Jan Campbell: Memento mori (3) - Cenzura

campbell 0617
10.5.2022 13:33
Vycházím z předpokladu, že každý z nás udělal ve svém životě zkušenost s cenzurou: samocenzurou, korporátní nebo státní. Je přitom jedno z jakých důvodů a za jakých podmínek. Zmíněné druhy cenzury mají však jedno společné: strach. Strach má a trpí jím ten, kdo cenzuru vynucuje, i ten, kdo cenzuru přijímá. Současně ale se strachem je přímo spojena důvěra a sebedůvěra. Protože jedinou funkcí strachu je chránit náš život, jiný strach neexistuje. Všechen strach ve všech formách je pouze strach o život, který se jako pyramida obrácená na špičku rozrůstá do enormních rozměrů. V současné době rozměr pyramidy strachu se rozšířil ze sféry pomoci a ochrany do sféry zneužití a udržení se u moci. Proč? Protože ti u moci si uvědomují, že strach jim dobře slouží a nechá se především v konzumní a zábavné společně lehce zneužít.

Hned nad základním čistým strachem se v pyramidě nachází věta potvrzující pochybnost- Nejsem dost dobrý pro přežití. Na první pohled věta vypadá jako konstrukt, který nemá se strachem nic společného. Ve skutečnosti ale představuje v hlubině mozku skrytý strach o vlastní existenci. Pokud člověk ovládá kritické, tj. jasné myšlení, uvědomí si, že mozek nemůže mít jiný strach. Proto se traduje, že strach je dobrý slouha, ale špatný pán. Proto, aby člověk se zbavil strachu, potřebuje naučit se relaxovat tak, aby dostal mozek do jiné vlnové délky, než kterou má v bdělém stavu.

Pro čtenáře bez znalosti o jaké vlnové délky se jedná, uvádím, že rozlišujme a pracujeme s pěti: delta (1-3 Hz), theta (4-7 Hz), alpha (8-12 Hz), beta (13-18 Hz) a gamma (39-42 Hz). Obvykle nemůžeme ovlivnit naše vzorce mozkových vln, protože si je neuvědomujeme. Když ale člověk může vidět své mozkové vlny například na obrazovce počítače několik tisícin sekundy poté, co k nim dojde, dostává možnost je ovlivnit a změnit. Zpočátku jsou změny krátkodobé, ale změny se postupně stávají trvalejšími s pokračující zpětnou vazbou, koučováním a praxí. Svého času jsem proto na VŠE založil malé studio pro studenty v naději, že se bude po mém odchodu dále vyvíjet. Bohužel moderní… Založené na principu neurologické zpětné vazby dovoluje totiž rekvalifikovat zdravější vzorce mozkových vln, nabízí příležitosti k rehabilitaci prostřednictvím přímé rekvalifikace mozku, a když je problém biologické povahy, dostáváme k dispozici reálnou alternativu léčby.

Z uvedeného doporučení jak a s jakou pomocí je možné zbavit se strachu a rekvalifikovat vzorce mozkových vln vyplývá uvědomit si potřebu k odhodlání a změně. A protože změny bolí, a kuřáci s přáním stát se nekuřáky to mohou potvrdit, platí to i pro současný systém na intenzivní stanici, kde mu aplikují moderní morfium ve formě cenzury. Skutečnost a zkušenost potvrzují, že svoboda projevu byla myšlena a navržena tak, aby kontrolovala moc statu quo. Od myšlenky k realizaci je vždy dlouhá cesta. Cenzura ignoruje potřebu chránit právě hlasy, které kritizují status quo a vedou ke změně. Některé z těchto hlasů mohou být nechutné, ale alternativou je dovolit ministerstvu pravdy, aby rozhodlo, jaký nesouhlas je přípustný. Není pochyb, že instalace ministerstva pravdy je výsledkem výběru lidí s porušenými kognitivními funkcemi, které byly získány na speciálních vzdělávacích pobytech v zahraničí. Proto nemůže být pochyb, že jeho moc bude s pravděpodobností hraničící s jistotou zneužita. Řeč není totiž svobodná, pokud není svobodná ve všech oblastech, kde se lidé shromažďují, aby komunikovali. Pokud mají pouze mainstreamoví zastánci statu quo volný přístup k platformám, pak se svoboda projevu neděje a moc má mnohem větší schopnost dělat to, co se jí líbí, nekontrolovaně s pomocí veřejností.

