Exekuce - "to by se mně stát nikdy nemohlo"

exekuce
30.7.2018 09:10
Pokaždé, když se na webu objeví článek týkající se exekucí, mezi prvními reakcemi v diskuzi najdete alespoň jednoho “pana chytrého” - a můžete se vsadit, že tam napíše něco ve smyslu - “to by se mi stát nikdy nemohlo, dobře jim tak, jen ať platí, chudáci věřitelé…” Rád bych Vám dnes ukázal, že nic není černobílé, a v exekuci se velmi jednoduše může ocitnout i takový “pan chytrý” - i když nikomu nedluží ani korunu.

Ještě dříve, než se vůbec dozvíte že máte exekuci (a proč / vůči komu), zablokují vám účty. A nejen vám, ale i vaší manželce - na každém jednotlivém účtu se objeví blokace na celou vymáhanou částku (v tomto okamžiku ještě ani nevíte, za co byste měli dlužit). V mém případě to bylo -10 184,- u Fio, -10 184,- na firemním účtu mBank, -10 184,- na spořícím účtu u firemního účtu, -10 184,- na manželčině účtu u mBank a samozřejmě také -10 184,- na jejím spořícím účtu. Takže i když nic nedlužíte, už máte zablokovaných 50 920,- Kč.

V tomto okamžiku už jste také vedeni v Centrální evidenci exekucí, takže pokud podnikáte a potřebujete cokoliv vyřídit s bankou - navýšit kontokorent, leasing na novou tiskárnu do firmy, … - můžete na to rovnou zapomenout. Jste dlužník, a nebude se s Vámi bavit ani Provident.

Teprve pár dní potom přijde domů dopis - oznámení o zahájení exekuce. V mém případě mě informovali, že údajně dlužím 1 800,- Kč za telekomunikační služby, takže můžu dobrovolně zaplatit 10 184,- Kč, nebo mi prodají auto, majetek a náklady budou ještě mnohem vyšší.

Konkrétně v mém případě se jednalo o poskytovatele internetu na adrese, ze které jsem se před pěti lety odstěhoval: ten mezitím zkrachoval, jeho pohledávky odkoupil nějaký podnikavec, a začal dávat hromadně podněty k ČTÚ. ČTÚ mi v červnu 2016 poslal dopis, že mám zaplatit 1 800,- Kč za služby které jsem neodebral a ani odebrat nemohl (protože jsem v té době bydlel už jinde) - ale než se odvolávat a ztrácet tím čas, raději jsem obratem na účet uvedený v dopise zaplatil, a považoval celou věc za vyřízenou.

A podívejme se, po roce exekuce… Věděli byste, co v takovém případě dělat? Máte podat odvolání, dovolání, odpor, rozpor, stížnost, návrh na zastavení exekuce - a komu, exekutorovi, soudu, “povinnému” (tomu, kdo si dluh vymyslel)? Já mám naštěstí právníka, na kterého se můžu obrátit, a který soudu mým jménem návrh na zastavení podal.

Jak dlouho myslíte, že trvá vyřešení takto zjevného případu - máte doklad o tom, že dluh neexistoval, protože byl v okamžiku vzniku (před rokem) obratem uhrazen? Pár hodin? Dnů?

Návrh na zastavení byl podán 6. 4. 2017. K odblokování účtů a vymazání z registru exekucí došlo teprve na přelomu října a listopadu, tedy cca 7 měsíců po vyhlášení této neoprávněné exekuce - sedm měsíců, kdy je na účtech zablokovaných více než 50 000 Kč (kvůli dluhu, který - i kdyby vůbec existoval - činí 1 800,- Kč) a protože jste v tom “nejhorším ze špatných” registrů, tak se s vámi žádná finanční instituce nebude ani bavit - což vaši firmu může velmi snadno položit.

Omluvy nebo kompenzace se samozřejmě nedočkáte.

Schováváte si všechny složenky? Archivujete výpisy z banky? Pokud jste změnili banku, máte alespoň v papírové podobě všechny výpisy ze své “staré” banky (abyste se mohli bránit, když podobná exekuce bude uvalena i na vás)? Ještě pořád si myslíte “mě by se to nikdy stát nemohlo?” V případě exekucí jaksi žádná presumpce neviny neplatí, soud rozhodne bez Vašeho vědomí a bez Vaší přítomnosti.

Univerzální argument “pana chytrého” zmíněného v úvodu je, že dluhy se přece mají platit, a kdo neplatí, ať si nese jakékoliv následky. Uvědomují si takoví lidé, že výše uvedený případ se jim může stát také, a díky zablokovaným účtům se můžou snadno dostat do skutečných problémů se splácením hypotéky, leasingu, … - a skončit ve skutečné exekuci?

Smyslem institutu exekuce by snad mělo být vymáhání nedobytných pohledávek - tzn. vymožení částek, které dlužníci odmítají zaplatit, vysmívají se věřitelům. Pokud by věřitelé stáli pouze o úhradu skutečně dlužných částek, nebylo by v tomto případě jednodušší poslat mi e-mail nebo dopis ve znění “dosud neevidujeme úhradu částky 1 800,- Kč …” - já bych jim poslal výpis z účtu, oni by se omluvili, uzavřená věc? Opravdu byla jediná možnost vyhlásit na mě exekuci? Nebo to byla prostě nejziskovější možnost, jistota desetinásobku, jak sobě a spřátelenému exekučnímu úřadu zajistit jednoduchý a bezpracný zisk?

