Zase studená sprcha pro EU na Balkáně – volby v protektorátu Bosna a Hercegovina

milorad dodik free
23.10.2018 13:00
Po fiasku zářijového referenda v Makedonii (viz vasevec.cz ze dne 4. října 2018) se EU dočkala ve stejném regionu dalšího propadu. Koncem prvního týdne v říjnu t.r. se konaly řádné volby v Bosně a Hercegovině (dále BaH nebo Bosna). „Zakopnutí“ v makedonském referendu nicméně Západ hbitě napravil už 19. října t.r. Opoziční poslanci v parlamentu Makedonie, kteří zásadně dohodu s Řeckem o jménu odmítali, si to „najednou rozmysleli“ a problém se tak „vyřešil“. Způsob jakým Západ (hlavně USA) zrežíroval parlamentní hlasování s cílem obejít výsledek referenda ovšem není tématem této statě.

K volbám v Bosně je úvodem nutno zdůraznit, že BaH není svrchovaný ani nezávislý stát, nýbrž mezinárodní protektorát. Modifikovaná analogie někdejších britských, francouzských či holandských kolonií v černé Africe z 19. a 20. století.

Poslední bosenskou válku ukončila Mírová rámcová smlouva z amerického Daytonu (listopad 1995). Ta mj. zvedla instituci mezinárodního protektora pod názvem Vysoký představitel (High Representative (HR)-přímé použití pojmu Protektor bylo přece jen z historických důvodů příliš žinantní.) Tento HR má např. pravomoc odvolávat demokraticky zvolené činitele v BaH na všech úrovních, anulovat zákony a další právní předpisy přijímané v BaH i v entitách, vyhlašovat a vnucovat celé zemi nebo jejím částem své vlastní zákony, zavírat sdělovací prostředky apod. A Protektoři těchto svých pravomocí po více než 10 let často a razantně využívali. Coby soudci Ústavního soudu BaH působí též několik cizinců, na jejichž jmenování nikdo z BaH nemá vliv.

Výsledky nedávných voleb v BaH jsou především neúspěchem EU i NATO. Bosna má sice zájem o vstup do EU, ale nikoli do NATO (podobně jako Srbsko). Srbové v BaH nehodlají umožnit členství země ve vojenské organizaci, která je v průběhu války (1992 – 1995) 2x bombardovala. Byli prvním evropským národem, na který NATO od svého vzniku zaútočilo. Že to bylo v rozporu se zakládajícím aktem NATO (Washingtonskou smlouvou z dubna 1949) na věci nic nemění.

Naopak Aliance má o začlenění Bosny nemalý zájem-s cílem vojensky obklíčit vojensky neutrální Srbsko a co nejvíce oslabit Srbsko – srbské vazby na linii Bělehrad – Banja Luka (hlavní město Republiky srbské).

Nelze zapomínat, že pod silným americkým tlakem to byla Aliance, jež po skončení války na podzim 1995 rozmístila po celém území BaH na 60 000 vojáků – měli dohlížet na provádění vojenských prvků dohody z Daytonu (jednotky zemí NATO působily pod názvem IFOR). Američané chtěli mít totální monopol na vojenský průběh post-daytonského procesu . Proto ani neuvažovali o tom, aby v BaH pokračovaly mírové síly OSN rozmístěné v zemi od jara 1992.

Alianční vojska působila po dobu více než 10 let v BaH společně s dalšími třemi, lokálními, ozbrojenými složkami : armádami Srbů, Muslimů a Chorvatů. Na území 50 000 km2 tak spolu a vedle sebe působily hned 4 armády o celkovém počtu asi 300 000 mužů ve zbrani (pro srovnání – komunistické Československo s cca 128 000 km2 území mělo jako frontová země na západní linii dotyku Varšavské smlouvy s NATO armádu o počtu 200 000 mužů).

Operace IFOR zůstává až dodnes největší operací NATO v historii. Aliance opustila Bosnu v r.2004, místo ní nastoupila EU : síly EUFOR – Althea.

