V čele nového "XXL" Bundestagu stojí sociální demokratka

Poslanci poté zvolili místopředsedy: křesťanskou demokratku Yvonne Magwasovou, Claudii Rothovou za Zelené, Petru Pauovou za stranu Levice, Wolfganga Kubickiho za Svobodné a sociální demokratka Aydana Özoguzová. Kandidát Alternativy pro Německo Michael Kaufmann neobdržel potřebné hlasy. Po přerušení zasedání, o které požádala AfD, po poradě upustila od druhého hlasování. Kaufmann prohlásil, že Bundestag tak ztroskotal na „prvním testu demokracie“ nového legislativního období.

Basová se ve svém inauguračním projevu vyslovila pro reformu volebního zákona, aby se Bundestag nezvětšoval. Kromě toho vyzvala k uctivému zacházení v parlamentu a slíbila, že bude „předsedkyní všech poslanců“. Politici ale také musí zůstat v dialogu s občany a naslouchat jim. Za tímto účelem by se poslanci neměli schovávat za složité fráze a formulace, ale měli by mluvit jazykem srozumitelným všem. Claudia Rothová uvítala její nominaci jako „důležitý signál“ protože i při mírně zvýšeném podílu žen na 34,7 procenta je stále „problém“ v zastoupení ženské populace v Bundestagu. 

Poslanci již dříve rozhodli o jednacím řádu. Dvacátý německý Bundestag má 736 členů, což je největší v historii Spolkové republiky a do něho bylo nově zvoleno 279 členů. Jednací řád upravuje mimo jiné volbu nového předsednictva, utváření poslaneckých klubů a průběh jednání. Bylo také znovu rozhodnuto, že každý poslanecký klub by měl být zastoupen jedním místopředsedou v prezidiu. Zvláštní předpisy z důvodu pandemie koronaviru budou s novou verzí jednacího řádu prodlouženy do konce roku. To znamená, že zůstává zachována možnost účastnit se schůzí výborů a hlasovat na nich pomocí elektronických komunikačních prostředků. Předchozí zvláštní úprava, že Spolkový sněm je usnášeníschopný, je-li přítomna čtvrtina jeho členů, však neplatí, protože na plenárním zasedání platí tzv. pravidlo 3G, které na ustavujícím zasedání Bundestagu členové AfD nechtěli uposlechnout . Odcházející předseda Spolkového sněmu za CDU Schäuble proto vyzval k urychlené reformě volebního zákona. Vzhledem k tomu, že ještě nebyla vytvořena nová spolková vláda, bude ji nadále řídit spolková kancléřka Angela Merkelová, dokud nebude jmenován její nástupce. Protože již nekandidovala do Bundestagu, jeho jednání sledovala ze sektoru návštěvníků.

Ustavujícímu jednání Bundestagu věnuje německý tisk velkou pozornost.

MITTELBAYERISCHE ZEITUNG píše: „Tento 20. německý Bundestag má hodně práce. A v příštích čtyřech letech si také musí znovu získat důvěru občanů, se kterou v minulosti hazardoval. Nový parlament by se však neměl stát dobře namazaným hlasovacím strojem pro nově vznikající semaforovou vládu. Místo toho by mělo jít o sebevědomý orgán, ve kterém se otevřeně, kontroverzně a spravedlivě bude bojovat o nejlepší řešení pro Německo,“ doufá list z Regensburgu. „

Výměnou za Wolfganga Schäubleho Bärbel Basovou v čele Bundestagu se formuje nový styl,“ říká MITTELDEUTSCHE ZEITUNG : „Politik CDU vnesl do debat řád s právní vytrvalostí a ostrou rétorikou. Politička SPD Basová se první den prezentovala hodně přízemním přístupem, zvučným hlasem a klidem. Její poselství bylo jasné: každý člen parlamentu stojí za „politikou“, varovala. To byla výzva pro všechny poslance, aby se chovali tak, aby se voliči neodvrátili, otřeseni hladinou pískoviště v Bundestagu,“ poznamenává list z Halle.

DITHMARSCHER LANDESZEITUNG se připojuje: „Nová předsedkyně Bundestagu okamžitě zapsala za uši poslanců, aby neodkládali otázku volebního práva a s tím spojenou velikost nově nafouknutého parlamentu, dokud nebude pozdě. Jen pro připomenutí: Kdybychom všichni hlasovali trochu jinak, byl by možný i Bundestag s 900 poslanci – dvakrát větší než ruská Duma nebo Sněmovna reprezentantů USA.

„HANNOVERSCHE ALLGEMEINE ZEITUNG uvádí:“ Nový Bundestag má 736 členů. S tímto řádem je parlament na hranici svých možností práce. Funkce poslanců po obsahové stránce musí být rozděleny mezi více hlav, aby každý mohl nějak něco udělat. Takový XXL parlament je nejen drahý pro daňové poplatníky, ale je také méně efektivní a potřebuje proto o dobrých 100 členů méně.“

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG poznamenává, že neprošla volba místopředsedy z řad poslaneckého klubu AfD. To lze chápat jako známku silné demarkace, ale také slabé integrační síly. Krátká debata o přihlášce AfD ke volbě kancléře ukázala, že Bundestag zde má sebevědomí, které jinde postrádá. Snížení kvóra pro návrh na volbu kancléře, jak chce AfD, by podkopalo konstruktivní hlasování o nedůvěře. Každý, kdo se chce tímto způsobem dostat do srdce Bundestagu, by si neměl stěžovat, pokud mu bude odepřen přístup do jeho předsednictva,“ zdůrazňuje.

TAZ zastává tento názor: „Všechny strany se snaží držet AfD co nejdál od demokratické reprezentace. To je hlasitější motiv ale má to cenu. Před čtyřmi lety se změnil jednací řád Spolkového sněmu, aby zabránil tomu, aby se jen na hodinu stal jejím prezidentem předák Alexander Gauland z AfD. Proto zasedání zahájil Wolfgang Schäuble, nikoli Gauland ač byl nejstarším poslancem. Triky s jednacím řádem z politické příležitosti se zdají být nevkusné, mají něco z demokratického sebepoškozování. S místopředsedou Spolkového sněmu je to jinak. Na tento post je obvyklé právo všech politických skupin – ale to má své limity. Dokud AfD nenominuje nikoho s přesvědčivou demokratickou pověstí, musí tak učinit ostatní poslanecké kluby.