Jan Campbell: Pravda (vylézá) ze studny

campbell 0617
26.4.2022 08:56
Název příspěvku, kterým odpovídám částečně na některé otázky paní doktorky Dagmar Vernarské (z 18 a 19.4, vaševěc) a dalších čtenářů různých médií, kde se objevují příspěvky autora, jsem si vypůjčil od francouzského umělce Jean-Léon Gérôme (1824 - 1904). Ten pojmenoval svůj obraz namalovaný v roce 1896 - La Vérité sortant du puits. Odpověď má tři části: Pověst, Zamyšlení nad myšlením a Téze k otázkám. Všechny tři části jsou na startovní čáře k pokračování, novým příspěvkům a cyklu seminářů (v zahraničí), bude-li shora dáno.

Pověst

V pověsti se praví, že Pravda a Lež se jednou setkaly, Lež pozdravila Pravdu a řekla: Dnes je opravdu hezký den. Pravda se rozhlédla kolem sebe, podívala se na oblohu a skutečně, den byl krásný. Rozhodly společně jít ke studni. Lež dala ruku do vody a obrátila se k Pravdě. Příjemně teplá voda, řekla. Jestli chceš, můžeme se společně vykoupat? Pravda byla obezřetná. Dala ruku do vody, voda byla opravdu příjemná a tak souhlasila vykoupat se. Po krátkém koupání vylezla Lež rychle ze studny, oblékla si šaty Pravdy a zmizela. Překvapená pravda, vylezla ven nahá a začala hledat Lež, aby dostala zpět své oblečení. Svět, který uviděl nahou Pravdu, odvrátil od ní oči, projevil hněvu a opovržení. Pravda se styděla, otočila se ke studni a v ní zmizela. Od té doby cestuje po světě Lež oblečena jako Pravda, aby uspokojila potřeby světa. Proto svět nechce vidět nahou Pravdu. Přesto, kdo chce pravdu najít, má šanci ji naleznout a vidět, přestože není nikdy na povrchu. Proto ji nelze vidět očima, ale je třeba ji hledat srdcem.

V ČLR je tomu jinak. Tam platí - Hledej pravdu ve faktech. Slogan propaguje pragmatický přístup k řešení ekonomických a politických problémů, na rozdíl od přístupu čistě ideologického. Historie sloganu sahá až do počátku 2. století. Pan Ku ve své Kronice dynastie Chan (Chan šu) napsal, že kníže Liou Te při studiu minulosti hledal pravdu ve faktech. Od počátku 40. let 20. století používání sloganu podporoval Mao Ce-tung, interpretoval ho tak, že fakta jsou objektivně existující věci a pravda vztahy mezi nimi a zákony kterými se řídí. V 80. letech byl význam sloganu oficiálně stanoven jako vycházení ze skutečnosti a kombinace teorie s praxí, což je integrace univerzálních principů marxismu-leninismu s konkrétní praxí čínské revoluce. Dnes slogan je součástí čínské státní ideologie socialismu s čínskými rysy.

Zamyšlení nad myšlením

Většina lidí se ve většině věcí mýlí. Platí to zejména pro lidi, kteří se odvolávají na noviny, televizi, vědu a pravdu Boží v kostele. Přitom nezáleží na tom, jak jsou chytří, sečtělí nebo vzdělaní. Není mnoho oblastí, ve kterých se člověk může dostat dopředu na základě síly pravdy. Proč? Protože každý z nás má svoji pravdu, většinou konáme v protikladu se zákony přírody a postup dopředu, ke kariéře a moci na ní vůbec nezávisí. Současný vzdělávací, politický a korporátní systém kultivuje správné spojence, dovoluje publikovat správné články ve správných časopisech, na správná témata a nabízí na odplatu správné grantové financování a získávat správné přátele. Vše ale na dobu života jedné světlušky. Lidé, kteří mají rádi tyto triviality, jsou přesně ti lidé, pro které je pravda založená na faktech nepřijatelná a nestravitelná.

