě jsme byli svědky urážky vůdců Francie a SRN mladým ukrajinským hercem - prezidentem. Současně jsme obdrželi možnost si srovnat reálnou pomoc Ukrajině ze strany USA v USD a slibovanou pomoc EU v Euro s povinností splátky. Uvedené příklady nejsou zcela nové. Mají své kořeny v dávné a nedávné minulosti.

Do nedávné minulosti patří zrušení zbytku mezinárodního práva a úmluv o vydávání víz zahraničním delegacím US Departmentem na zasedání OSN. Obětí této staro – nové novinky z doby prezidentství Obamy, se stala nejenom ruská delegace. Výsledkem může být přenesení místa jednání o odzbrojení mimo USA. Zveřejnění telefonního rozhovoru – zatím jenommezi prezidenty Trumpem a Zelenskym, na základě požadavku opozice a bez souhlasu prezidenta Zelenského představuje opravdovou a dvojsečnou novinku. Ta může způsobit zlé sny mnoha návštěvníkům USA, včetně premiéra Babiše. Novinka totiž nutí mimo jiné k uvědomění si, že nejpozději od momentu zveřejnění obsahu rozhovoru, není možné důvěřovat nikomu z politiků USA, potažmo tím i v NATO.

Zveřejnění rozhovoru je diplomatické unikum a milník, který současně a urgentně doporučuje politikům a všem USA a UK obdivujícím praktikovat zcela jinou formu diplomacie, přípravy jednání (kdekoli) a zamyslet se nad kulturními a hodnotovými rozdíly mezi vedoucími severoatlantickými společnostmi (USA a UK), Evropou a Asií. Co mám na mysli?

Jedním z hlavních charakterových rysů a rozdílu hodnot USA a UK a ostatních zemí je jejich odhodlání bojovat za svůj zájem. Jakýmikoli prostředky, bez ohledu na právo či dohody. Obchodník - prezident Trump předvedl na jedničku, jak se jedná s profesionálními a neprofesionálními, úspěšnými a oblíbenými herci bez politické zkušenosti a lidmi, kteří nemají páteř, hrdost a schopnost říci NE.

Nevím, zda orálně - argumentační lekce z průběhu setkání prezidentů Zelensky a Trump během jednání OSN a visuální lekce, kterou nabídla TV formou záběrů výrazu obličejů prezidentů, pomůže Zelenskému a jiným evropským politikům a jejich poradcům v jejich práci a životě jimi ovládaných. Ponižující lekci Zelenskému je však možné transformovat i dnes do výhody. Ta by mohla vést k uklidnění situace na východě Ukrajiny za předpokladu, že Zelensky nebude konat podle přísloví - Sliby jsou chyby a ví, co to je suverenita. Transformace ponížení do výhody se mi jeví nejenom možnou, ale i nutnou. Proč?

Protože herci strádají formou deprese, když je někdo, nebo publikum přestane obdivovat a mít rád. Jejich jednání je po té nepředvídatelné. A nedej Bůh, aby Zelensky dal povel ke střelbě, jako svého času Saakašvili. Zelensky poprvé a k tomu v zahraničí zjistil, že nemá obdivovatele. Druhé zjištění, že nemá přátele a obdivovatele, přijde během plánovaného jednání normandské čtyřky. Třetí zjištění již Zelensky nepřežije v klidu ani ve svém divadle. Proto by se prezident a jeho tým měli s omluvou zříct válečného projevu v OSN. Tam Zelensky, a ne jeho předchůdce Porošenko, poprvé použil slovo válka s Ruskem.

Válka s Ruskem v jiné formě bude ale pokračovat ze strany USA a Velké Británie. Dnes máme možnost pochopit zmíněný kulturní rozdíl, který představuje odhodlání premiéra Borise Johnsona bojovat o brexit jakýmikoli prostředky bez ohledu na právo či dohody. Proč?

Problém parlamentárního systému je totiž v praktické nemožnosti realizovat výsledek referenda (z roku 2016). Pokrytectví části členů Parlamentu přetvařujících se, že si přejí brexit, zatím co si ho ve skutečnosti nepřejí, nebo naopak, včetně prezidenta parlamentu John Bercow to umožňuje. A konkurence dvou demokratických mandátů- Referenda a Parlamentu, to podporuje. I proto mám pochopení, že se do boje o brexit zapojil, a po boku Borise Johnsona stojí generální prokurátor Geoffrey Cox a Leader of the House, Jacob Rees-Mogg. Mám pochopení i pro odmítající referenda v české kotlině. Ti mají z něho strach a bojí se ho, jako čert svěcené vody. Nevím, zda se bojí britská novinářka Charlotte Edwardes. Nevím, kdo ji poradil si vzpomenout na dobu před 20 roky a vysvětlil jí možné následky vzpomínky.

