Hra je u konce: Pokračování 1.

Jan Campbell
26.11.2015 08:56
Každý konec hry má verbální nebo jiné pokračování, protože s ním nekončí život. S koncem je téměř vždy spojena lež. Člověk a vlády lžou ze dvou hlavních důvodů: 1) Člověk, nebo vláda má špatné svědomí z činu, který spáchal (a), nebo 2) Chce zatajit, že podvede, nebo již podvádí. Jaké bude pokračování, je možné si představit již na několika případech uvedených ve druhé části příspěvku.

Oficiální představitel US Department Mark Toner se nestačil seznámit s historií, proto mohl tvrdit, že „jestliže turkmenské síly byly atakovány, tak se mohly bránit.“ Na otázku jednoho z novinářů „je – li možné hodnotit střelbu na neozbrojeného pilota na padáku samo-obranou“ odpověděl Toner, že „není jasné porozumění toho, co se ve skutečnosti stalo.“ Vystresovaný Toner asi neměl čas se podívat na nafilmované scény z místa děje, které mi dovolují předpokládat, že vše bylo dobře a předem aranžováno. Kým, to není teď podstatné.

Na druhé straně mince zvané lež, je dopis Turecka do OSN, o incidentu. Ne o sestřelení. Dopis uvádí informace, které dovolují tézi o plánované akci. Protože 17 vteřin nestačí k alarmu, vzletu a střelbě F16 na místě, kde bylo SU 24 zasáhnuto, což potvrzuje i Pentagon, zmiňuje se dopis o patrolování F16. Jenom dítě a člověk, který nikdy neslyšel o taktickém obklíčení (anglicky ambush, německy Hinterhalt) nemůže pochopit význam formulace o patrolování F16, kterou obsahuje dopis. Již tyto dvě oficiální informace indikují plánovanou akci. Žádné diplomatické vysvětlování a komentování nemohou vzít zpět vystřelená slova a formulace. Dovoluji si opakovat z nedávného příspěvku, nazvaném Vlny, zástupce Propheta Mohammeda Ali ibu Abi Taliba tři věci, které nelze vzít zpět, když jednou vyletí: Tou první je šíp, tou druhou nepromyšlené a rychlé slovo, tou třetí je ztracená příležitost.

Sestřelení SU 24, nehledě na vše co budeme ještě slyšet z oficiálních úst a medií, bude mít pokračování, které nevylučuje podobně provokace. Výraz v obličeji prezidenta Putina jsem si velice dobře zapamatoval a jeho formulace při informování Jordánského krále 3x poslechl. Vše potvrzuje, že prezident Putin očekává další provokace. Putinův výraz v obličeji a formulace, ve spojení s dnešními prohlášeními velvyslanců a tureckého prezidenta o přání deeskalace, ve spojení s prohlášením prezidenta Obamy a přáním ruské diplomacie organizovat globální koalici pro boj proti světovému terorismu, mi dovolují indikovat tři hlavní oblasti reakce RF, které připadají v úvahu: Hospodářská, sportovní a geopolitická.

Hospodářství. Předpokládám, že RF nebude vyhlašovat letecký a turistický bojkot. Včerejší hodnocení ministra zahraničí RF Lavrova, ředitele největší turistické kanceláře a reakce obyvatel před Velvyslanectvím Turecka v Moskvě a jinde se postarají sami o to, že Turecko utrpí značné finanční ztráty. 4 milióny turistů, které se rovnají 12 až 17 procentům všech turistů v Turecku a 28 miliardám USD, které tam Rusové tratí, je jenom začátek ztrát. Turecké aerolinky, aby neztratily tvář, budou dále létat do RF, budou ale poloprázdné. Výhody v oblasti zásobování, které Turecko získalo ve spojení se sankcemi proti RF, dosáhly 748 milionů USD. Ty pravděpodobně zmizí. Podobně pravděpodobně zmizí možnost tureckých obchodníků a investorů obchodovat a investovat v RF tak, jako doposud, během 25 let. Prokuratura RF pravděpodobně obdrží vše, co potřebuje, aby některým obchodníkům a investorům objevila trestní stíhání za korupci. Ti velcí pod takovou hrozbou obdrží možnost se sami vyrovnat se svým prezidentem. Turecké družice a univerzity budou muset čekat na nový start ve vztahu RF a Turecko. Očekávám také, že zmizí úvěr na stavbu atomové elektrárny a tzv. Jižního proudu. Dovedu si představit, že nová cena dodávek plynu a ropy Gazpromem bude individuální. 53,5 procentní závislost Turecka na dodávkách Gazpromu napomůže Turkům si uvědomit, co si sami nadělali a nadělili. EK by měla nám všem v EU dokázat, že cena dodávek z RF se bude držet na dosavadní úrovni, nehledě na padající cenu na trhu. Tržní ceny budou mizet se stejnou rychlostí jako svoboda v EU. Myslím si, že uvedené stačí pro uvědomění si nejenom hospodářských ztrát, ale i zvýšení rizik pro EU. O ztrátách příležitostí nemluvě.

Sport. Zmiňuji se o sportu nerad, protože nejsem sportovec. Proto jen krátce. Sport je politizován, dostal se do kategorie nástrojů hybridní války a před sportovci jsou evropské kvalifikační turnaje a Olympiáda. Rusové mohou být „potrestáni“ v oblasti ženského volejbalu, boxu. Stolní tenis, volný boj, střelba lukem (muži), v neposlední řade i snowboard, trialon a prezidentský, Putinův sport dzjudo se mohou stát obětí. Sport je citlivé místo pro ruskou společnost a samotného prezidenta Putina. Proto si dovedu představit sport jako lákadlo, a současně jako bič a sféru, kterou využije přinejmenším USA bez ohledu na EU. Turecko může jednat samostatně. Tak nebo tak. Výsledek bude stejný, jako v geopolitice.

