Německý ústavní soud a nacistická minulost

Již delší dobu je ovšem známo, že v případě dvou až třech soudců Spolkového ústavního soudu je jejich  minulost nacismem potřísněná.  Vyniká mezi nimi  Willi Geiger, působící v Karlsruhe  v letech 1951-1977. V roce 1933 vstoupil do oddílů SA a v roce 1937 do NSDAP a od roku 1943 byl žalobcem v Bamberku.  Geiger v roce 1940 v rámci obhajoby doktorátu odůvodňoval zákaz  výkonu povolání levicových a židovských novinářů a psal o „eliminaci ohromné, škodlivé a mající zhoubný vliv židovské rasy na kulturu“. Připojil potom názor, že každý novinář by měl být „árijského původu“.

Jako žalobce nebo soudce se podílel na vynesení nejméně pěti rozsudků smrti a účastnil se poprav odsouzených. Po válce byl v roce 1946 v průběhu tzv. denacifikace zbaven obvinění a   v roce 1949 se stal šéfem ústavního departmentu ministerstva spravedlnosti a asistentem prvního ministra spravedlnosti   Thomase Dehlera.  Již o rok později se stal soudcem ústavního soudu v Karlsruhe.

Ten tehdy vedl s FDP spojený Hermann Hoepker-Aschoff. V letech III. říše dělal vysokou kariéru v úřadu, který se zabýval konfiskací, správou a distribucí majetku mimo jiné Židů.  Byl bezprostředně zapojen do nacistické politiky vysídlování,  vyhlazování a právního zdůvodňování takových kroků.   Willi Geiger  byl soudcem Spolkového ústavního soudu až ro roku 1977 a to z něho dělá nejdéle působícího soudce  v Karlsruhe, deset let byl také členem Státního soudu v Karlsruhe  a jako profesor vychovával nové německé právníky.  

Je třeba ještě asi uvést, že některé soudcovské kariéry na počátku existence Spolkové republiky byly zřejmě  možné   díky tomu, že na ministerstvu spravedlnosti   v té době pracovalo mnoho lidí s nacistickou minulostí.  V roce 2016 vědecká komise došla závěru, že více než polovina pracovníků ministerstva tzv. denacifikovaného Německa v minulosti byla členy NSDAP.

Ukazuje se, že s denacifikací v západní části Německa a později ve Spolkové republice Německo to bylo oproti propagandistickým tvrzením poněkud jinak. Netýká se to přitom jen rezortu spravedlnosti, ale také armády, bezpečnostních a tajných služeb, ale dokonce i lékařů podílejících se na německých zvěrstvech.

Foto: Willi Geiger