Růst napětí ve sporu o Jihočínské moře

jihočínské moře
3.7.2016 09:27
V posledních letech se spor v Jihočínském moři stal jednou z významných otázek na mezinárodní scéně. Skutečným jádrem problému je spor o území vyvolaný tím, že od 70. let 20. století Filipíny, Vietnam a Malajsie porušují Chartu OSN a základní normy mezinárodních vztahů a ilegálně okupují část čínských ostrovů Nansha (Spratlyho ostrovy) a dále vymezení námořních hranic v oblasti.

Historie ostrovů Nansha

Ostrovy Nansha objevili jako první čínští námořníci. Archeologické nálezy dokládají čínskou aktivitu na ostrovech a v přiléhajících vodách v průběhu mnoha staletí. Jihočínské moře bylo „Říší středu“ využíváno jako významná trasa pro plavbu lodí už ve starověku. Již v období vlády dynastie Tchang, cca před 1200 lety, vykonávala Čína jurisdikci nad Jihočínským mořem. V 10. století, za vlády dynastie Sung, místní kronikáři zaznamenali, že ostrovy v Jihočínském moři byly pod administrativní správou dnešní provincie Chaj-nan. Za vlády dynastií Ming a Čching na moře dohlížely námořní patroly. Skutečnost, že pouze Číňané žili na ostrovech Nansha je doložena v knize The China Sea Pilot publikované britským námořnictvem v roce 1868. Britský kapitán Richard Spratly se domníval, že je prvním, kdo ostrovy objevil, a proto byly po něm v roce 1843 pojmenovány. Ve skutečnosti byly objeveny a pojmenovány o dva tisíce let dříve, což lze doložit z historických dokumentů i map. Čínské vlády v průběhu dějin vykonávaly jurisdikci nad ostrovy a přilehlými vodami zaváděním administrativní správy, vojenskými plavbami i námořními záchrannými operacemi. V letech 1933 – 1955 považovala Francie celé souostroví za součást své kolonie Francouzská Indočína. Za druhé světové války Japonsko ostrovy okupovalo. Po válce v souvislosti s procesem dekolonizace Čína podle mezinárodního práva získala ostrovy zpět.

Spor o Jihočínské moře

V 70. letech 20. století se však okolní státy hodlaly zmocnit surovinového bohatství v Jihočínském moři a vznesly územní nároky. Vietnam a Filipíny ilegálně vojensky okupovaly některé z útesů, čímž začal spor nejen o souostroví, ale i o vymezení námořní hranice. Vietnam dodnes okupuje 29 ostrovů, Filipíny osm a Malajsie pět. V lednu 2013 Filipíny jednostranně navrhly arbitráž týkající se Jihočínského moře. Vláda ČLR ji neakceptuje a neúčastní se jí, protože je podle právních expertů od počátku nezákonná a nehledě na její výsledek Peking neuzná její rozhodnutí. Arbitráž totiž nemůže přepsat historii a skutečnost, že ČLR disponuje suverenitou nad ostrovy v Jihočínském moři a přilehlými vodami. Vláda ČLR vždy řeší spory překrývání územní suverenity s dalšími státy na základě respektování historických faktů, v souladu s mezinárodním právem a politikou přátelského sousedství prostřednictvím bilaterálních vyjednávání a konzultací. Důkazem toho je i Deklarace o chování stran v Jihočínském moři podepsaná Čínou a deseti státy ASEAN v roce 2002. Podle článku 4 budou spory řešeny přímo zainteresovanými zeměmi prostřednictvím vyjednávání a konzultací. Žádostí o arbitráž tudíž Filipíny porušily mezinárodní právo a jeho základní princip pacta sunt servanda.

Proč Čína odmítá arbitráž

Od vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949 byly uzavřeny dohody o hranicích s 12 ze 14 sousedů ČLR. Většina z nich jsou malé nebo středně velké státy a žádný si dosud nestěžoval na přístup Pekingu během vyjednávání. V otázkách týkajících se územní svrchovanosti a námořních práv a zájmů Čína neakceptuje třetí stranou vynucené vypořádání sporů. Mezinárodní právo umožňuje suverénním státům použít způsob urovnávání sporů třetí stranou včetně arbitráže, ale s podmínkou výslovného souhlasu dotyčných zemí. Za situace, kdy ČLR neměla žádné informace, požádaly Filipíny o arbitráž jednostranně, čímž porušily bilaterální dohody a Deklaraci stran o chování v Jihočínském moři, stejně jako práva Číny podle Úmluvy OSN o mořském právu a mezinárodní právo jako takové. Filipíny tvrdí, že o arbitráž požádaly až po vyčerpání všech bilaterálních prostředků, což však neodpovídá skutečnosti.

Nepřípustné vměšování USA

Svoboda plavby v Jihočínském moři se stala záminkou USA k ukazování svalů a chrastění zbraněmi – Washington vyslal do oblasti válečné lodě a tryskáče. Takové demonstrace síly rozhodně nepřispívají k řešení problému, ale naopak zvyšují napětí a ČLR je vnímá jako ohrožení své bezpečnosti a suverenity. Více než polovina vojenské síly USA je soustředěna v asijsko-pacifické oblasti. USA se svými spojenci v regionu často provádějí vojenské manévry a cvičení. Tyto provokativní a nepřátelské akce mají podpořit Filipíny a další země, které nezákonně okupují čínské ostrovy. ČLR však trvá na mírovém řešení sporu prostřednictvím bilaterálních jednání a bez vměšování třetí strany.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

kosina

Vážený pane Štingle,

děkuji za pochvalu a uznání. Určitě se zde s mými články budete příležitostně setkávat, takže zachovejte Vaší věci přízeň. Přeji hezké a pohodové léto :-)