Finsko čeká utahování opasků

vlajka finska
21.4.2015 00:45
V neděli 19. dubna se konaly parlamentní volby ve Finsku, které komentátoři shodně hodnotí jako nejdůležitější za poslední desetiletí. Zemi tisíce jezer totiž trápí ekonomická krize, se kterou se odcházející vláda široké koalice nedokázala vypořádat. Předvolební kampani tudíž dominovala hospodářská témata a nikoliv možný vstup Finska do NATO na pozadí začínající nové studené války mezi Ruskem a Západem. Proti členství Finska v Severoatlantickém paktu je totiž většina obyvatel.

Průzkumy jasně favorizovaly Finský střed

Finské agentury na průzkum veřejného mínění jsou poměrně přesné, a proto výsledky voleb příliš nepřekvapily. Od konce září 2014 do poloviny letošního dubna předpovídaly porážku nejsilnější vládní formace – konzervativní Národní koaliční strany – a vítězství opozičního liberálně-agrárního Finského středu, v jehož čele stojí bohatý podnikatel Juha Sipilä. Porovnáme-li průzkumy tří renomovaných agentur ve zmíněném období, všechny shodně přisoudily vítězství Finskému středu se ziskem 23 – 26,8 %. Na druhém místě měla skončit Národní koaliční strana s 16,1 – 19,4 % a o třetí místo se měli utkat sociální demokraté (13,3 – 16,8 %) s euroskeptickými nacionalisty (14,1 – 16,8 %). Ačkoliv preference konzervativců byly mírně nadhodnoceny a zisk nacionalistů podhodnocen, volby dopadly de facto v souladu s průzkumy.

Celkové výsledky voleb

Poslední parlamentní volby se v severské zemi konaly před čtyřmi lety a po nich vítězná Národní koaliční strana zformovala kabinet široké koalice, který tvořilo šest stran od radikální levice až po konzervativní pravici. V opozici zůstali pouze nacionalisté a Finský střed. Nicméně po loňských programových neshodách opustili kabinet zástupci Levicové aliance a Zelené ligy, což snížilo vládní majoritu v dvousetčlenném parlamentu na křehkých 102 hlasů. Skutečnou opozici tedy představovaly hlavně dvě strany, z nichž liberálně-agrární Finský střed profitoval na nespokojenosti s vládní politikou nejvíce – získal 21,1 % a 49 poslanců, čímž posílil svůj poslanecký klub o 14 zákonodárců. Všechny ostatní strany (s výjimkou Zelených) oslabily.

Na druhém místě skončila s 18,2 % a 37 křesly konzervativní Národní koaliční strana premiéra Alexandera Stubba, která však v přepočtu na mandáty d’Hondtovou metodou získala o jednoho poslance méně než nacionalistická Strana Finů, která je třetí se 17,6 % a 38 poslanci. Sociální demokracie se musí spokojit se čtvrtým místem (16,5 % a 34 mandátů). V parlamentu ještě zasednou poslanci Zelené ligy (8,5 % a 15 křesel), Levicové aliance (7,1 % a 12 křesel), Strany švédské menšiny (4,9 % a 9 mandátů) a křesťanských demokratů (3,5 % a 5 poslanců). Jeden mandát je vyhrazen pro zástupce Alandských ostrovů. Volební účast dosáhla 70 %.

Kdo je budoucí premiér?

Vítěz voleb Juha Sipilä je médii označován jako „finský Babiš“, což je poněkud zavádějící. Společné mají to, že jsou oba movití podnikatelé, oba chtějí stát řídit jako firmu a oba stojí v čele stran, hlásících se k liberálnímu středu. Nicméně budoucí finský premiér není mediálním magnátem, ani nezaložil nové protestní hnutí, ale stojí v čele tradiční zavedené politické strany, jejíž kořeny sahají do doby, kdy ještě Finsko bylo součástí carského Ruska – byla založena v roce 1906 pod názvem Agrární liga. Třiapadesátiletý Sipilä vyhrál volby i proto, že slíbil vyvedení země z recese a snížení devítiprocentní nezaměstnanosti vytvořením dvou set tisíc nových pracovních míst v horizontu deseti let. Nicméně přichází se starým receptem rozpočtových škrtů a utahování opasků ve shodě s evropskou pravicí. Ve svém týmu má bývalého eurokomisaře Olliho Rehna, jednoho z výrazných stoupenců „austerity policy“ v eurozóně, který navrhuje výrazné snížení mezd státních zaměstnanců.

S kým bude vítěz vládnout?

Otázkou zůstává, s kým sestaví vítěz voleb koalici. Sipilä se totiž na toto téma odmítl vyjádřit a ponechává otevřené všechny varianty. Nevyloučil možnost vlády s nacionalistickou Stranou Finů (dříve Praví Finové), což by znamenalo prolomení jednoho tabu finské politiky. Není však jisté, zda by se Stranou Finů byly ochotny vládnout některé další strany, protože ke stabilní vládě bude potřeba ještě minimálně jeden koaliční partner. Předem lze vyloučit podporu Levicové aliance, která nejhlasitěji odmítá politiku utahování opasků. Jak se budou jednání o nové finské vládě vyvíjet, ukážou následující týdny.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

kosina

Vážený pane Štingle, děkuji za milá slova a přeji příjemné čtení :-) 

Vladimír Štingl

Pane Kosino, dobrý večer. Je velice potěšitelné  pro VaVě a její čtenáře a komentující, že jste se opět vrátil na zdejší "stránky". A opět excelentní počtení a poučení.... Vaše blogy, články, náhledy zde dlouho chyběly. Doufám, že si i nadále najdete chvíle, kdy se podělíte o info a vědomosti z oblastí, které jsou v rámci "oficiální" presstituce v podstatě nedostupné.

Zdravím Vás.