Zmrskal všechno… a zapomněl zaplatit
Nějakou chvíli jsem přemýšlel o tom, co vlastně toto úsporné gesto znamená. V každém případě je škoda, že bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD v sobě nenalézá potřebu pomoci straně, se kterou byl dlouhá léta spojen, v těžkém čase, kdy zápolí o své parlamentní bytí a nebytí.
Přičemž řešení tohoto existenciálního problému soc. dem. způsobilo především jeho působení v nejvyšší stranické funkci a čtyři roky působení ve funkci premiérské.
Přitom jako premiér nebyl Sobotka vůbec neúspěšný. Jeho vláda dokázala vytáhnout Českou republiku z bahna stagnace a ekonomického poklesu, do kterého ji dostala, vinou chybně nastavené hospodářské politiky Nečasova vláda. Nastala ovšem světově unikátní situace, že strana, která vedla vládu vykazující velmi slušné pracovní a politické úspěchy snížila svůj procentuální výsledek ve volbách zhruba na třetinu volebního výsledku, kterého dosáhla čtyři roky předtím.
Tento fakt je, bohužel, nutné připsat přímo premiérovi této vlády, kterým byl B. Sobotka. To, že svou účast ve vládě dokázal politicky valorizovat A. Babiš, do té doby juniorní koaliční partner, volebním vítězstvím, je příznačné a smutné zároveň.
Sobotka prostě projevil naprostou politickou neschopnost. Muž, který byl výtečnou stranickou dvojkou prostě nedokázal být stranickým lídrem. Neunesl tíhu tohoto úkolu.
V době jeho předsednictví se ČSSD uzavřela a vlastně se definitivně rozpadla na 14 autonomních stranických distriktů, které si žily svým životem. Sobotka prostě neměl sílu, aby usměrňoval stranický život krajských organizací.
Za jeho éry se staly stranické programy nepotřebnými papíry, popsanými vzletnými slovy, plnými velkých cílů, ale strana ztratila schopnost je prosazovat. Žádný programový cíl nebyl tak svatý, aby nemohl být opuštěn.
ČSSD během Sobotkova předsednictví a jeho premiérství úplně ztratila svou důvěryhodnost. Tu se jí, bohužel, zatím za čtyři poslední roky nepodařilo získat zpět. Alespoň tedy v tom někdejším rozsahu. Jestliže straně chybí důvěryhodnost, chybí také podpora voličů.
Pokud jde o působení ve vládě, Sobotka byl vedle Babiše, muže s velkým životním příběhem, vnímán lidmi jako slabý a nudný politický funkcionář. Velká část voličů sociální demokracie proto našla svůj nový politický domov právě v hnutí ANO miliardáře Babiše.
Česká politika nebyla nikdy tak paradoxní jako nyní. Ochráncem zájmů penzistů a nižších středních vrstev, tedy tradičních voličských kádrů levice, se stal za Sobotkova předsednictví především A. Babiš.
Strana ztratila v průběhu sedmi let Sobotkova lídrovství úplně sebereflexi a schopnost sebezáchovy. Uzavřela se do sebe. A Sobotka toleroval ve straně korupční excesy v krajích. Typické to bylo zejména v Ústeckém kraji, kdy vlastně celé vedení Ústeckého kraje vedené někdejší hejtmankou je v současné době souzeno v procesu tzv. fondů Severozápad, kvůli údajnému rozkrádání evropských peněz. Prostě strana postupně získala za Sobotkova předsednictví čím dál více odér korupčního spolku. Spolku, který není schopen řešit závažné problémy svých funkcionářů a členů, jako tomu bylo v předchozí éře.
Přitom lidé v Sobotkově bezprostřední blízkosti měli svůj nikdy nenaplněný sen o ideálním levicovém voliči pražské kavárny. O voliči z liberálních městských vrstev. Mezi tím se jim ale nenápadně vytratil tradiční volič sociální demokracie, jenž uprchl tu k hnutí ANO tu k SPD.