Politici, poradci a viditelní experti dávají přednost šíření bezpečných, konsensuálních postojů. Je tomu proto, že mají především kariéristické cíle a nejde jim prioritně o fakta, národ a pravdu. Kritické, tj. jasné myšlení je může stát kariéru, povýšení nebo finanční ztrátu. Jakmile si člověk uvědomí, co vytváří konsensus a kdo ho propaguje, prohlášení o tom, co říká umění a věda získávají nový, mnohdy fatální význam. Platí i to v případě vojenské intervence RF na Ukrajině, následků sankcí pro jednotlivce, národ, stát i EU a ostatní, co tvoří Evropu. Co vyplývá z uvedeného?

Zapomeňte na odborný názor. Většina teorií, které jsou nabízeny ve výuce, v politickém, a hospodářském životě, nejsou ve skutečnosti vůbec teoriemi. Jsou to spíše argumenty, které mají ospravedlnit názor nebo obhajovat konkrétní myšlení a politiku. Argument v diskuzi představuje pokus přesvědčit ostatní lidi, aby mysleli určitým způsobem a nevyžadovali dialog. Proto neexistuje náhrada za vlastní analýzu, hodnocení a rozhodnutí. Vše, na čem člověku záleží, vyžaduje nutnost vyhodnotit teorie a výsledky vědy, paravědy, pseudovědy, pavědy, ale i patologické vědy. Ze zkušenosti vím, že svobodu člověka může zabezpečit pouze odhodlání, schopnost tvořit a realizovat své alternativní řešení situace. Kopírování receptů, nebo víra v konsensuální rozhodnutí, většinou představuje cestu ke zničení, stagnaci a do pekla.

Odpovědi na některé otázky

1) Ukrajina a Kaliningrad

Nelze vyloučit, že Polsko získá kus Ukrajiny, a tím si vezme na záda více, než může unést. Obnova zbytku Ukrajiny bude nejenom finančně náročná a možná pouze s dalším zadlužením státu a EU, ale i materiálově a co se týče záruk. Velká část úrodné ukrajinské půdy, která by mohla sloužit jako záruka, je ve vlastnictví cizinců. Ti budou moci přímo exportovat z Ukrajiny pouze s povolením RF, nebo pomocí tranzitu přes Polsko nebo Balkán. Dojde-li k představitelnému zhoršení rozhodovacích procesů v EK a ke kritické politické situaci v SRN, která nevylučuje odstoupení kancléře Scholze, ke spáse Polska bude potřeba více, než jedna modlitba a každé zamyšlení nad Polskem by mělo brát v úvahu dění ve Vatikánu.

Jak napsal Lukasz Adamski, zástupce ředitele Centra pro polsko-ruský dialog a porozumění, v článku pro ukrajinský portál Pravda Europa 19. dubna, papeži Františkovi lze vytknout mnohé. Na rozdíl od Jana Pavla II. nebo jeho německého přítele a nástupce na Svatém stolci Benedikta XVI. má argentinský pontifik jen malé kompetence v záležitostech východní Evropy. Obklopen členy kurie, z nichž mnozí pocházejí z římskokatolických zemí a mají silnou rusofilskou tradici, žije uprostřed iluzí. Zajímavá pasáž, protože když byl argentinský kardinál Bergoglio zvolen papežem, hlava ukrajinské řeckokatolické církve arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, který ho osobně zná, řekl, že nový papež je obeznámen s úkoly UHKC. Kardinál Lubomyr Husar přisoudil papežovi sentimentální náklonnost k Ukrajincům. Neřekl ale, že v reálném životě, cestu Svatého stolce určují historické konstanty, nikoli proměnné. Proto i na tomto poli uvidíme plody Vatikánu. Jaké to budou, si mohu pouze představit. Proto je nebudu popisovat?

