Karel Wichs: Nové zprávy z Katalánska

Puigdemont
5.3.2018 07:38
Španělská vláda se odhodlala k novému kroku proti katalánským separatistům. Začala vyšetřovat, tedy konkrétně ministerstvo financí, z čeho žije bývalý premiér Katalánska Carles Puigdemont v exilu. Zkoumá podezření, jestli není placen z peněz, které Madrid posílá Barceloně na chod autonomie.

Ve Španělsku stíhaný Puigdemont se nedávno odstěhoval do Waterloo asi deset kilometrů od Bruselu, kde si pronajal luxusní vilu, za níž platí, jak zjistil fiskál, 4400 eur měsíčně. Přitom jeho plat zvoleného poslance činí pouhých 2800 eur hrubého. Českého občana možná překvapí, že uprchlý regionální poslanec, na nějž je vydán ve vlasti zatykač, pobírá plat, ale prostě tak to je. Puigdemont vydal prohlášení, že náklady na svůj pobyt v exilu doplácí ze svých úspor. Ani platy jeho spolupracovníků nejsou prý placeny katalánským parlamentem. Ozvali se také separatističtí poslanci: Že to sice není nějaké stranické nařízení, ale že rádi přispívají na svoji věc ve Waterloo. K tomu je možné říct, že by to nebylo trestné, i kdyby to bylo rozhodnutí vedení jednotlivých separatistických stran. Podobně jako v Česku.

Madrid by možná tak podrobně nevyšetřoval finance uprchlíků, kdyby ti nepřišli s nápadem založit Espacio libre de Bruselas (Svobodný bruselský prostor). Nicneříkající název a rozmlžená struktura… Madrid se chce dozvědět, kdo tuto aktivitu financuje. Nikdo to zatím nezmínil, ale vypadá to jako zárodek exilové vlády.

Naposledy z onoho „prostoru“ vzešlo Puigdemontovo rozhodnutí vzdát se dočasně vedení separatistů. Do křesla premiéra navrhuje poslance Jordi Sáncheze. Podle Puigdemonta je Sánchez umírněný zastánce odtržení od Španělska, protože je universitním profesorem a kandidoval jako nezávislý. Pravdou ovšem je, že patří mezi tvrdé zastánce nezávislého Katalánska. Do vyšetřovací vazby byl vzat v říjnu minulého roku, když měsíc předtím organizoval několik protišpanělských demonstrací. V listopadu se ve vazbě vzdal poslaneckého mandátu, ale ocitl se na druhém místě kandidátky separatistické strany Junts per Catalunya za Barcelonu a od ledna je znovu poslancem. A to i přesto, že byl některými svými spoluvězni označen za práskače.

Španělská vláda ústy svého premiéra Mariana Rajoye slíbila, že stáhne svůj dohled (přestane uplatňovat článek 155 Ústavy) nad Katalánskem v okamžiku, kdy bude schválen nový premiér, a tedy i vláda tohoto autonomního společenství. Jenže podle španělské Ústavy i katalánského Statutu musí navržený premiér přijít osobně do poslanecké sněmovny. A to nemůže ani uprchlík, ani vězeň. Rajoy se k tomu vyjádřil takto: “Je to dementní. Je třeba, aby si (Katalánci) vybrali někoho, kdo se nachází ve Španělsku, není ve vězení ani nemá opletačky se spravedlností.“

Ministerstvo zahraničí zatím narychlo sezvalo všechny kariérní konzuly sídlící v Katalánsku, aby je informovalo o svém přístupu k posledním událostem. Nebylo to poprvé. Už listopadu minulého roku bylo 40 konzulů zpraveno o vládním postoji proti separatistům. Tentokrát se v hodinové přednášce diplomaté dozvěděli o uzavření jedenácti katalánských ambasád, v něž se pod vlivem separatistů změnila katalánská centra v zahraničí. Uzavřen byl také separatistický orgán Diplocat, vytvořený místní vládou k prosazování samostatné katalánské zahraniční politiky. Tady je třeba říct, že jedna z mála aktivit, kterou všechny autonomie podstoupily centrální vládě, je zahraniční politika (další je např. obrana země). Na schůzce onačené ministerstvem zahraničí jako informativní setkání bylo také oznámeno, že několika honorárním konzulům byla odebrána akreditace pro jejich chování „neodpovídající postavení konzula“.

Nedávno navštívil král Filip VI. Barcelonu u příležitosti Mobile World Congress. Ani předseda parlamentu Roger Torrent ani starostka Ada Colau krále nepřivítali a nezúčastnili se recepce, kterou na jeho počest uspořádali organizátoři MWC. Filip VI. ale přišel na večeři, která se konala u příležitosti kongresu pod záštitou starostky. Král s oběma seděl u stolu. Torgent ho nepozdravil a starostka se na něj obrátila s dotazem, proč se nesnaží napomoci usmíření Madridu a Barcelony. „Já musím bránit španělskou Ústavu a katalánský Statut,“ odpověděl jí král.

karel wichs
Rodiče emigrovali z Československa za II. světové války do jižní Ameriky, kde se v Ekvádoru narodil. Po válce se vrátili zpět do ČSR. Vystudoval filosofickou fakultu UK obor dějepis a španělštinu. Nastoupil pak do španělské redakce zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Prošel řadou redakcí, naposledy pak pracoval v zpravodajsko - komentátorské redakci. Zde se zúčastnil srpnového vysílání v roce 1968. V době normalizace byl propuštěn z rozhlasu a živil se pak převážně jako tlumočník ze španělštiny. Po listopadu 1989 se vrátil do Československého rozhlasu, kde pracoval nejprve jako zahraničně politický komentátor, pak byl zahraničním korespondentem v latinské Americe. Po návratu nastoupil jako ředitel zahraničního vysílání. Odtud odešel do televize Prima a nějaký čas pracoval i v České televizi. Vrátil se zpět do Českého rozhlasu jako komentátor Českého rozhlasu 6.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.