Jako příklad uvádím, že prakticky ihned poté, co si vláda vzala právo do ruky a pravomoc rozhodovat o tom, co je pravda a lež naposledy ohledně Covid-19, ty samé vlády, média a technologické koncerny otevřely brány propagandy a cenzury druhé světové války kvůli válce, ve které ani oficiálně nejsme v tradičním smyslu slova řadového občana. To, co se ale dnes označuje válkou, je ve skutečnosti kognitivní válkou. O tom jsem psal již dříve a několikrát.

Během posledních dvou let mnozí z nás byli nazýváni anti-vaxer a jinými výrazy. Dnes víme, že ti, kteří varovali, měli 100% pravdu. Nyní, když vidíme, čím se stáváme a jaké jsou následky cenzury v době pandemie strachu z koronaviru je jasné, že udělit těmto mocným institucím pravomoc rozlišit fakta od fikce naším jménem je mnohem nebezpečnější, než kdy byly dezinformace o staroznámém viru v moderním kabátě. Moderní kabát a oblek je částí standardní výzbroje téměř všech politických psychopatů.

Dnes jsme v situaci, kdy neviditelná elita zřizuje prostřednictvím slouhů utajované dezinformační archivy, kdy den ode dne eskaluje agrese mezi občany, vznikají konflikty s uprchlíky, rusofobie kolektivního Západu so dostala na úroveň závažných společenských jevů – psychopatie a sociopatie, a kdy kolektivní Západ se ve stínu nebezpečí připravuje na válku s ČLR v pro mne osobně představitelné budoucnosti. Jsme v situaci, kdy svoboda slova neznamená svobodu dosahu! Jinými slovy: Jsme v pasti.

Používání propagandy, cenzury a manipulace s pomocí algoritmů produkovaných především v Silicon Valley představuje nejnaléhavější problém naší doby. Ten brání tomu, aby byla pozornost věnována ostatním problémům a výzvám s mnohem dalekosáhlejšími následky. Mnohé již dnes objektivně naznačuje, že situace je mnohem horší. Proč?

Jakmile veřejností bylo přijato, že dezinformace a informace musí být omezeny shora, vláda a nadnárodní technologické korporace to pojaly jako bezplatnou licenci k rozhodování o tom, co je pravdivé a nepravdivé (v našem zastoupení) i ohledně války. Problém je v tom, že nikdo nemůže regulovat dezinformace a informace, aniž by nejprve bylo demokraticky, autokraticky nebo jinak závazně pro společnost určeno, co je dezinformace a co je informace, kdo má pravomoc rozhodovat o rozdílu mezi nimi, a kdo přidělil pravomoci a metodu jak rozhodovat.

Neexistují totiž žádné dobročinné, nestranné a vševědoucí entity s hospodářským nebo finančním zájmem, kterým by bylo možné důvěřovat, že se stanou objektivními arbitry absolutní reality v našem zájmu. Existují pouze chybné lidské bytosti, které jednají většinově ve svém vlastním zájmu. Dnes existují lidské bytosti v křesle moci s dokumentovatelnou poruchou kognitivních funkcí. To představuje jeden z důvodů cenzury, lživých popisů a propagace války, kterou si nikdo se zdravým selským rozumem nepřeje, včetně autora tohoto příspěvku.

Protože stěžovat si nepomáhá, připomínám ve zjednodušené formě, proč není těžké pochopit současné události i v době cenzury, jak se vyvíjely a jak se s pravděpodobností hraničící s jistotou budou dále vyvíjet. Vše začíná s nespokojeností, které následují provokace, reakce, eskalace a výbuch. Podobně je tomu v medicíně nebo v inovačních procesech, kde se mj. používá termín psychologická setrvačnost a kde se řeší její následky. Teorém psychologické setrvačnosti tvrdí, že zapojení do trestné činnosti vyvolává šest kognitivních proměnných, které pak podporují další delikventní chování:

1) Kriminální myšlení (antisociální postoje a iracionální myšlenkové vzorce). 2) Očekávání pozitivních výsledků trestné činnosti. 3) Atribuční zkreslení, tj. tendence vnímat svět jako nepřátelský a ostatní jako zlovolné. 4) Očekávání efektivity, tj. nedostatek důvěry ve vlastní schopnost vyhnout se v budoucnu příležitostem například páchat trestnou činnost. 5) Cíle, tj. zaměření na krátkodobé, které se stává škodlivým pro dlouhodobé cíle a vizi. 6) Hodnoty, tj. snaha o vlastní potěšení a okamžité uspokojení.

Z uvedeného vyplývá, že pouze systematický přístup k řešení problémů pomáhá vymanit se z psychologické setrvačnosti. Jazykový archetyp českého jazyka a z něho vyplývající archetyp psychologie a kreativity a tím i možnosti kontroly a řízení vnitřního a vnějšího stresu, představují pro nevědoucí a ignoranty téměř nepřekonatelnou překážku především tehdy, budou-li si myslet, že mluví, myslí a konají jako nositelé cizího jazyka. Platí to především pro idiomatické jazyky, jako je angličtina a ruština. Příklad jak se ukončuje pracovní poměr například v Anglii, vysvětluje více než dost to, co by člověk měl mít v krvi.