Co se týče Kaliningradu, je otázkou času, kdy se vláda RF a Kreml budou muset rozhodnout řešit otázku tak, aby byl vyloučen větší vojenský konflikt. Vědomě se nebudu zmiňovat o vojenské problematice Kaliningradu. Jedná se o citlivé a komplexní téma.

2) Finsko a Švédsko v NATO.

Dojde-li k rozhodnutí uvedených států vstoupit do NATO je téměř jisté, že NATO vstupem obou států bude oslabeno, protože oba státy představují hospodářské trpaslíky ve srovnání k potřebám NATO. Cesta k rozpadu NATO bude upevněna. O nějakém zvýšení bezpečnosti v Evropě nemůže být ani řeči. Proto vstup obou států do NATO bude pouze v zájmu USA.

3) Rusko neplánuje vyléčit Ukrajinu, stane se otevřenou hnisající ránou?

Osobně jsem přesvědčen, že RF vyléčí Ukrajinu od nacismu a militarismu na delší dobu, tj. na několik desetiletí. Dojde-li k oslabení EU a NATO ve spojitosti se zadlužením EU, další expanzí NATO, hospodářskou a sociální krizí včetně občanských nepokojů je představitelné, že na Ukrajině se proces léčení a rehabilitace území protáhne. Podle posledních dat OSN ve vojenském konfliktu na Ukrajině postrádalo celkem 5.718 civilních osob (2655 mrtvých, z toho 195 dětí a 3053 zraněných, z toho 296 chlapců a dívek). Čísla indikují, že poslední bitva ještě nevzplála, že žádný strom neroste do nebe a komediantské inscenace v metru neskončí vesele.

4) Lavírovanie Bieloruska, Kazachstanu a ďalších kvázi spojencov.

Pomalu a jistě, nehledě na působící páté kolony dochází ke stabilizaci politické situace v Bělorusku. Co se týče Kazachstánu (RK), dovoluji si odkázat na předešlé příspěvky autora. V nich je popsán odhad vývoje v představitelné budoucnosti, tj. 1-3 let. Jinými slovy: očekávám vydírání kazašských elit Západem, hospodářský tlak ČLR a migračně – hospodářský tlak RF, kvůli rostoucí rusofobii nacionalistů. Pokračování ve vícevektorové zahraniční politice Nazarbajeva neodpovídá duchu doby, zvyšuje vnitropolitické a sociální napětí v RK, v jehož následku může být prezident Tokajev odstraněn dříve, než je libo. Doba lavírování, sezení na několika židlích a tanec na dvou svatbách současně, totiž skončila. Čím dříve si to prezident Tokajev uvědomí, rozhodne se pro Eurasii a shromáždí elitu, která si je fundamentálních změn ve světě vědoma a není závislá na Velké Británii a USA, tím lépe pro RK a něho osobně.

5) Vidíte pozitivní změnu v bezpečnosti RF? 

Ano, vidím ji, ve střednědobém horizontu, po ukončení vojenské intervence RF na Ukrajině, nehledě na dlouhý proces denacifikace a demilitarizace a komplexitu kontroly dnes již zjevných územních zisků. Možné rozšíření AUKUS o Japonsko na JAUKUS je pro mne reálné, především tehdy, nedojde-li brzo, tj. v průběhu dvou let ke sjednocení Tchaj-wanu s ČLR.

6) Ak k tomu pridáme EU a lokajov, tak sa nezdá, že hegemón stráca silu a že RF má šancu zmeniť svetové pomery, či dokonca sa dopracovať aspoň k win - win?

Kromě toho, že z objektivních důvodů nemohu věřit v udržitelné win-win uspořádání v západním smyslu slova, je potřeba uvědomit si proces, který transformoval EU do učebnicového příkladu toho, co se stane se zeměmi, když začnou lhát samy sobě i ostatním. Brusel, do značné míry zkorumpován USA, přivedl EU k tragédii, kterou představuje deficit skutečných politiků, vize a zmíněném kritickém myšlení. O harmonii, tj. win-win v čínském pojetí smyslu slova, která je založena na akceptování hierarchie a zákonů přírody a může sloužit jako reference a zdroj inspirace, nemůže být v EU řeči.

