Němci vítají odchod Američanů

us army germany 1945
4.8.2020 10:20
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnout ze Spolkové republiky Německo dvanáct tisíc amerických vojáků a přeložit velení ozbrojených sil v Evropě z Stuttgartu do belgického Monsu k hlavnímu stanu NATO, vyvolalo nebývalou pozornost nejen na politické scéně. Většina Němců vítá stažení části amerických jednotek ze Spolkové republiky, podle průzkumu zadanou německou tiskovou agenturou DPA čtyřicet sedm procent snížení akceptuje. Naopak třetina dotázaných je pro zachování americké vojenské přítomnosti, z toho dvacet osm procent dotázaných souhlasí s dosavadním počtem a čtyřem procentům by nevadilo jejich posílení.

Sdělovací prostředky to označují za urážku německých spojenců ještě v daleko vyšší míře, když se před tím po několik měsíců hovořilo o omezení menšího rozsahu. To dávalo snad smysl, když německé výdaje na obranu stagnovaly dlouhou dobu a Spojené státy byly hlavními plátci ozbrojených složek v Evropě. Trumpa však, jak se ukázalo, nezajímá skutečnost , že německý vojenský rozpočet  prudce vzrostl a  měl by dosáhnout požadovaná dvě procenta HDP. Rozhodnutí prezidenta je součástí jeho politiky „America first“.  Ta je však šitá na průzkumy amerického veřejného mínění  vůči jeho osobě, které nevypadají sto dnů před   úsilím získat opětovně prezidentský mandát příliš nadějně, jak konstatuje  veřejnoprávní Deutschlandfunk. Chce právě nyní demonstrovat svou rozhodnost a šetrnost v době, kdy pandemie koronaviru, kterou zpochybňoval, ochromuje ekonomiku a prudce zvyšuje nezaměstnanost v USA.

V Německu pochopitelně na americké kroky  reaguje  i místní  politická scéna. Jak se dalo očekávat, pouze krajně pravicová Alternativa pro Německo  a postkomunistická strana Levice Trumpovo rozhodnutí uvítala. Levice navrhuje nahradit americkou vojenskou přítomnost  v Evropě  výstavbou nové bezpečnostní architektury. Sociální demokraté označili Trumpovo rozhodnutí jako prosazování politiky vlastní svévolnosti, což nemůže být základem kooperativního spojenectví a spolkový ministra vnitra za CSU Horst Seehofer  prohlásil, že stažení amerických sil těžce zatíží vzájemné vztahy. Nejsilnější opoziční strana Spojenectví 90/Zelení  konstatovala, že toto rozhodnutí  není ku prospěchu ani jedné ze stran, kterých se to týká.

Představitelka liberálních Svobodných Marie Agnes Stracková-Zimmermannová, členka vedení Německé atlantské společnosti  a rady Spolkové akademie pro bezpečnostní politiku prohlásila, že Trump neví co činí a  na konci jeho  snahy je fakt, že jediným vítězem se stane nad rozhádaným Západem ruský prezident Vladimír Putin.

 

Ilustrační foto: Americká přítomnost v Německu se datuje od roku 1945 a porážky Německa ve II. světové válce.

 

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Standa

Je třeba nezapomínat na to, že Německo nemá vlastní Ústavu, má jen cár papíru napsaný Američany. Německo je okupováno. Německo podepsalo v r. 1945 smlouvu na okupaci po 150 let. Zatím má za sebou 1/2 trvání této "výhodné smouvy"