Prakticky vše uvedené, co se děje před našima očima, je nekriticky přijímáno. Ve výsledku to vede k popírání existenčně důležitých skutečností a faktů. V případě současné Ukrajiny to například znamená, že globální závody v jaderném zbrojení se vrátily a zrychlují se. Přesto si mnozí neuvědomují, že zbraně se nevyrábějí, aby rezavěly ve skladu nebo v přístavu, ale vyrábějí se proto, aby byly použity. Popírání i takové triviální pravdy neumožňuje vznik kritické masy občanů, která by přinutila politiky nepokračovat na cestě ke skutečné válce a v případě států trpaslíků k tomu ještě ve funkci slouhy v první řadě s minimální šancí na přežití.

Je pochopitelné a lze vysvětlit bez emocí člověku se zdravým rozumem a standardními kognitivními funkcemi, že kolektivní Západ nemůže opustit Ukrajinu jen ze strachu, kam až může prezident Putin zajít. Nicméně čím déle konflikt trvá, tím větší je riziko, že dojde ke katastrofě jiného druhu. Ta změní svět pro mnohé neočekávaně rychle a tak, že bude možné hovořit o traumatu. Platí to i pro kolektivní Západ. Ten má volbu pro přežití: Buď bude důrazně požadovat okamžité příměří pod hrozbou přímého vojenského zásahu, jestliže může konat tak, jak mluví a snaží se přesvědčit nás o své lásce k míru, spravedlnosti a spolužití. Nebo přestane nalévat benzin do ohně formou vyzbrojování, zběsilé rusofobie, vyhlašování nerealistických cílů a přinutí Kyjev k jednání s uvědoměním si, že nikdy nevstoupíš do téže řeky, a že není možné, jednou započatý proces zastavit nebo dokonce zvrátit. Proč?

Jednou započatý proces totiž je pouze možné situaci odpovídajícími prostředky zpomalit a tím i řídit. Ne ředit! Nic víc, nic míň. Přičemž otázka, zda mír je pauzou mezi válkami, nebo válka je přerušením míru, zůstává neodpovězena. I proto je předmětem výzkumu v paxologii, tj. vědy o vedení míru. Termín před mnoha léty trefně definoval ctěný profesor Felix Černoch.

Je pochopitelné, že mnohým na Západě se obě možnosti příčí. Silový zásah NATO je (zatím) nepravděpodobný, protože prezident Biden ho považuje za příliš riskantní, v USA se blíží listopadové volby a současný generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg bude raději odcházet do světa financí bez nutnosti veřejně obhajovat válečné akce NATO. Jak nedávno zjistil generální tajemník OSN António Guterres v Moskvě a Kyjevě, nikdo v Kyjevě není zastáncem mírové dohody za každou cenu a prezident Putin také neustoupí. Krvavý, chaotický a v podstatě zcela zbytečný konflikt tak bude s největší pravděpodobností pokračovat s nestálou hrozbou nekontrolované eskalace. Ta může vést k jaderné katastrofě a skončí momentem příchodu hodiny pravdy a memento mori.

Neomluvitelná a zdravým rozumem nevysvětlitelná krádež ruských zahraničních rezerv ve výši více než 300 miliard dolarů Západem ublížila Rusům materiálně a psychicky. Současně jim pomohla uvědomit si, že jsou v totální válce s kolektivním Západem. Proto západní společenství by si mělo uvědomit, že Rusové nyní nemají co ztratit. Že krádeží státních rezerv kolektivní Západ ztratil současně veškerou moc nad RF a zpečetil osud Ukrajiny a slouhů USA, včetně české kotliny. Kdo to nechápe a neumí nebo nechce si představit následky toho, že Rusové nyní nemají žádnou motivaci vzdát se toho, co dobyli za cenu mnoha lidských životů, a vědí, že nemohou vyjednat příměří s režimem Zelenského pod kontrolou USA a Velké Británie, tomu není pomoci. Není pomoci ani těm, kteří zlehčují dlouho připravované rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Jejich role je jasná: alternativní místo pro napadení RF v případě prohry Západu na Ukrajině. Tato alternativa představuje slabou sebedůvěru NATO, pokrytectví a strach. Ti, kterým není pomoci, nemohou proto pochopit změnu ruské strategie na bojišti, metodické ničení AFU a úmysl dobýt a trvale anektovat celý jih a východ Ukrajiny.