Zda existuje na Západě dvojí metr, je samozřejmě otázkou spekulativní a nesprávnou. Proč? Protože už nyní existuje trojí a čtyřnásobný metr a pokud jde o pokrytectví, Západ včetně EU mohou nabízet mistrovské lekce na toto téma. Vše by bylo v pořádku, kdyby se nejednalo o 500 milionů občanů Evropy a kdyby nikdo nevěděl, že dvojí metr je vždy doprovázen ztrátou mentální suverenity. Její ztráta má velmi silný dopad na sociální a ekonomické postavení země. Dnes již víme, že Evropská komise (EK) zaslala před několika dny evropským společnostem dopis, v němž vyzývá, aby za určitých podmínek platily za ruský plyn v rublech, aniž by porušily sankce. Tím potvrzuje, že pes, který štěká, nekouše. Přísloví nelze aplikovat v případě Vatikánu. Ten působí svým tichem. Dříve platilo, že ticho léčí a v podstatě znamená bezpečí.

7) Role Vatikánu

Všeobecně platí, že popsat roli Vatikánu ve světě nemůže být předmětem jednoho příspěvku, a ani jedné knihy, které dnes málokdo již čte. Proto se omezím na aktuální výzvu spojenou s Ukrajinou. Vzniká dojem, že Svatý stolec a papež František si nedělají iluze o východní Evropě, a že e spolutvořen názory současné americké administrativy a rolí Svatého stolce v Radě inkluzivního kapitalismu a Velkého resetu. Zda je to pravda, nebo ne, se ukáže po rozptýlení ukrajinské mlhy a vyjasnění téze hlavního redaktora Settimana News, otce Lorenzo Prezzi: (František) ví, že je v současnosti jediným spolehlivým referenčním bodem pro pravoslavné církve jako celek a že ve své kněžské službě musí převzít břemeno reprezentace celého křesťanstva... Jedná se o bezprecedentní situaci, která se neměří osobními vztahy nebo bezprostřední geopolitikou, ale základními dějinnými proudy.

Připomínám, že iniciativa Vatikánu, aby se v pátek 15. dubna zúčastnily procesí před Koloseem ruské a ukrajinské rodiny, vyvolala negativní reakci ukrajinských politiků a církevních představitelů. Ukrajinský velvyslanec u Svatého stolce Andrij Juráš slíbil, že bude jednat s papežem v předvečer katolických Velikonoc. Kromě toho papež v rozhovoru pro italskou TV řekl, že ho znepokojuje rozdělování uprchlíků v Evropě do tříd. Diskriminaci uprchlíků z Afriky a Arabského východu ve srovnání s uprchlíky z Ukrajiny označil za rasismus. V reakci na to ukrajinská religionistka Ljudmila Filippovyč označila prohlášení papeže Františka o rasismu za ne zcela katolické. Vztah kyjevského režimu s Vatikánem mi proto připomíná roztržku ve filmu Vymítač ďábla (The Exorcist) režiséra Williama Friedkina z roku 1973.

Zřejmě proto Kyjev spouští na Vatikán mlhu a západní katolické publikace se informační bitvě o Vatikán raději nevěnují. Západní publikace totiž již dříve ztratily své panenství, otevřeně podporovaly kyjevský režim, zavíraly oči před tím, že ruskojazyčné ukrajinské obyvatelstvo je ukrajinskou armádou a bezpečnostními silami považováno za postradatelný materiál. Mnozí západní katolíci, především evropští, přesto požadovali, aby papež František a Svatý stolec zaujali jednoznačné stanovisko a odsoudili agresora, čímž mysleli výhradně RF a Putina.

