Protesty proti pandemickým opatřením v SRN prudce narůstají

german covid protest
12.1.2022 08:43
Nové protesty, kdy desítky tisíc lidí opět vyšly do ulic proti opatřením, při kterých došlo k útokům na policii, vyvolávají obavy. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová vyjádřila znepokojení zejména nad přílivem pravicových extremistů na těchto protestech. Zdůraznila, že k právnímu státu patří slyšet v ulicích různé názory, ale účastníci demonstrací by si měli položit otázku, koho berou na ulici, řekla sociálně demokratická politička na veřejnoprávních stanicích ARD a ZDF. Na konferenci ministrů vnitra EU prohlásila, že chce pomocí policie dostat pod kontrolu neohlášené protesty proti antivirovým opatřením a slibuje si od ní pomoc.

Od začátku týdne desítky tisíc lidí vyšly opět večer do ulic v německých městech, aby protestovaly proti omezením a možnému obecnému požadavku na očkování. Policie často zasahovala do většinou neregistrovaných demonstrací, protože byly porušovány aktuální pandemické požadavky, přičemž docházelo ke zraněním a zatýkání i střetům se záchrannou službou. Faeserová policisty pochválila za jejich snahu a odvedení „velmi, velmi dobré práce“. Odbory již dříve varovaly policii před přetížením kvůli sílícím protestům proti opatřením na zadržování korony. Musíme znovu stanovit priority, protože další úkoly pak zůstávají stranou, řekl federální předseda policejních odborů GdP Oliver Malchow. Práce policie se stává obzvláště obtížnou, když se na mnoha místech současně neohlášeně setkávají menší skupiny, kterým se říká „procházky“. Video z takového setkání z Münsteru nedávno rozpoutalo konverzaci. Můžete na nich vidět důstojníka, jak říká účastníkům: "Nechcete jít na procházku a vy se nás tady evidentně snažíte oklamat." Mluvčí münsterské policie uvedl, že krátké scéně předcházela zdlouhavá diskuse, ve které policista dostatečně vysvětlil účastníkům, proč je údajná „procházka“ z policejního hlediska shromážděním i když její účastníci tvrdí, že se šli jen projít

Větší shromáždění byla opět v Rostocku, Schwerinu, Chotěbuzi, Halle, Norimberku, Bamberku, Augsburgu a Magdeburku. V Durynsku policie napočítala více než 20 000 demonstrantů, v Meklenbursku-Předním Pomořansku kolem 15 000 lidí. Také v Sasku-Anhaltsku a Braniborsku se shromáždění setkalo s velkým počtem účastníků. V Rostocku musela policie použít pepřový sprej, když se demonstranti snažili prolomit bariéry. Ve Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku proti opatřením demonstrovalo kolem 1800 lidí, v Kolíně nad Rýnem vyšlo do ulic kolem několik set demonstrantů rovněž tak v Lübecku na dvou mítincích.

Při demonstracích stále více dochází k útokům proti bezpečnostním složkám. V Gifhornu v Dolním Sasku byli zraněni dva důstojníci, v saském Bautzenu stovky demonstrantů házeli na policisty lahve a dlažební kostky při čemž byli tři policisté zraněni. Policie musela použít pepřový sprej, aby zabránila prolomení kordonu, přičemž byla poškozena čtyři policejní vozidla. Pravděpodobně největší demonstrace se konala v Geře a protestovalo se také v Jeně, Lipsku a Magdeburku. V Durynsku podle policie demonstrovalo po celé zemi více než 17 000 lidí. Na mnoha místech v Sasku-Anhaltsku proběhly další menší protesty. Protestovalo se i v Sasku, větší proti demonstrace se však konaly například v Lipsku, kde podle policie občas docházelo k nepokojům. Takzvané vycházky byly svolány na více než 60 místech po celé zemi.

Kromě neohlášených protestů byly registrovány také protidemonstrace - mimo jiné v Jeně a Geře. V Jeně asi dvě stovky lidí následovalo výzvu nově založené aliance „Jena v solidaritě“, která na plakátech mimo jiné vyzývala k „očkování místo kárání“. V Severním Porýní-Vestfálsku neohlášené protesty podle tamního ministra vnitra Herberta Reula také prudce vzrostly. „Stále více není registrováno a za poslední čtyři týdny se uskutečnilo kolem 700 demonstrací s celkovým počtem přes 100 000 účastníků. S výjimkou 40 protidemonstrací byly protesty namířeny proti protipandemickým opatřením což je pro policii velká výzva", prohlásil křesťansko-demokratický politik.

 

Foto, screen cnn

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.