Tu zveřejnil The Sunday Times slovy: Seděla jsem po Johnsonově pravici. Po jeho levici byla jedna mladá žena, kterou znám. Nalévalo se hodně vína, pilo se hodně vína. Pod stolem jsem cítila Johnsonovu ruku na svém stehně. Stiskl . Byla li Charlotte v té době hezká, a víno pomohlo boží pravdě ven, nedivím se, že by se Boris odříkal tomu, co se v Bibli píše: Bůh si přeje, abychom žili věčně v ráji na zemi. Nechce, abychom trpěli jako lidé dnes, nechce, aby nás něco bolelo nebo trápilo. Těm, kdo budou žít v novém ráji, Bible ještě slibuje : Bůh bude s nimi. Nebude už smrt, pláč ani bolest. Dřívější věci pominuly . Jsem přesvědčen, že pár, bojující dnem a nocí, Donald a Boris, ví, že dřívější věci pominuly a po staru se žít nedá.

Nejsem si jist, zda si to uvědomují včetně následků, v Bruselu, Praze a jinde. Dnes, 30. 9. by mělo být zveřejněno rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO) ve sporu mezi USA a EU. Spor trvá inu maličkost: 15 let. To znamená, že mnozí piráti, skauti a sněženky nemohou o něm nic vědět. A to může být tragédie. Proč? Když spor vyhrají USA, znamená to miliardová cla na dovoz produktů, včetně Airbus z EU do USA. Pro začátek je na stole požadavek na 11,2 miliardy USD. Rozhodnutí WTO však napětí mezi USA a EU nezmenší. Na stole WTO leží druhý spor. Jaká by nebyla rozhodnutí WTO jedno se mi jeví jisté. První část slibu Bible - Bůh bude s nimi. Nebude už smrt, pláč ani bolest, se nesplní. Druhá část slibu Bible - Dřívější věci pominuly, se splní, dříve než je libo.

Nevylučuji proto, že v kontextu druhé části slibu Bible, se již delší dobu přemýšlí v USA a UK, jak vydělat na nové situaci, která poslala mír ve světě na dovolenou, na technologických a jiných novinkách, ve kterých se beznadějně topíme a zraňujeme, a na božích darech, které přináší neklidná, dynamická a nepředvídatelná doba. V ní se počítá i s odstavením Galilea. V tomto kontextu se proto nabízí i možnost střelby a bombardování v Evropě.

V ní i bez střelby a bombardování může vyschnout nejenom bažina, ale i některé státy se mohou zmenšit. Ukrajina a Polsko si o to přímo prosí. Čeští Hřibové, Kolářové, Minářové & Co, včetně sněženek se snaží je dohnat. Kam běží a jak se budou orientovat bez znalosti číst a používat mapu a kompas v době bez GPS a Galilea, a základních znalostí historie, opravdu nevím. Za to vím, že v Pekingu, Moskvě a Washingtonu nikdo nebude radit Evropě, co dělat. Ani, co dělat s Bitcoinem ztrácejícím hodnotu. S migranty, jejichž počet se může podstatně zvýšit, selžou li nervy prezidentovi Egypta. Ten se po posledních protestech rozhodl zavřít dalších 20 tisíc protestujících. To nemluvím o momentu, kdy prezident Erdogan začne požadovat splnění slibů EU. Nebo o situaci, kdy se prezidenti Trump a Erdogan dohodnou na zřeknutí se ruských S400 a na finanční kompenzaci ze strany NATO. Inu, Boží dary, nejsou a nebudou zadarmo. Za to Boží mlýny melou pomalu, a jistě. Souhlasu netřeba. 30.09.2019


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Prepis rozhovoru  Trump - Zelensky potvrdil, čo mnohí z nás tušili a predpokladali : servilitu 99% politikov voči Spojeným štátom. Podobne rozprávajú medzi sebou aj prezidenti, premiéry a ostatní politici v rámci EÚ a NATO.