Vatikán se však k probíhajícím událostem postavil na pozici ano, ale. Na jedné straně papež František odsuzuje hrůzy války a utrpení civilistů, na druhé straně nesouhlasí s přerušením dialogu s ruskou pravoslavnou církví, přestože odložil setkání s patriarchou Kirillem. Papež nestigmatizuje RF a její občany, a v pokusu realizovat návštěvu papeže v Kyjevě jsou patrné známky principu ano, ale. Neexistuje kategorické odmítnutí, ale pro návštěvu musí být zralé podmínky. Svatý stolec plánoval vyslat do Kyjeva sekretáře pro vztahy se státy, arcibiskupa Paula Gallaghera (1954) před katolickými Velikonocemi, ale prokletý covid-19 způsobil odklad návštěvy. Papež František poblahopřál patriarchovi moskevskému a celé Rusi Kirillovi k Velikonocům, vyzval ho, aby se společně stali skutečnými tvůrci míru a řekl: Kéž Duch svatý promění naše srdce a učiní nás skutečnými tvůrci pokoje, zejména pro válkou zmítanou Ukrajinu, aby se co nejdříve stal pro ukrajinský lid realitou velký velikonoční přechod od smrti k novému životu v Kristu.

Pozorování dění ve Vatikánu a kolem něho indikuje, že papež má větší obavy o EU, než o RF nebo Ukrajinu. František politicky zhodnotil dění, když hovořil o rozdělení uprchlíků v Evropě na třídy. Vlivná katolická církev v SRN vyvolává v katolickém světě mnoho kontroverzí a na vatikánské poměry ostrou reakci episkopátu čtyř kontinentů. V některých aspektech to odpovídá tomu, jak Evropu a EU vnímá atlantický partner. Američtí katolíci jsou více znepokojeni německou synodální cestou. Jak poznamenává bývalý velvyslanec USA u Svatého stolce Ken Hackett v rozhovoru pro časopis Jesuit America, cesta tří evropských premiérů na Ukrajinu byla důležitá, zejména v Evropě, ale zde [v USA] neměla velký ohlas. Otázkou bez odpovědi zůstává: Je administrativa prezidenta Bidena vůbec připravena na vtažení církve do konfliktu na Ukrajině, když americký katolický portál National Catholic Reporter označuje administrativu za velmi katolický kabinet a konstatuje, že nikdy v historii USA nebyla administrativavíce katolickou, než je dnes? Problém je také v tom, že Biden by do Kyjeva rád jel, ale nemůže z bezpečnostních důvodů. Dokud je Vatikán zahalen v ukrajinské mlze a prezident Zelensky inscenuje v metru, počkám si na hodnocení a nabízím krátký pohled na návštěvu premiéra Viktora Orbána ve Vatikánu.

Maďarský premiér navštívil Vatikán ve čtvrtek 21. dubna. V mnoha ohledech to byla neobvyklá návštěva. Především to bylo poprvé od zvolení kardinála Bergoglia papežem v březnu 2013, kdy se s ním Orbán setkal přímo ve Vatikánu. Za druhé, návštěva apoštolského stolce byla Orbánovou první zahraniční cestou po jeho znovuzvolení premiérem na začátku dubna t.r. Za třetí, Orbánova návštěva Vatikánu byla soukromá. Setkal se pouze s papežem a nenásledovalo tradiční setkání se státním sekretářem Svatého stolce kardinálem Pietrem Parolinem a sekretářem pro vztahy se státy arcibiskupem Paulem Gallagherem. Proto jistou intriku v kontextu návštěvy představuje fotografie s textem, která indikuje, že setkání se účastnil i velvyslanec u Svatého stolce Eduard von Habsburg-Lothringen, přímý potomek císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty. To není náhoda, podobně jako text: Jistý velvyslanec tráví část svého života na včerejším setkání. Všechny zprávy v médiích byly veskrze pozitivní. S výjimkou jedné německojazyčné publikace, která se zoufale snažila najít nějaké konflikty v minulosti, protože v současnosti žádné nenašla.

