Německo trpí bytovou nouzí

bydlení německo
15.4.2019 07:22
Miliony občanů žijící v Německu akutně trpí bytovou nouzí v důsledku nedostatku státem dotovaných tak zvaných sociálních bytů. Podle odhadu chybí na milion a v důsledku raketově rostoucích nájmů se stává pro rodiny a málo vydělávající stále složitější získat ubytování především ve městech. Pokud ještě mají prostředky je zaplatit zůstává jim stále méně financí pro životní potřeby a rodiny chudnou.

Odborníci vypočítali, že v současné době každé třetí euro, které vydělají musí vydat na provoz svých domácností, tedy nájem a výdaje za energie jako proud, plyn a vodu. Tím ubývá de facto stále méně zaplatitelných bytů především ve velkých městech jako v Mnichově, Kolíně, Berlína a Stuttgartu. V druhém největším městě Hamburku v důsledku toho vznikly vlastně dvě uzavřené komunity bohatých měšťanů žijících v moderních životem kypících čtvrtích a na druhé straně téměř v ghetech pro zchudlé občany. Situace se postupně zhoršuje v důsledku mladé generace, která se přesouvá z venkova do měst, protože zde spíše naleznou lépe placenou práci kam nemusejí kilometry dojíždět. V posledních letech se ale pro ní žádné nové cenově přístupné byty nebudují. Byla tak jen otázka času, kdy jejich trpělivost přeteče a vyjdou do ulic demonstrovat své požadavky za lepší životní podmínky.

Minulý víkend vyšly především ve velkých městech do ulic desetitisícové demonstrace zaměřené proti bytové nouzi a nesnesitelně stoupajícím nájmům. Na sebe soustředily pozornost sdělovacích prostředků především pak na petiční iniciativu, která by měla donutit berlínský senát vyvlastnit tisíce prázdných bytů používaných ke spekulacím stavebními společnostmi. Iniciátoři se odvolávají na 15 článek základního zákona který pokud jde o celospolečenské zájmy umožňuje takový postup za příslušnou náhradu. K pravoplatnosti jejich požadavku musí do půl roku získat dvacet tisíc podpisů, ale ani ne po čtyřiadvaceti hodinách po skončení demonstrací měli na twitteru již patnáctitisícovou podporu. Tato iniciativa jak ukazuje řada komentářů by mohla uvolnit tisíce po léta neobydlených domů, protože jejich majitelé uměle vyvolávají nedostatek bytů v zájmu svých spekulací s nájemným. Silnou odezvu vyvolává ve všech spolkových zemí, protože podle některých politiků jen hrozba z vyvlastnění by mohla pomoci uvolnit deseti tisíce bytů a tím snížit nájemné. Místopředseda sociálních demokratů Ralf Stegner podpořil myšlenku vyvlastnění jako poslední právo na sebeobranu státu. Rovněž šéfka strany Levice Katja Kippingová zaujala kladný postoj jakož reprezentant Zelených Robert Habeck.

Představitelé křesťanských unionistických stran však tento postup odmítají. Spolkový ministr hospodářství křesťanský demokrat Peter Altmaier označil takovou diskusi za zbytečnou protože by to poškodilo konjunkturu při bytové výstavbě a odradilo podnikání v této oblasti. Šéf bavorských sociálů Markus Söder vyvlastňovací snahy označil za socialistickou ideu, která nemá nic společného se skutečnými celospolečenskými zájmy. Kdo nerespektuje vlastnictví, ten chce společnost od základu změnit, prohlásil. Nakonec do diskuse zasáhla samotná spolková kancléřka Angela Merkelová. Podle jejího názoru vyvlastnění by nebylo správným opatřením pro vyřešení bytové nouze. Její mluvčí Steffen Seibert k tomu dodal , že klíčem k dostupnému bydlení je především mít k dispozici dostatečný počet bytů.

Koaliční dohoda se sociálními demokraty předpokládá řadu protiopatření. Slibuje dostatečnou výstavbu především sociálních bytů pro mladé rodiny a ubytování statisíců imigrantů, kterých přišlo zejména v posledním období velké množství do spolkové republiky. K uskutečnění tohoto záměru bylo zatím již uvolněno 13miliard euro ale praxe teprve ukáže zdali tato částka bude dostatečná. Další možností je pak zastavení odlivu obyvatelstva z venkova do měst v důsledku tamního nedostatku pracovních míst. Tomu lze zabránit investicemi do této oblasti s cílem zde vytvářet dostatek pracovních příležitostí. To se týká především tzv. nových spolkových zemí na území bývalé NDR. Zde po sjednocení došlo k velkému přelivu obyvatelstva do západních části Německa, kde byla daleko vyšší životní úroveň. Současně se zde zhroutily neefektivní podniky a tím i stovky tisíců pracovních míst. Ve městech zůstaly celé neobydlené bloky panelových obytných staveb, které byly postupně strženy a jejich drcený beton dodávám i k nám na stavbu dálnic. Nyní v důsledku nadcházejících voleb ve třech tamních spolkových zemí byla přislíbena jejich ekonomická aktivizace.

Neutuchající diskuse především ve veřejno právních prostředcích naznačuje, že tento problém nepůjde shodit pod stůl. Spolková kancléřka a celá spolková vláda křesťanských stran a sociálních demokratů si stále více uvědomují, že nárok na zaplatitelný obývací prostor patří dnes k základním požadavkům občanů, který nelze obejít bez řešení.

Richard Seemann

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.