Místopředseda syrského parlamentu exkluzivně ...

Dr. Fehmi Hasan není členem žádné politické strany a vysokou státní funkci vykonává jako nezávislý poslanec. V úvodním proslovu k novinářům přiblížil aktuální situaci ve své zemi. Konflikt v Sýrii vnímá jako střet zájmů zahraničních mocností a sousedních zemí. Před válkou byla země prosperující a soběstačná a lidé žili vedle sebe, aniž by věděli, kdo vyznává jaké náboženství. Pestrá mozaika syrské společnosti je však systematicky rozbíjena a dnes jsme svědky dennodenního vraždění, nad kterým zůstává lidský rozum stát. Teroristé nemilosrdně masakrují nejen muže jiného náboženského vyznání či politického přesvědčení, ale i ženy (často i těhotné, kterým vyřežou plod z těla), děti a starce, lidé jsou zaživa upalováni. Křesťané žijící na území Sýrie téměř dva tisíce let jsou nuceni konvertovat k islámu a odmítnou-li, musí platit daň z víry (asi 17 gramů zlata ročně) nebo emigrovat, jinak jim hrozí smrt. Islamisté přeměnili někdejší školy na výcviková střediska, kde se děti učí pouze pokřivenou formu islámu a jak zacházet se zbraněmi. Jsou natolik indoktrinovány, že bez problémů dokážou vraždit i své příbuzné. Islámští fundamentalisté bojující proti syrské armádě jsou z mnoha zemí celého světa – včetně Evropy – a financuje je převážně Saúdská Arábie. Islámský stát čile obchoduje s Tureckem, kterému levně prodává ropu a cenné artefakty ukořistěné v syrských muzeích.

Dr. Hasan upozornil, že syrská vláda reagovala na počáteční nepokoje a demonstrace reformním balíčkem, který zahrnoval změnu ústavy schválenou v roce 2012 lidmi v referendu. Došlo ke zrušení článku 8 o vedoucí úloze strany Baas a byl schválen nový volební zákon, podle kterého na prezidenta již nesmí kandidovat pouze jeden kandidát. Podle tohoto zákona se 3. června 2014 uskutečnily nové prezidentské volby, v nichž kandidovala současná hlava státu a další dva politici – jeden nezávislý a jeden představitel pravicové opozice – a na regulérnost voleb dohlíželi pozorovatelé z více než třiceti zemí. Dr. Bašár Asad s 88,7 % hlasů přesvědčivě zvítězil. Je pozoruhodné, že Syřanům žijícím v zahraničí tzv. demokratické státy neumožnily hlasovat. V současném syrském Lidovém shromáždění zasedá 250 poslanců z jedenácti politických stran a pracují v řadě výborů – mj. ve výboru pro lidská práva a práva žen a dětí. Bylo zřízeno ministerstvo pro národní usmíření. Porovnáme-li úroveň demokracie v Sýrii se spojencem Západu Saúdskou Arábií, kde absolutisticky vládne královská rodina Saúdů, která své jméno začlenila do názvu státu, parlament, volby ani politické strany zde neexistují a ženy nemají fakticky žádná práva, která země je demokratičtější?, klade si řečnickou otázku Dr. Hasan.

Na základě zákona o svobodě médií mohou do Sýrie přijet zahraniční novináři se souhlasem syrské vlády, která garantuje jejich bezpečnost. Působí-li v Sýrii novináři bez vládního povolení (na vlastní pěst), není jim zaručena bezpečnost a v zemi se pohybují na vlastní nebezpečí. Vstřícnost vůči novinářům prokázal syrský představitel i ochotou, se kterou nám poskytl rozhovor.

Vaše věc: Česká republika je jedinou zemí EU, kam od vypuknutí konfliktu v Sýrii zavítala syrská parlamentní delegace. Čím je Česko natolik výjimečné?

Dr. Hasan: Oceňujeme konzistentní postoj České republiky, která vnímá situaci v Sýrii objektivně, především díky reálným informacím z české ambasády v Damašku, která je stále otevřená. Česko může Sýrii pomoci i na mezinárodním fóru otevřením otázky sankcí uvalených na naši zemi. Tyto sankce poškozují jen obyčejné lidi, kteří trpí nedostatkem léků, mléka atd. Až skončí válka, a já věřím, že nad teroristy zvítězíme, bude mít Česká republika při rekonstrukci naší země přednostní postavení a dveře vždy otevřené.

