Dánsko před volbami

dansko vlajka
6.6.2015 22:37
Parlamentní volby v Dánsku se uskuteční 18. června za účelem zvolení 179 poslanců Folketingu. Na základě výsledků voleb z roku 2011 byla zformována minoritní středolevá vláda sociálních demokratů, sociálních liberálů a socialistů s podporou radikální levice. Premiérkou se stala sociální demokratka Helle Thorning-Schmidtová, která bude svůj post obhajovat.

Vládní krize

Vláda neměla zcela ideální vztahy s Rudo-zelenou aliancí, která ji sice podporovala, ale zároveň kritizovala zleva. Proto premiérka příležitostně preferovala spolupráci s pravicí při hlasování o konkrétních zákonech. 3. dubna 2014 Socialistická lidová strana opustila kabinet na protest proti prodeji podílů veřejné energetické společnosti DONG Energy investiční bance Goldman Sachs. To vyvolalo krizi uvnitř strany, protože tři její bývalí ministři přeběhli k sociálním demokratům. Nicméně, socialisté i nadále hlasovali s vládou, aby nedošlo k předčasným volbám. Nyní je tedy v Dánsku u moci minoritní středolevá vláda třinácti sociálních demokratů a sedmi sociálních liberálů opírající se v parlamentu o 77 resp. 89 hlasů ze 179.

Stručné profily stran

Současné vládní strany reprezentují umírněnou levici a střed. Sociální demokracie je tradiční středolevá strana podporující sociální stát a ochranu životního prostředí. Usiluje o těsnou spolupráci severských zemí. Její voliči se rekrutují z řad zaměstnanců veřejného sektoru, manuálně pracujících a inteligence. Sociálně liberální strana se řadí do středu politického spektra. Individuální svobodu vnímá jako klíčovou hodnotu, ale současně považuje stát za hlavního garanta sociálních jistot občanů. Další dvě levicové strany, podporující vládu v parlamentu, jsou daleko radikálnější. Rudo-zelená aliance odmítá členství Dánska v NATO a Evropskou unii považuje za „agenta tržních sil“. Socialistická lidová strana akcentuje pacifismus, genderovou a lidsko-právní problematiku, ochranu menšin a životního prostředí. V zahraničně-politické oblasti patří k euroskeptickým formacím – odmítá federalizaci EU a přijetí eura.

Opozici reprezentují liberálové ze strany Venstre, která vychází z agrárních kořenů a představuje klasickou proevropskou pravici kladoucí důraz na tržní ekonomiku a soukromé podnikání. Její bývalý předseda Anders F. Rasmussen, mnohými odpůrci považovaný za válečného zločince, silně podporoval Bushovu válku proti Iráku na základě vylhaných argumentů o zbraních hromadného ničení a v roli generálního tajemníka NATO neblaze proslul vedením války proti Libyi. Stranu posunul dál doprava a v neoliberálním duchu usiloval o omezení dánského sociálního státu. Lidová strana je konzervativní euroskeptickou formací, mezi jejíž programové priority patří odmítání multikulturalismu, multietnické společnosti, islamizace Dánska a dalšího posilování pravomocí Bruselu na úkor Kodaně. Staví se odmítavě k zavedení eura a vstupu Turecka do EU. V zahraniční politice byla proti uznání Kosova, ale naopak chce uznat Tchaj-wan, což by vedlo k závažnému zhoršení vztahů s ČLR.

Aktuální průzkumy preferencí

Podle šesti předvolebních průzkumů z posledního květnového a prvního červnového dne by nejvíce hlasů získala sociální demokracie (24,2 – 26,8 %), od které si drží cca tříprocentní odstup (20,0 – 21,2 %) nejsilnější opoziční strana Venstre. Třetí místo (17,0 – 19,6 %) si udržuje Lidová strana. S větším odstupem následují rudo-zelení (7,9 – 10,2 %), Liberální aliance (6,2 – 7,9 %), Socialistická lidová strana (5,5 – 7,2 %) a sociální liberálové (4,8 – 6,8 %). Porovnáme-li tyto průzkumy s výsledky voleb 2011, je zřejmé, že z vládních resp. vládu podporujících stran si sociální demokracie udržuje stabilní podporu, zatímco sociální liberálové a socialisté o voliče přicházejí. Odliv elektorátu zaznamenává i nejsilnější opoziční strana Venstre a na její úkor posiluje zejména Lidová strana a Liberální aliance. Nárůst podpory je patrný i u rudo-zelených. Síly levice a pravice jsou poměrně vyrovnané, a tak nemá smysl uvažovat nad možnými koalicemi a nezbývá než si počkat na reálné volební výsledky.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.