Řecko trvá na reparacích od Německa

akropolis wehrmacht
9.4.2021 10:03
Osmdesát let po německém útoku na Řecko ve druhé světové válce v dubnu 1941, zopakovala aténská vláda výzvu k jednání o náhradách způsobených válečných škod nejméně za 289 miliard eur. Krátce před jubileem ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že otázka odškodnění je z řeckého hlediska stále otevřená dokud nebudou splněny řecké požadavky. Ty jsou platné a aktivní a budou jakkoli prosazovány, uvedl mluvčí ministerstva Alexandros Papaioannou, a jejich vyřešení by velmi pozitivně přispělo řecko-německým vztahům. Řecko v červnu 2019 požádalo Německo - v té době za vlády levicového předsedy vlády Alexise Tsiprase - o jednání o reparacích. V říjnu téhož roku byla tato výzva německou stranou odmítnuta. Vláda dnešního konzervativního předsedy vlády Kyriakose Mitsotakise poté v lednu 2020 v diplomatické nótě znovu potvrdila, že otázka reparací je pro Řecko stále otevřená.

Německo napadlo Řecko a Jugoslávii 6. dubna 1941 a za tři roky SS a Wehrmacht povraždily desítky tisíc řeckých civilistů. Řecká parlamentní komise odhadla výši válečných škod, které Německo v zemi způsobilo, na nejméně 289 miliard eur - včetně nucené půjčky, kterou musela jimi vytvořené vláda během války poskytnout Deutsche Reichsbank. Spolková vláda odškodnění v této výši odmítá s tvrzením , že otázka reparací právně a politicky byla uzavřena tzv. Smlouvou dva plus čtyři o německém sjednocení z roku 1990. Oba tehdejší německé státy s čtyřmi bývalými okupačními mocnostmi USA, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií se o reparacích výslovně nezmiňují. Do jednání se však tehdy nezapojilo mnoho států napadených a okupovaných nacistickým Německem, včetně Řecka a Polska i tehdejšího Československa. Právnické a ústavní služby Spolkového sněmu zpochybnily řecké nároky na náhradu škody. Postoj spolkové vlády je podle mezinárodního práva ospravedlnitelný a v žádném případě není povinné, uvádí se ve znalecké zprávě z června 2019. Na rozdíl od Polska, které se za komunistického režimu vzdalo tohoto požadavku vůči NDR za hranici Odra-Nisa, Řecko tak nikdy neučinilo a opakovaně uplatňuje tento požadavek.

V parlamentní debatě k 80. výročí útoku na Řecko opoziční Společenství 90/Zelení a strana Levice před několika dny vyzvaly ke změně kurzu Berlína k odškodnění za přítomnosti řecké velvyslankyně Mary Marinakiové. Zelený poslanec Manuel Sarrazin uvedl, že je přímo ponižující, že požadavek Athén byl striktně odmítnut, což vytváří velkou zátěž pro německo-řecké přátelství. Viceprezidentka Spolkového sněmu Claudia Beneditka Rothová za stejnou stranu uvedla, že se za postoj Německa stydí. Heike Hänselová za stranu Levice označila německou pozici za „morálně, ale také právně nepřijatelnou“.

Za spolkovou vládu sociálně demokratický poslanec Michael Roth uvedl, že usmíření s Řeckem bude dále podporováno prostřednictvím vzpomínkových a vzdělávacích projektů ale na žádosti řecké reparace nereagoval. Podle informací německé strany to nebyl v poslední době zásadní problém mezi oběma vládami, a to ani v zákulisí. Od diplomatické nóty z ledna 2020 se Mitsotakis vyhýbá zvyšování tlaku a na pozadí známých pozic na obou stranách, se podle spolkového úřadu pro zahraničí „neuskutečnila zatím žádná hloubková výměna“.

Pro Berlín však nejde v otázce reparací jen o Řecko. Rovněž reparační nároky uplatňuje polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost. Byla zde zřízena parlamentní komise, která vyčíslila válečné škody a zpráva je připravena, ale zatím byla držena pod zámkem. Podle dřívějších polských odhadů založených na soupisu v roce 1946 škoda činí s úroky 800 miliard eur. Výše československých reparačních nároků činila 306 mld. předválečných Kč. Ze strany Německa bylo vyplaceno podle ministerstva zahraničí do roku 1962 230,1 mil. Kčs. Česká ani Slovenská republika oficiálně otázku nesplacených reparací však neotevřela.

 

 

 



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.