Richard Seemann: Z Mnichova zavála studená válka

msc 2018
21.2.2018 08:50
V neděli skončená Mezinárodní bezpečnostní konference v Bonnu podle německých komentátorů byla velkým zklamáním. Poukazovala na minulost a o budoucnosti nehovořila čímž jen potvrdila, že v této formě je přežitkem., jak konstatovaly „Nürnberger Nachrichten“.

Protokolárně bylo zaznamenáno, že třídenního zasedání se účastnilo půl tisícovky politiků a expertů z celého světa, mezi nimi na dvě desítky státních a vládních šéfů, ale mezi nimi nebyla však ani spolková kancléřka Angela Merkelová, ani bavorský ministerský předseda Horst Seehofer. Merkelová jak konstatoval jeden z komentátorů, nastartovala únorovou diplomatickou ofenzívu a ve svém berlínském sídle přijala premiéry Itálie,Turecka, Polska, Nizozemska, Lucemburska a dnes Makedonie, jakož i předsedu Evropské rady Donalda Tuska . Udělala si čas prezentovat i pamětní Euro k 100.výročí narození svého předchůdce kancléře Helmuta Schmidta a příjmout navíc představitele zahrádkářů. O účast v Mnichově zájem neprojevovala, protože by to byla zřejmě bez užitku ztráta jejího vzácného času. Vždyť ani také z nejvyšších představitelů velmocí, které rozhodují o osudu světa nikdo si čas neudělal.. Český premiér původně přihlášený se ze zdravotních důvodů omluvil a účastnili se náš ministr zahraničí a ministryně obrany.

Jak konstatují komentátoři v Mnichově obživla rétorika studené války. Nepřítel stojí na Východě bylo slyšet z úst bývalého amerického viceprezidenta Joe Bidena a je přesvědčen, že Rusko ohrožuje západ. Stejná slova zde zazněla z úst poradce pro národní bezpečnost současného prezidenta generála Herberta Raymonda McMastera.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase poukazoval na fašizaci Evropy doprovázené neonacistickými průvody a potlačování řečí menšin. Rituálně, jak zdůraznil komentátor veřejnoprávní ARD ,kritizoval NATO za jeho snahu rozšířit své působení směrem na východ. Rozdílné má názory na situaci na Blízkém Východě a vměšování do amerických voleb přitom označil Lavrov za pouhou spekulaci.

Moskevská „Nezavisimaja Gazeta“ k tomu skepticky poznamenala, že jak Rusko tak i Západ zde demonstroval neefektivitu své zahraniční politiky. Přitom existuje řáda otázek o kterých by sice Rusko chtělo sice jen omezeně hovořit, ale Západ ani to nedovede využít. Obě strany chtějí sice vést dialog, ale jedině podle svých podmínek a nikdo neví jak tedy dál postupovat. To však neumožňuje uzavřít bilaterální dohody a konference na tom nic nezměnila.

Kromě toho pak zde hlavně zazněly vztahy Velké Británie k Evropské unii, transatlantické spojenectví, krizová situace na Blízkém Východě a Ukrajině odrážející rozpadávající mezinárodní řád,ale jak je řešit neukázala. Zaujala vystoupení britské premiérky a izraelského předsedy vlády, ale nejvíce projev německý ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Ten charakterizoval současnou mezinárodní situaci slovy, že svět je nyní nad propastí. Toto nebezpečí se prohlubuje o to více, že chybí spolehnutí na vládu Spojených států. Nejsme si ani jistí zdali vidíme Ameriku jaká byla před nástupem Trumpa. To za situace, kdy Čína a Rusko zpochybňují západní liberální pořádek. Důrazně přitom požadoval aby si Spojené státy uvědomily svůj zájem na úzké partnerské vztahy k Evropě. Nikdo by se neměl pokoušet Evropu rozštěpit, ani Rusko nebo Čína, ale ani USA, prohlásil spolkový ministr zahraničí.

Šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger v závěrečném projevu shrnul její výsledky slovy, že se sice slyšelo co se děje ve světě špatného, ale nikoliv však jakými konkrétními kroky by mělo dojít k jejímu zlepšení to se účastníci nedozvěděli. Jak vtipně poznamenal jeden z účastníků bylo jim alespoň servírováno v Bavorském dvoře 4000 porcí jídla , 2500 láhví vína, 2000 láhví piva, 25 tisíc láhví soft nápojů a 16.000 šálků kávy.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.