Premiér Orbán pozval papeže Františka na návštěvu Maďarska, dostalo se mu povzbudivé odpovědi, poznamenal, že provádíme největší humanitární operaci všech dob, za kterou se nám dostává uznání a respektu po celém světě a řekl, že papež - vyzval nás, abychom se tohoto svého dobrého zvyku nevzdávali. Nedivím se proto vyjádřené závisti v polském týdeníku Do Rzeczy v komentáři k Orbánově návštěvě Vatikánu: od zahájení ruské speciální operaceje politika Budapešti velmi kontroverzní. Viktor Orbán útok na Ukrajinu odsoudil, ale důsledně se stavěl proti uvalení sankcí na ruské energetické zdroje. Maďarsko rovněž odmítlo povolit tranzit zbraní pro bojující ukrajinskou armádu přes své území. Jinak to hodnotí italský katolický portál Il Sismografo: setkání papeže s premiérem může přispět k vytvoření komunikačního kanálu mezi Svatým stolcem a Kremlem prostřednictvím Maďarska. Jinak autor příspěvku.

Vezmu-li v úvahu státní dluh SRN (podle Bloomberg činil v roce 2020 - 130 miliard eur, v roce 2021 - 215 miliard eur), nové zadlužení v roce 2022 ve výši 138,9 miliard euro a návrh doplňkového státního rozpočtu (Ergänzungshaushalt), který má být odsouhlasen ve středu 27. dubna, a oznámení kancléře Olaf Scholze, že se Berlín rozhodl vyčlenit dalších 100 miliard eur na vojenské výdaje vytvořením zvláštního fondu, stává se pravděpodobným, že současná vláda v Berlíně se vydala na cestu k vládní a společenské krizi a vojenskému konfliktu s Moskvou. Z následků historické transformace SRN do vojenské mocnosti a znovuzvolení Macrona prezidentem Francie nemohu vyloučit začátek ztráty vlivu Berlína v EU, způsobený řízením z Washingtonu, vážné turbulence v EU, ve střední a východní Evropě, a vznik mocenského vakua. To se budou snažit zaplnit vnitřní i vnější aktéři, včetně Maďarska. To ve spojení s představitelným integračním projektem ve spolupráci s Vatikánem dovoluje mi představit si například reinkarnaci bloku po vzoru Rakousko - Uherska, zatím co v české kotlině bude vládnout - kdo ví, ať napoví! Souhlasu netřeba. 21-24. 04. 2022

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Supman

Skvělý článek - jako vždy.

Supman

Pro Dr. Vernarskou

Dobrý den, pokusím se přidat několik střípků k Vámi zmíněným tématům (bohužel na zdroje a odkazy zde není prostor - mnoho zajímavých informací poskytují kanály platformy Telegram, kam zatím cenzura nedosahuje...)

1.) křižník Moskva - stále více se diskutuje, že byl spíše poškozen vnitřní diverzí (dle způsobu poškození atp.). Dle některých voj. analytiků pro současnou "operaci" ruských sil a zapojení do bojů křížník Moskva velký význam neměl, jeví se tedy, že šlo spíše o poškození "image" ROS což i vzhledem k výzvě (tuším ministra obrany VB) k útokům na cíle na vnitřním území Ruské Federace začíná dávat smysl. Z prohlášení některých "západních autorit" vyplívá, že si začínají být vědomi nemožnosti vojenské porážky RF na Ukrajině prostřednictvím UA, a tak se snaží konflikt rozšířit a doufat ve vnitřní "převrat" v RF.

Zajímavost - křižník Moskva se původně jmenova "Slava" a zajišťoval bezpečnost při Maltském summitu Gorbačov-Bush roku 1989.

Zajímavost 2 - traduje se, že přejmenování lodi přináší smůlu...