Od roku 2010, kdy na podzim zvítězila ČSSD v senátních i komunálních volbách (což je ovšem do značné míry výsledek mé předchozí politické práce) – strana postupně šla s volebními výsledky dolů až k 7% ve volbách do sněmovny v roce 2017. Tehdy lidé v Sobotkově okolí vyprodukovali kauzu lithium. Ta vedla k naprosto nesmyslné ztrátě 3, možná 4% voličů. Mít nějakých 10 či 11% hlasů v minulých volbách, i dnes by se řešily problémy ČSSD úplně jinak a jednodušeji.
Ilustrace z produkce ateo.cz
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2665x přečteno
Komentáře
Děkuji panu Paroubkovi za reakci.
Podle ní už patrně nejsem nadán blbcovitostí a nesoudností, je vidět, že moje práce se soustředěním faktů
se vyplatila.
Ale ani zoufalstvím z politiků ČSSD a i dalších netrpím.
Sice vím, že politika tzv. leze za člověkem nejen do kuchyně, ale i do ložnice
ale snažím se tomu nepoddávat.
Párkrát jsem měl možnost politika moderovat a vždy jsem pak publiku dával otázku, zda onen politik odpovídal
věcně a k jádru věci.
Známí mi řekli, že přece vím, že to politici v drtivé většině nedělají.
Pokusím se lehce shrnout, co J. P. řekl.
Přiznal, že se s řadovými členy a funkcionáři ČSSD nikterak nebavil. I když, v řadě případů
konverzace řaďáků bývají plytké, tak u vedoucího představitele strany je to jeho povinnost.
A tuto povinnost z něj nesmímá to, že jeho předchůdci to také nijak moc nedělali.
J. P. řekl řekl, že se bavil s tzv. běžnými lidmi. Nevím, některé mítinky s J. P. jsem navštívil, o některých jsem
mluvil s přáteli. A činovníků sportovních klubů znám málo, čili i toho bafunářství tam bude jako šafránu, notabene
J. P. bohužel nesdělil, jak se ona míra bafuňarity měří.
Zjistil jsem, že ani s těmito lidmi J. P. moc nediskutoval, natož aby je vybízel k dotazům.
J. P. uvedl, že za jeho vlády bylo schváleno 106 zákonů.
Kdysi jsem se zabýval něčím, jako je teorie výkonnosti.
Čili počet zákonů není, sám o sobě ukazatelem kvality vlády.
Uvedu příklad,
kdysi jsem vedl elektronickou diskuzi s R. Martínkem, ministrem Paroubkovy vlády.
Sdělil jsem mu, že jeho úpravy bytového zákonodárství jenom nahrály majitelům a zeslabily pozici nájemníků.
To on přiznal, majitelé jsou prostě silná lobby. A dodal, že v příštím volebním období chtěl navrhnout pro nájemníky nějaká kompenzační opatření. Ale vláda socdem nepokračovala.
Exemplární příklad oportunismu, který by měl být v učebnicích veřejné správy.
J. P. také zmínil zásadní novelu Zákoníku práce (ZP), přijímanou jeho vládou.
K ZP mám jaksi i osobní vztah, moji rodiče byli kamarádi autorů ZP z r. 1965.
To byl zákoník, který nám záviděla celá Evropa!
Úpravy ZP po r. 89 ho jen prakticky vykosťovaly!
Postavení zaměstnance se zeslabovalo a na ony změny,
tzv. zásadní, spíše ale zásadité pohlíželi odboráři, včetně expertů z ČMKOS dost kysele.
Odborářstí bossové (namátkou třeba Zavadil, Štěch) prý aplikovali na některé řadové odboráře,
kteří "brblali" vůči změnám ZP i bossing.
Jako byvší (před- i po- listopadový) odborový funkcionář jsem se s tím setkával i prakticky, při
jednáních o Kol. smlouvě:
v ZP to už nemáte a pokud to dáte do KS, tak vám ji za vedení nepodepíšu...
Důsledky se projevují i po letech.
Zaměstnancům při odchodu do důchodu chybějí někdy léta (ztratila se evidence prac. doby),
v řadě prekarizovaných zaměstnání (něco tzv. na ruku, různé švarc-systémy, agenturní zaměstnávaní,
dohody místo řádného prac. poměru) umožnily díky oné smluvní volnosti řadě osob (včetně OSVČ!) při nástupu do důchodu celkem hladký pád do chudoby.
