Kovboj Trump a napětí v Koreji

trump zameruje
23.4.2017 18:30
Americký prezident Donald Trump se v rozporu s předvolební rétorikou, kdy působil dojmem, že ve vztahu k zahraničí je jeho záměrem politika neintervencí hraničící s izolacionismem, přeměnil v pravého republikánského jestřába a haraší zbraněmi při každé příležitosti. Tentokrát se jeho pozornost soustřeďuje na KLDR, jíž pohrozil vojenským útokem, nepřestane-li testovat další rakety.

Korejskou otázku Trump diskutoval i během setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, jehož chce přimět k tomu, aby na Pchjongjang vyvinul diplomatický a ekonomický nátlak a společným úsilím Pekingu a Washingtonu došlo k uvolnění napětí na Dálném východě. Výměnou za to nabízí blíže nespecifikované kompromisy v problematických otázkách americko-čínských vztahů. Zároveň však vyhrožuje, že pokud ČLR nebude spolupracovat, vyřeší korejský problém i bez ní. Pro Čínu je Severní Korea problematický soused a spojenec, kterého však z geopolitických a strategických důvodů nikdy nenechá padnout. Obě země bojovaly proti Američanům v korejské válce na počátku 50. let 20. století, a přestože Čína není z Kimova jaderného programu nadšena, případný americký útok na Pchjongjang by neponechala bez odpovědi. ČLR si uvědomuje, co by následovalo po zhroucení komunistického režimu v KLDR – masivní uprchlická vlna a hrozba sjednocení Koreje pod vedením Soulu a s tím reálná možnost umístění americké vojenské základny v blízkosti čínských hranic. Narušení rovnováhy sil v případě pádu KLDR se obává i Rusko, které rovněž nemá zájem na posílení amerického vlivu v regionu.

Donald Trump vyslal ke Koreji americké válečné námořnictvo, na což podle nepotvrzených zpráv reagovaly Peking i Moskva přesunem vojenské techniky k severokorejským hranicím. ČLR tam údajně přemístila až 150 tisíc vojáků. Pokud by USA na KLDR skutečně zaútočily, znamenalo by to hrozbu zničující jaderné války, protože Pchjongjang by jistě odpověděl velmi razantně. Domnívám se, že Trumpova silácká gesta mají spíše vyslat signál do světa, ale i dovnitř Spojených států, že je akceschopným rázně jednajícím státníkem. Trump si velice rychle osvojil roli světového četníka – raketovým útokem na Sýrii a shozením nejsilnější konvenční pumy na Afghánistán si naklonil zbrojní průmysl a domácí i zahraniční jestřáby. Preventivní útok na KLDR je však příliš velké riziko s nedozírnými následky. Na rozdíl od Iráku, Libye a dalších zemí, kde USA intervenovaly za účelem změny režimu, Severní Korea disponuje jadernými zbraněmi a údajně i raketami schopnými zasáhnout americké území.

Je evidentní, že KLDR nedisponuje mezikontinentálními balistickými střelami a jaderným arzenálem za účelem jejich využití v útočné válce. Kim Čong Un není sebevrah, aby nařídil útok na USA nebo Jižní Koreu, protože si uvědomuje, že by to jeho zemi přivedlo do záhuby. Cílem Pchjongjangu je disponovat takovou silou, která by USA odradila od intervence a svržení režimu. Kimové se poučili z osudu Saddáma Husajna i Muammara Kaddáfího, jejichž pád umožnila právě skutečnost, že nedisponovali atomovou bombou. Pravidelná vojenská cvičení americké a jihokorejské armády v Japonském moři vyvolávají v KLDR oprávněný pocit ohrožení, na který režim reaguje opakovaným testováním raket.

Trumpova zahraniční politika se prozatím vyznačuje nekoncepčností, bezobsažnými siláckými gesty a značnou nevyzpytatelností. Hrozbami na adresu Pchjongjangu a odmítnutím Obamovy dohody o íránském jaderném programu se Trump hlásí k Bushově politice boje proti tzv. „ose zla“ a zařazuje se tak do republikánského mainstreamu. Rovněž raketový útok na pozice Syrské arabské armády, ke kterému došlo na základě nepodloženého obvinění z použití chemických zbraní a bez řádného vyšetření incidentu, vypovídá o jisté nerozvážnosti, impulzivnosti a emotivním jednání ve snaze ukázat se světu jako pravý americký kovboj, který ve jménu lidských práv zasáhne všude, kde je to potřeba.

kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.