S kým bude vládnout Právo a spravedlnost?

Do Sejmu, dolní parlamentní komory, by se měla se 6 procenty dostat ještě Polská lidová strana, orientovaná na polské rolníky a venkov, a také strana KORWiN, hnutí Kukiz 15´ a nová liberální formace Moderní.pl (Nowoczesna.pl), kterým v průzkumu dalo podporu 5 procent Poláků, tedy přesně na hranici nutné pro vstup do parlamentu. Poslanecká křesla zřejmě zůstanou nedosažitelná pro Sjednocenou levici (Svaz demokratické levice, Tvé hnutí, Zelení, Unie práce), která v současnosti sice dosáhla na 7 procent, ale jako koalice by potřebovala o procento více. Ačkoli se v jiném z průzkumů vyhoupla až na 12 procent, sázející na takový výsledek by zřejmě o své peníze přišel. V jiných se totiž pohybuje i pod pět procent. Vyjádření lídrů Sjednocené levice, že nikdy do koalice s Právem a spravedlnost nepůjde, je tedy pro povolební uspořádání dost nerelevantní.

Potřebného partnera si B. Szydlo bude zřejmě moct vybírat z dvojice KORWiN (Koalice obnovy republiky Svoboda a naděje, přičemž název je také jasným odkazem na příjmení europoslance Janusze Korwina-Mikkeho), ale i Polská lidová strana. Poslanec KORWiNu Przemysław Wipler portálu Wirtualna Polska řekl, že podmínky jeho strany by ale byly velmi tvrdé. „Nula imigrantů v Polsku, nula zlotých pro imigranty v Polsku, nula táborů pro nelegální imigranty v Polsku,“ prohlašuje. Mezi nepřekročitelné požadavky prý patří také snížení daní a omezení byrokracie.

Známý poslanec lidovců Eugeniusz Kłopotek, téměř pravidelně zastupující PSL v televizních debatách, k případné koalici říká, že před dvěma roky by byla zřejmě pravděpodobnější. Po místních volbách ale Právo a spravedlnost vedlo ostrou kampaň, ve které poukazovalo na údajné falšování výsledků. Tehdy skutečně Polská lidová strana dosáhla v některých místech nevídaných výsledků, nepochybně jen náhodou tam, kde volby svými lidmi ovládala. Vedle přílivu hlasů pro lidovce šlo ovšem také o mimořádně vysoké procentu hlasů pro kandidátku PiS, které byly prohlašovány za neplatné. Máslo na hlavě mají ale i samotní lidovci, kteří několikrát dali přednost zásadě „být ve vládě“ před zdravým rozumem. Kłopotek ovšem prohlašuje, že v politice není možné vyloučit nic. Bude-li koalice pro vládu vedenou B. Szydlo nutná, budou v ní skutečně nejspíše sedět lidovci.

Ještě před několika týdny by zjevným kandidátem na koaličního partnera byl Paweł Kukiz a jeho hnutí Kukiz 15´. Kdeže ovšem jsou domy prezidentských voleb, kde známý hudebník a společenský aktivista získal pětinu hlasů. Úspěch se ale nepodařilo plně přenést na nové a poměrně rychle tvořené hnutí. Navíc požadavky například na zdanění obchodních řetězců a bank, ve kterých si velmi rozumí s Kaczyńskim, jsou možná příčinou mediální kampaně vedené proti Kukizovcům v médiích poplatných varšavské kavárně. Sám Paweł Kukiz ale nyní prohlásil, že v případě vstupu do Sejmu do žádné koalice nevstoupí.

Zmínit je samozřejmě třeba i úvahy o velké koalici. Takové řešení je možná běžné v jiných zemích, ale v současné konstelaci Polska prakticky vyloučené. Možná se dá diskutovat o „úspěších“ vlády Občanské platformy. Málo vzpomínaným důsledkem její vlády ale je více než dva miliony Poláků, kteří odešli do zahraničí, ale také třeba knížečka pro děti ze základních škol s titulem „Jak žít v chudobě“. Po zveřejnění odposlechů z varšavské restaurace Sowa a přátelé, a stále se objevují nové, se Občanská platforma ukazuje také jako strana morálních bankrotářů. Navíc dlouhodobě (již za vedení strany Donaldem Tuskem) vedla proti Právu a spravedlnost a v minulosti i proti prezidentovi Lechu Kaczyńskému zlobné a často sprosté kampaně. Mohlo by se Právo a spravedlnost spojit s lidmi, kteří nesou určitě morální a v některých případech možná i trestní odpovědnost za smrt Lecha Kaczyńského při leteckém neštěstí ve Smolensku v roce 2010?