S tím jsem se setkával na Důchoďáku, kdy se na mne obrátilo pár známých,
pro úspěšné řešení jsme ale bohužel narazili na "skleněný", totiž legislativní strop.
Byl jsem pak i účasten žádostem o tzv. odstranění tvrdosti zákona na MSPV.
zamítané socdemačkou!
To vše si zaměstnanci vzájemně řekli, včetně NEZASTÁNÍ od socdem. ministrů a hlasů pro socdem ubývalo!
J. P. mne také požádal o radu, proč by měl vyvolat konverzaci s B. Sobotkou.
Je to celkem lehké a rád mu ji poskytnu.
J. P. je celorepublikově známý úspěšný vrcholový funkcionář ČSSD a premier.
B. Sobotka je oproti tomu antipodem.
Realizací takové, dejme tomu polemiky, by prospěl preferencím socdem., ba i preferencím svým osobním.
To je úkol, kterého se efektivně nemůže zhostit někdo jiný, kdo není šířeji celorepublikově znám.
To také není boj za tzv. neschopné a pasivní, ale za ty, kterým verchuška ČSSD NEUMOŽNILA rozvinout své schopnosti.
Jistě by to znamenalo i zmínit ony chyby a lehkovážnosti, které jsme spolu probírali.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Děkuji za reakci.
Ono někdy se při psaní tzv. zamlží brýle a dojde ke, no ke zkratce ...
To se mně taky stávalo a proto si dávám na to již velký pozor.
Elektrikář by dodal: ... no to je ten kurzšlus.
Takže jistě se vyplatí moji noticku si přečíst znova a pomaleji.
Měl jsem možnost za vedení J. P. navštívit několik sekretariátů a absolvovat několik besed v Praze.
Své expozé jsem začínal tím, že v době J. P. máme vysoké preference a tak dosáhneme na své cíle.
Poté přede mne bylo mrštěno několik knih: ... tady máme tak 5kg Paroubka.
S dovětkem: kolikrát si myslíš, že nás J. Paroubek navštívil, aby se pozeptal,
jak se nám při těch jeho nemalých preferencích vede doopravdy?!
Ani jednou!
Pro pořádek podotýkám, že ani za M. Zemana nebyla kritika příliš vítána.
A paradoxně nejvíce kritiky se M: Zemanovi dostávalo v jeho mateřeské organizaci na Praze 2!
A končilo to tak, že M. Z. řekl, příště si vezmeme tu kritiku. Což se i stalo, dokonce si M. Z. leccos poznamenal.
Co následovalo? No ono to velké kulaté, nebo spíše velké kulové...
Po odchodu M. Z. přišel Vl. Špidla, a ani on kritiku nevítal a vím to i z dobrých zdrojů,
někteří mí přátelé s ním byli ve vládě.
U St. Grosse se růžní (k/K)alouskové soustředili jen na to, jak jej vyhodit ze sedla.
Když se to podařilo, tak Standa (byli jsme ve stajné ZO ČSSD) řekl, že takto cvičit s J. Paroubkem nebudou.
Ani v tom neměl Standa pravdu, lidovci a US-Deu párkrát "cvrnkali na J. P. foukací kuličky", někdy dost řezavé.
Jeden můj kamarád se kamarádil s jedním pravičákem, který měl přístup do těchto kruhů.
A tak reprodukoval, že J. P., i když to na něj budou jakkoliv "cvrnkat", tak se J. P. se s "marťany" nijak nespojí.
Ale pro jistotu pak ještě přišel plk. Kubice.
Když jsem se na to osobu plk. Kubiceho nedávno zeptal jiného plukovníka, tak začal křičet jako na cvičáku!
V době vzestupu J. P. ale současně v Evropě začínal zřetelný sestup evropských socdem. stran.
Blair byl odhalen jako lhář (zbraně hromadného ničení), švédské socdem začal přes daně okopávat kotníky známý tenista,
Brandtovi strčili do sekretariátu východoněmeckého špiona a jeho nástupci pak to strhli doprava,
viz onu sociální holoseč Schroedera, že? O Francii ani nemluvě.
U nás přišla dvojka Melčák a Pohanka.
J. P. řekl, že bude sledovat jejich věci třeba 10let až ke kořenům.
Ověřil jsem si u svého kamaráda ze Zlína, že věc za pár měsíců začínala usínat.