2.) Vzhledem k informaci, že Bulharsko (které jako jediné s Polskem kategoricky odmítlo ruský plyn) požádalo o nová jednání poté, co Gazprom Bulharsko a Polsko skutečně "odpojil", jeví se, že ta "rozhodnost a nezávislost" bude velmi krátkého trvání, stejně jako Borrelova statečná prohlášení o rozhodování situace "na bojišti". Stejně tak se rozpadla proklamovaná jednotnost států EU a minimálně 10 států již přistoupilo na ruské platební podmínky. Není bez zajímavosti, že se v tureckých bankách údajně tvoří dlouhé fronty "západních" investorů, kteří otevírají v Turecku "rublové" účty. Z ruské strany přišlo také důrazné varování, že pokud se bude v Polsku nebo Bulharsku "ztrácet" plyn určený pro třetí země (např. Německo), bude to mít za následek snížení dodávek. V překladu - vyřídí si to s vámi Německo...

3.) Čínské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, kterým se kategoricky staví na stranu Ruska: 

“While Europe and the international community are calling to end the war, the US continues to fan the flames and is ready to fight to the last Ukrainian.”

“The US continues to provide Ukraine with money and weapons. Its true goal is not to attain peace, but for the conflict to continue. As they themselves say, their goal is to weaken Russia.”

“As for whether the US brings peace or war, security or chaos, the world knows the answer to these questions.”

Foreign Ministry spokesman Zhao Lijian

a v čínském tisku se na titulních stranách objevilo prohlášení, že vztah Čína-Rusko je příkladem nového uspořádání mezinárodních vztahů ve světě...

A tak po vzoru bezzubých marionet EU musí i ta australská zaujmout kategorický postoj (ty jsou jak je zřejmé ale určeny spíše než protivníkům vlastnímu obyvatelstvu a médiím).

Pěkný den.

Dona

Pane doktore, milujem tú pověst o Pravde a Lži. Dojal ste ma. Ďakujem.

Všetky Vaše príspevky čítam, kopírujem a ukladám do zložky. Až raz budete mať cestu do Tatier, pod ktorými bývam, rada Vám ich ukážem.

A teraz k Vašemu textu : Hľadám pravdu srdcom + používam ženskú intuíciu, či inštinkt, ktorý ma často priviedol k pravde. Rovnakou mierou hľadám pravdu hľadaním faktov. Televíziu sledujem sporadicky, vedu často, do kostola nechodím, ale sledujem účinky  a dôležitosť viery. Možno preto, že mám štátne skúšky z dejín církví ( najbližší mi je budhizmus), história je pre mňa Svätý grál a hobby ( absolvovala som 3 univerity, 2 maturity, jednou je Strojnícka priemyslovka ). Napriek tomu si nemyslím, že všetko viem, a že sa nemýlim. Ale dúfam, že patrím k tej malej skupinke ľudí - možná len  1 promile - ktorá sa správne orientuje v realite. To by mi úplne stačilo k spokojnosti samej so sebou.

Momentálne riešim aktuálne fakty :

1/ Dnešné udalosti a správy ma do značnej miery znepokojili, pretože situácia sa viac a viac komplikuje : potopenie krížnika Moskva za nejasných okolností,  streľba na Belgorod a Briansk, prepadnutie a odstreľovanie Podnesterska, posun Rumunska na Moldavsko..... Konflikt sa rozširuje na susedné štáty ?

2/  Čerpanie ruského plynu " zadarmo ". Neviem si predstaviť ako dostane RF zaplatené za dodaný plyn po 1. apríli. No nie je to fér situácia. Naviac, nepáči sa mi, že povedali : nebude zaplatené, nebude plyn - a RF slovo nedrží. Stratí RF aj ten posledný zvyšok rešpektu ?

3/  Austrálsky minister obrany vyzýva k vojne s Čínou - kvôli čínskej dohode so Šalamúnovými ostrovmi. To sa svet už načisto zbláznil ? Tak veľmi potrebujú Anglosasi vojny ? Toto je formálna otázka. 

Odpoveďou mi iste bude blízka budúcnosť. Len neviem kto ju bude riešiť, keď rusofóbia/ sinofóbia sa stala obsedanciou, diagnózou, ktorá sa , podľa mňa, už nedá liečiť  inak ako zbraňami.