Totální finanční a politický rozchod kolektivního Západu s Ruskou federací, Kremlem a ruskými občany však znamená, že Západ má hodně co ztratit a tím Rusové mají hodně co získat: Donbas je bohatý na nerostné suroviny, opravdu produktivní zemědělská půda Ukrajiny je na východě a jihu, Cherson je klíč, Charkov je hlavní průmyslové město a Azovské moře má obrovské zásoby zemního plynu. Rusové se této vybojované ceny nevzdají bez boje. Kterýkoli nezkorumpovaný voják potvrdí, že neexistuje způsob, jak by Zelensky s AFU a pomocí NATO mohl znovu dobýt ztracenou zemi a slavit vítězství. Nepomůže ani hrozba, že NATO odstoupí od Zakládajícího paktu. Předseda vojenského výboru aliance Rob Bauer nedávno prohlásil, že dohoda s Ruskem nadále platí, ale že nám nebude bránit v tom, abychom dělali to, co musíme. Předtím zástupci členských států bloku, včetně britské ministryně zahraničí Liz Trussové upozornili, že zákon je zastaralý a již není aktuální. To znamená, myj mi vlasy, ale ať nejsou mokré. Dělej to, co říkám, ale ne to, co dělám. Jinými slovy: chceš-li mír, připravuj válku.

V každém případě se ale potvrdilo, že Clausula rebus sic stantibus funguje. Z toho mj. vyplývá, varování pro všechny. Zmíněná právní doktrína, používaná zejména v rámci veřejného mezinárodního práva, umožňuje smlouvám stát se neplatnými v důsledku zásadní změny okolností. Jde v podstatě o únikovou klauzuli, která činí výjimku z obecného pravidla pacta sunt servanda, tj. smlouvy se mají dodržovat. Doktrína představuje součást zvykového mezinárodního práva, je využívána např. i ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969 pod článkem 62 (Podstatná změna poměrů), ačkoli zde doktrína není zmíněna svým názvem.

Psychopati u moci v USA, NATO a jejich slouhové v členských státech EU jsou podle definice bez citu a soucitu perfektně maskováni a mají strach být demaskováni. Kdo má strach, o kterém byla řeč v úvodu příspěvku - ať nechodí do lesa, i v případě Clausula rebus sic stantibus.

Pravdivost zmíněných přísloví, právní doktríny a obsahu memento mori potvrzují mj. i vlastní data anděla spásy od covid-19, společnosti Pfizer. Data ukazují šokující počet úmrtí a vedlejších účinků, které jsou nyní oficiálně spojeny s vakcínou. Dokumenty poprvé unikly při kybernetickém útoku na web EMA (Evropské lékové agentury). Na dark webu bylo zveřejněno více než 40 megabajtů utajovaných informací z hodnocení agentury. Několika novinářům a British Medical Journal byly zaslány kopie uniklých materiálů. Americká FDA souhlasila s tím, že zadrží dokumenty a jejich odhalení před veřejností po dobu 75 let. Ke štěstí funkci memento mori vzal na sebe texaský okresní soudce Mark Pittman. Ten nařídil jejich uvolnění do osmi měsíců s prohlášením, že jde o věc prvořadého veřejného významu.

Aby toho nebylo málo další ze skupiny andělů spásy od covid-19, společnost Biontech musela před americkou komisí pro cenné papíry (SEC) připustit, že účinnost současné vakcíny nemusí být dostatečná pro trvalé schválení regulačními orgány. Cituji ve vlastním překladu z wallstreet-online.de/nachricht/15334325-aktien-biontech-party-vorbei: Možná nejsme schopni prokázat dostatečnou účinnost nebo bezpečnost naší vakcíny proti COVID-19 a/nebo specifické formulace pro jednotlivé varianty, abychom získali trvalé schválení regulačními orgány ve Spojených státech, Spojeném království, Evropské unii nebo jiných zemích, kde byla vakcína schválena pro nouzové použití, nebo obdržela podmíněné schválení.

Uvedené příklady jsou jednou z příčin, proč dnes se trvale až odpudivě řeší donekonečna a od rána do večera boje na Ukrajině a sankce Západu, který očekává svůj triumf a věčný život. Totální válka Západu proti Ruské federaci ve spojení s cenzurou nabrala již takových obrátek, že neexistuje žádný západní politik, který by byl s to aktivně válku zastavit, snad kromě Donalda Trumpa. Všichni na Západě bez rozdílu trvají na tom, že, RF musí být poražena a Ukrajina musí zvítězit. Tuším, kdo se bude smát jako poslední.  Souhlasu netřeba.  


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.