Volby v Republice srbské (RS)

K onečně tedy k volbám - EU a NATO jsou zděšeni především jejich výsledky v RS. RS je jedna ze dvou entit Bosny - společně s Federací BaH. Tyto dvě entity jsou podle Daytonu základním kamenem ústavního zřízení BaH, při původně jen značně omezené působnosti centrálních úřadů BaH.

V RS vyhrála ve volbách doslova všechno co se vyhrát dalo Strana nezávislých sociálních demokratů (SNSD). Tu kdysi založil a stále vede někdejší premiér, pak prezident RS a dnes nový člen Předsednictva BaH Milorad Dodik. Novou prezidentkou RS je jeho úzká spolupracovnice, dosud premiérka RS Željka Cvijanovič. SNSD bude nadále nejsilnější stranou též v parlamentu RS, nejspíše povede stejnou vládní koalici. A konečně tatáž SNSD získala nejvíce hlasů ve volbách dolní komory parlamentu BaH (kde mají Srbové jako národ podle Ústavy BaH celkem 14 mandátů ze 42).

Republika srbská je noční můrou skupiny členských zemí EU a NATO pro další vývoj BaH už od skončení bosenské války.

Jedná se o méně než 10 států (USA, Německo, Francie, Velké Británie, Turecko, částečně Nizozemí, Itálie, dříve také Japonsko). Přesto tato skupina sama sebe ráda a běžně označuje za „ mezinárodní společenství „. Trvalá je na Balkáně přirozeně i úloha Ruska, které ale názorově stojí někde úplně jinde.

Dodik a jeho SNSD jsou podle převládajícího názoru Bruselu“ proti EU, proti NATO a pro Rusko „. Horší souhrn „hříchů“ si dnes těžko představit. Dodik je v Bruselu považován za chronického likvidátora BaH, který jen čeká na příhodný okamžik k vyhlášení referenda o nezávislosti RS, její odtržení od Bosny. Jeho nejmírnější kvalifikace v západních médiích je „ nacionalista“.

Dodik se dlouhodobě netají tím, že západní podpora vytvoření BaH jako nezávislého státu na jaře 1992 vytvořila umělý, neživotaschopný stát. Stát, který drtivá většina Srbů v Bosně nepovažuje za svůj a považovat za svůj nebude. Stát, který se mezinárodní protektor a západní země snaží udržet při životě trvalou snahou jej centralizovat a unifikovat.

Dodik a SNSD jsou v RS u vesla od r.2006 a Západ doufal, že opotřebování mocí se letos při volbách,po 12 letech, už konečně projeví. Stal se ale úplný opak. Dodik opět výrazně zabodoval a to díky tomu kvůli čemu vítězil i v minulých 12 letech – důrazné obhajobě práv Republiky srbské.

Západní a muslimská snaha o demontáž RS revizí Daytonu

EU i NATO už přes 20 let usilují o centralizaci BaH. O unitarizaci země s takřka úplným vyprázdněním pravomocí entit, tzn. především RS. Prakticky téměř trvale „přepisují“ Dayton. Tím sledují základní politický cíl bosenských Muslimů (ti si říkají Bošňáci) – ovládnout celou BaH na základě principu „ jeden člověk – jeden hlas“. Muslimové tvrdí, že jsou nejpočetnější národ v zemi, že BaH je prvním evropským státem s převládající muslimskou populací(sčítání obyvatelstva z r.2013 dospělo k závěru, že Muslimů je v BaH 50,1%. Tato čísla nicméně Srbové neuznávají s odvoláním na triky úřadů BaH při sčítání). Entitní uspořádání BaH podle Daytonu přes veškerém jeho oklešťování nicméně stále znemožnuje, aby Bošňáci celou zemi ovládli.

Snahu mít BaH jako „ svůj stát“ neskrývali Muslimové už při referendu o nezávislosti Bosny na počátku r.1992. Proto také Srbové referendum bojkotovali – což ale EU (tehdy ES) nikterak nebránilo velmi rychle uznat nezávislost BaH. Totální ignorování zájmů Srbů v BaH se v souhrnu stalo spouštěčem nejkrvavější války provázející zánik SFRJ. Muslimové naopak tvrdí, že válku zavinil S. Miloševič „ agresí Srbska proti BaH“. Tenhle muslimský pohled Západ sice výslovně nepodpořil, ale v praxi postupuje skoro výlučně podle něj.