Vaše věc: Co říkáte na obvinění, že syrská vláda nakupuje ropu od Islámského státu?

Dr. Hasan: Je to samozřejmě nesmysl. Vojáci Syrské arabské armády statečně bojují s teroristy z Islámského státu, desítky tisíc jich padly v boji. Nedává přece logiku, aby vláda nakupovala ropu od IS a tím ho financovala a umožňovala mu nákup dalších zbraní a pokračování ve válce. Je to naopak Erdoganovo Turecko, které s IS čile obchoduje.

Vaše věc: Domníváte se, že dosavadní nálety koalice v čele s USA na pozice Islámského státu jsou efektivní?

Dr. Hasan: Domnívám se, že ne. Jestli chce Západ tuto válku skutečně ukončit, musí vyvinout nátlak na své spojence – především tureckého prezidenta Erdogana. IS má silné zázemí v Turecku, odkud neustále proudí do Sýrie další a další teroristé. Cíl je tedy zastavit příliv teroristů do Sýrie ze zahraničí, a to je možné jen diplomatickým tlakem Západu. Samotné nálety tuto válku neukončí.

Vaše Věc: Jak vidíte postoj Izraele k Islámskému státu? Nemůže mezi nimi existovat nějaká dohoda o tajném spojenectví?

Dr. Hasan: IS je podporován a financován ze Saúdské Arábie, což vylučuje spojenectví s Izraelem. Naopak vazby na Izrael má Fronta an-Nusra (odnož al-Káidy). Je doloženo, že její ranění ozbrojenci se léčili v izraelských nemocnicích.

Vaše věc: Jaký je postoj Egypta ke konfliktu v Sýrii? Považujete Egypt za spojence?

Dr. Hasan: Zpočátku v nás nový prezident, generál Sísí, vzbuzoval naděje, protože svržený prezident Muhammad Mursí, reprezentující Muslimské bratrstvo, byl nepřítelem Sýrie. Domnívali jsme se, že nás Egypt více podpoří, ale přístup Sísího je spíše laxní a liknavý. Důvodem je jednak snaha uspokojit nepřátele Sýrie – především Saúdskou Arábii – a také skutečnost, že Egypt má dost svých vlastních starostí, zejména boj s teroristy na Sinaji. Co však spojuje Káhiru a Damašek, je společný nepřítel – Muslimské bratrstvo. Dá se říci, že vztahy Egypta a Sýrie se po pádu Mursího postupně zlepšují.

Vaše věc: Ze Sýrie kvůli válce uprchly už čtyři miliony lidí. Někteří směřují do Evropy. Jak se má Evropa s tímto problémem vypořádat?

Dr. Hasan: Vracet uprchlíky zpět do jejich vlasti a finančně jim pomáhat přímo na místě, jak to požaduje i česká vláda. Za tyto peníze se totiž uživí daleko více lidí v uprchlických táborech v porovnání s náklady na jednoho uprchlíka v Evropě. Optimálním řešením by však bylo ukončit válku v Sýrii a tím by se uprchlický problém vyřešil sám. Lidé už by neměli důvod utíkat. Západ v čele s USA ovšem musí domluvit Erdoganovi a Jordánsku, aby teroristy nevycvičovali a neposílali do Sýrie další a další bojovníky. Nepochybuji o tom, že změna vlády v Turecku by vedla i ke změně postoje Ankary k Damašku. Erdogan nenávidí našeho prezidenta a sní svůj sen o vybudování nové Osmanské říše.

Vaše věc: Domníváte se, že je reálné udržet do budoucna Sýrii jako jednotnou zemi v současných hranicích?

Dr. Hasan: Samozřejmě. Syřané si přejí jednotnou Sýrii a odmítají rozpad země. Naše společnost je stále natolik etnicky i nábožensky promíchaná, že ani nelze stanovit nějakou dělící linii mezi šíitskými, sunnitskými a křesťanskými oblastmi.

Rozhovor vedl Ondřej Kosina (redakčně upraveno)