Věrchuška socdem za éry J. P. nasadila taktiku, "promlčet" se jednáními ÚVV a budovat si své posty jako tzv. krajští velmoži.
Že by to věci a světa znalý J. P., navíc jazykově disponovaný, nepozoroval?
Proč tedy opustil ČSSD a zakládal jinou stranu?
Zřejmě leccos tušil!
S B. Sobotkou jsem J. P. NESROVNÁVAL!
B. Sobotka se ujal vedení po tzv. lánském puči. jeho plzeňský protagonista měl přezdívku Fouché nebo Dvojitej.
B. Sobotka měl několik kódových označení, jedno bylo Slizkej zub, míněno jako Mistr Neuchopitelný.
Bral vedení socdem jako pouťovou atrakci, jako jízdu na horské dráze,
jednou sešup, jednou vzestup, jen se pevně držet.
Své vládní angažmá si sichroval, na kritice prezidenta Zemana a nerušení pravičáckých asociálních ustanovení,
jako např. tzv. karenční doba
Ptal jsem se svých známých také na 2 věci:
1) zda J. P. v době svého vládnutí navrhl některá sociální opatření, jako např. zvýšení náhrad při nemoci či prodloužení dovolené. Přes vládní partnery by to sice neprošlo, ale řadovým straníkům socdem by to dalo jasný signál.
Nenavrhl.
2) zda J. P. někdy za předsednictví B. Sobotky se pokusil s ním vyvolat diskuzi,
byl na to prostor např. v rámci SPaS(!)
že jeho politika, jemně řečeno "rozmělnuje",
to, co J. P. v době své vlády budoval.
Nepokusil.
J. Paroubek, se mne pokusil zeptat, byť jak nějak téměř bukanýrsky,
a požádat o vysvětlení, toho, do jakého světla se mu to při zamžení brýlí mohlo dostat,
tj. onu nesoudnost, ba dokonce blbcovitost.
Chápu, že s malým odstupem se mu samotnému to může pak jevit jako plácnutí zednickou lžící,
používané ne na seriozním fóru, ale v oné Čtvrté cenové...
Závěrem mne J. P. vybídl k zamyšlení nad sebou samým,
což jsem mu poskytl.
J. P. zřejmě předpokládal, že stran zamýšlení pak bude míč na jeho straně.
K tomu jsem mu příhodně "umetl" pozici.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Jiří Paroubek ve své podnětné stati opět, bohužel, opět zapomněl na to nejdůležitější!
Totiž to, že ony problémy "vesele" začinaly rašit, když byl předsedou a ČSSD byla na vzestupu.
Bujely známé "socdemácké rodinné nemoci", jako oportunismus, antýctví a antirusismus.
Tzv. krajští velmožové čekali na to, až J. P. odejde a oni se budou nerušeně "vyhřívat" na slunci moci.
J. P. místo toho, aby ty signály, vnímal, zmínky o nich "házel" do koše.
Připomínal, jak česká socdem se za něj "přiblížila" tzv. druhořadým velikánům,
jako byl Blair (B-liar) či Schroeder (Vater der soziale Kahlheit).
Od obnovení socdem bylo jasné, že NIKDY nedosáhne na 51%,
což si ona sama ještě (i za J.P.) zhoršovala svým antikomunismem.
jak J.P. tak i B. Sobotkovi jsem osobně řekl,
že Bohumínské usnesení musí do koše.
B. Sobotka ve Stř. kraji přislíbil řadu reforem socdem (např. volbu OVV celou okr. organizaci, prosazení referenda, rady pracujících atd.), neudělal NIC.
Osobně jsem mu to připomněl. Tvářil se, že mu upadla tužka na zem...
Čili na onen evropský úpadek socdem bylo zaděláno již za Mitteranda, Brandta ( Zákon o Berufsverbotu coby zákon vyšel za jeho vlády) a dalších velikánů.
Nyní to končí Vrběticemi, kdy mnohonásobně prodraženou elektrřinu budou splácet ještě naši vnuci!
Socdem místo pořadavků hlubší revize NATO a EU je jen pochvalovaly.
Ale to J. Paroubek dobře ví, jenomu mu pořád "nezbývá čas" o tom psát!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.