Geopolitika. První případ sestřelení letadla atomové velmoci členským státem NATO, který nemohl být podle známých pravidel rozhodování NATO realizován bez souhlasu USA, je sám o sobě velice nebezpečný. NATO, jako takové, se z tohoto případu neočistí. Menší junioři v NATO dostali sestřelením ještě jednu možnost, nehledě na skutečnost, že RF nebude válčit s NATO, si plně uvědomit do jakého klubu, a s jakým závazkem vstoupili. Jestli se oficiálně potvrdí to, co jsem viděl na videozáznamu tzv. umírněné opozice, týkajícího se zavražděného pilota, lze považovat Vídeňský diplomatický proces za ukončený.

Stejně tak si mohu představit změnu ve vztahu RF ke Kurdům. Jestliže za Jelzina Rusko napomohlo vydání Abduli Odžalana, to v budoucnosti je i přes známá rizika představitelné a možné, že RF může změnou pozice ke Kurdům přispět nejenom ke zkrácení křídel tureckých ambic, ale i k realizaci projektu „vyšší moci – prediktora.“ Ten definuje Turecko jinak. O perspektivě a následcích dalších možností RF, včetně otázky genocidu Arménů nebudu psát.

Jako pokračování ukončené hry se nabízí celá plejáda tureckých možností. Ty může Turecko realizovat buď se souhlasem USA a NATO, nebo bez. Především tehdy, nebude – li Turecko rychle a důkladně potrestáno za sestřelení SU 24. Do této geopolitické kategorie protiakcí patří mimo jiné: Podpora akcí proti Krymu, podpora akcí na Kavkaze a Centrální Asii. Vážnější geopolitické následky bude mít blokování Bosporského průlivu pro ruské vojenské a obchodní lodě v protikladu s dohodou Montréau. V létech 2013-2015 proplulo Bosporem 300 vojenských a zásobovacích lodí a 81,6 milionů tun obchodního zboží. Černé moře a členské státy EU a NATO s černomořským pobřežím by v takovém případě nečekalo nic dobrého, stejně jako NATO. V případě akcí RF by NATO muselo zasáhnout. Otázkou zůstává, zda by se HQ NATO opravdu rozhodl chránit své chudé sluhy.

NATO se formálně vzdalo tzv. blokové pozice a politiky. Turecko jí přednost. Proto již delší dobu jedná částečně samostatně, a je i pro USA prakticky nekontrolovatelné. Proto se Turecko obrátilo ihned po sestřelení SU 24 k NATO a USA o podporu, ne k poškozené RF, jak by se v takovém případě slušelo, když RF nebyla vyhlášena válka.

Na závěr. Předpokládám, že RF bude v představitelné budoucnosti vést dialog a důležitá jednání pouze se státy, které mají a jsou schopny si ochránit svoji národní suverenitu. Ani Turecko, ani ČR nebudou patřit do této kategorie.

RF s největší možnou pravděpodobností zveřejní podrobnosti týkající se mincovny IS na území Turecka, ve které se tiskly zlaté mince. Nevylučuji, že budou zveřejněny vízové formuláře Turecka, používané vojenskými elitami, veterány a zájemci o vojenskou službu, dokazující jeden neobvyklý cíl cesty: Džihad v Sýrii. Tím nabídne RF západní veřejnosti další skutečnosti, dokazující uvedenou tézi o roli a působení Turecka nejenom v kontextu IS, ale i jeho kvalitu jako čekatele na členství v EU.

RF použije k zesílení tlaku a oslabení Turecka také informace, které vlastní a které se vztahují na účastníky bojů na Kavkaze. Tito účastníci jsou teroristy, kteří se těší úkrytu a podpoře Turecka s tichým souhlasem RF. Zveřejněním jmen skončí éra vztahu, kdy merkantilní zájmy obou stran měly prioritu nad zájmy politickými a strategickými. Současně se zvýší pravděpodobnost náhodných a zvláštních případů, které budou moci posoudit jenom zasvěcení. Protože oslabená RF neměla a ještě nemá specialisty propracovanou strategii zájmů, čehož následkem je očividné lavírování a forma rozhodování, dojde za předpokladu prezidenství Putina k intenzivnímu studiu i Gorčakova. Psal jsem o něm v minulosti.

V reálném životě, po ukončené hře, si mohu představit, znovuobjevení staré doktríny Donalda Rumsfelda. Ten kázal, že „mise určuje koalici.“ Taková koalice nevyžaduje přísahu, jejíž cennost si mladá generace možná ani neuvědomuje. Taková koalice může přijmout všechny, kdo se hodí pro dosažení mise, cíle. RF, podaří-li se jí dosáhnout globální koalice pro boj proti terorismu, zapomene na dobu určitou na sestřelení SU 24. Vím současně, že takové koalice se nemohou transformovat do nové a trvalé formy zabezpečující mír ve světě. Je tomu kvůli tvrdé konkurenci zájmů ve světě, a také proto, že velká většina veřejnosti si neuvědomuje, že volání po globální koalici je současně varováním před globální katastrofou. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.