Vztahy RS s Ruskem

Dalším faktorem, který Dodikovi a RS v Bruselu značně „ přitěžuje“ jsou jeho velmi dobré vztahy s Ruskem. Dodik se už jako premiér a pak prezident RS stal přímým partnerem V.Putina, zatímco na Západě se s ním nikdo pořádně nebaví. Pak se není co divit, že Dodika to na Západ moc netáhne.

Při současném převažujícím pohledu EU / NATO na Balkán (a nejen na Balkán) „buď s námi nebo s Moskvou“ je zřejmé, že vazba Dodika /RS na Rusko je pro Západ vážný problém. Jeho meritorní podstata tkví v tom, že Moskva jako ko-autor Daytonu trvá na jeho liteře (tzn. na určujícím postavení entit v BaH), zatímco Západ preferuje „duch Daytonu“ tj. jeho pokračující revizi, tedy oslabování entit. Tedy posilování vlivu a postavení Muslimů.

Už nějaký rok tak EU činí pod záminkou „evropské cesty BaH“. Bosna už požádala o členství v EU, EU se k její žádosti zatím nevyjádřila. Dodik sám není proti vstupu RS/BaH do EU, ovšem pod podmínkou, že přístupový proces bude plně respektovat ústavní uspořádání Bosny podle litery Daytonu.

Chorvatský problém v BaH

Konečně novou kvalitu do už staršího problému vnesou volby do Federace BaH (muslimsko-chorvatská entita). A to proto, že zástupce Chorvatů v Předsednictvu BaH, tedy Željko Komšič, byl zvolen většinou muslimských hlasů.

To samo o sobě není nikterak v rozporu se žádným zákonem. Není ale také tajemstvím, že Komšič nebyl zvolen nějakým živelným poryvem muslimských voličů. Prostě ve volebních obvodech Federace se silnou muslimskou populací daly bošňácké strany pokyn svým voličům nevolit muslima, nýbrž Komšiče.

Chorvatské centrum v západní Hercegovině- město Mostar - po vyhlášení voleb vyhlásilo kampaň „ Komšič – not my President“ . Chorvatská média v Bosně i Chorvatsku obratem dala Komšičovi přezdívku – Komšoglu. To je Komšičovo příjmení převedené do turecké podoby. Všeobecně se totiž ví, že důležitým zahraničním partnerem a mentorem Bosňáků je Turecko – s tradicí 450-ti leté přítomnosti v Bosně jako někdejším vilájetu Osmanské říše. Nová osmanizace Balkánu je však separátní téma přesahující rámec této stati.

Znovu ke Komšičovi – zatím přes 20 okresů Federace s chorvatskou většinou jej po volbě prohlásilo na svém území za „personu non grata“ . Chorvatské politické strany nicméně úspěšně prosadily své kandidáty při volbách do dvoukomorového parlamentu Federace. Mluví se o tom, že budou bojkotovat vytváření ústřední vlády BaH, parlamentu BaH i ustavení parlamentu Federace. Je tak docela možné, že kritickým bodem z problému do problému přecházející BaH se ted´ na nějakou dobu stane Federace. A že Chorvati vystupňují své snahy o rozdělení Federace a vytvoření samostatné, chorvatské entity v BaH. Třetí entity BaH. To ale vyžaduje revizi Daytonu – a to se bez podpory Srbů nedá. Milorad Dodik má tak v rukou staronovou, ovšem citelně posílenou kartu. Proto Republika srbská i on nadále zůstávají na mušce Západu.

Závěrem jednu dílčí poznámku:

ve světle pokračující hysterie v USA a na Západě obecně o ruském zasahování do voleb resp. vnitřních věcí západních zemí stojí za pozornost aktivita Maureen Cormack/ové, americké velvyslankyně v Bosně. Právě ona před časem iniciovala zařazení M. Dodika a některých jeho spolupracovníků na americkou „ černou vízovou listinu“ . Ona se osobně zúčastnila protivládní demonstrace v Banja Luce dva dny před volbami s cílem podpořit anti-dodikovské síly. Jak vidět, paní Cormacková splakala nad výdělkem.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.