Na závěr několik bodů k zamyšlení, které bych rozvedl v příštích blozích (pokud bude zájem):

Rychlost soudů, když se jedná o uvalení exekuce, bez účasti protistrany (Vás, jako údajného dlužníka), je opravdu dechberoucí - zdá se, že to jediné v České justici funguje opravdu bez problémů. Když mi zaměstnavatel dlužil mzdu od roku 2009, dočkal jsem se rozsudku v roce 2018...

Obchodování s pohledávkami - zapomeňte na pohádky o hodných věřitelích a zlých dlužnících. Banka, která Vám vydala například kreditní kartu, dostala svou investici (původní půjčku) díky vysoké úrokové sazbě a poplatkům za vedení účtu, pojištění, … už dávno zpátky. Když vynecháte dvě splátky, nebude to vůbec řešit - pohledávku interně odepíše a odprodá “dluh” za zlomek jeho výše některé “vymáhací” firmě, které jde jen o maximalizaci zisku = ve spojení s exekutorem na Vás vydělat minimálně desetinásobek své investice.

Neexistence místní příslušnosti exekutorů a nefunkční slučování exekucí - pokud už se dostanete do problémů a skončíte v exekuci (na příkladu výše vidíte že není nutné, abyste skutečně něco dlužili), je dost pravděpodobné že z důvodu zablokovaných účtů bude brzy následovat exekuce další. Každá z nich bude nezávislá, a bude obsahovat desetitisícové “náklady” a “odměny” jednotlivých exekutorů - pokud bydlíte v Ostravě, může být jeden exekutor ze Šumperka, další z Pardubic, Prahy, Brna, … A každý z nich si za odeslání “oznámení o zahájení exekuce” (tři unifikované stránky papíru, kde koncipient napíše Vaší adresu a částku - práce na deset minut) naúčtuje minimálně deset tisíc. Každý z nich si také nechá zaplatit to, že se bank zeptá kde máte účet atd. I díky tomu se řešitelné problémy stávají neřešitelnými a nesplatitelnými.

“Mobiliárka” neboli “zabavení a prodej majetku dlužníka k uspokojení nároků věřitele” - teoreticky asi poslední možnost, jak dostat z dlužníka, který odmítá splácet, alespoň nějaké peníze pro věřitele; v praxi spíše nástroj k ponížení a dehonestaci dlužníka, a zajištění toho, že dluh jen tak nesplatí (exekutor přece není charita, čím déle bude “vymáhat”, tím více si on i kamarád - překupník pohledávek - vydělá). Náklady, které si exekutor naúčtuje za to, že vybavení Vašeho bytu odveze z Ostravy do Šumperka, totiž můžou jednoduše převýšit částku, kterou získá prodejem. Váš celkový dluh se tak ještě zvýší… A kdo z Vás si myslí, že prodejem starého notebooku za 2 000,- Kč nebo dvacet let starého auta za 5 000,- Kč - když na tom notebooku jako OSVČ pracujete a máte data a zakázky klientů, nebo tím autem denně dojíždíte do práce, kam MHD nejezdí - skutečně exekutor přispěl ke splacení dluhu? Když dlužníkovi prakticky znemožnil pokračovat v práci, vydělávat a splácet?

Spousta práv a žádné povinnosti - tak v praxi vypadá česká exekuční praxe. Teoreticky má Exekutor na výběr, jakým způsobem bude exekuci řešit - srážky ze mzdy, blokace peněz na účtu, dohoda o splátkách, prodej majetku… V praxi ale dělají vše najednou, “protože můžou”. Takže z výplaty Vám strhne vše až na nezabavitelné minimum, a i toto nezabavitelné minimum - jakmile přijde na účet - už není nezabavitelné, ale zablokované. Teoreticky Vám exekutor nemůže zabavit např. ledničku - v praxi ale řekne že ledničku si odveze, a místo ní Vám dá nějakou jinou, třicet let starou, skoro nefunkční. Když se s ním snažíte dohodnout (e-maily, doporučené dopisy, telefonáty) tak vůbec nereaguje, žádnou dohodu s Vámi neuzavře - protože, jak mi řekl můj právník, “proč by to dělal, když mu zákon dává právo dělat si co chce a kdykoliv chce?”

Co říci na závěr? Exekuce je v České republice neuvěřitelně ziskový byznys, který ve světě nemá obdoby. Miliardáři mohou díky nim znásobovat své majetky rychlostí, o jaké se běžným investorům ani nesní. Například firma miliardáře Berana ProfiCredit - na jediné smlouvě za půjčených cca 30 000,- Kč nakonec prostřednictvím rozhodce a exekutorského úřadu Klatovy “vydělala” hezkých 201 176,- Kč (podklady k nahlédnutí mám v případě zájmu k dispozici). Návratnost 670% - kdo z Vás to má?

Možná i proto je zde nulová politická vůle cokoliv měnit, když to tak skvěle funguje...

 

 

ludekstipal
Rád bych přispěl k otevření diskuze o reformě džungle, kterou je v současnosti stav exekucí v ČR.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful
klokan

Příspěvek do diskuse:   

   Zejména mít nutno na zřeteli, že  naprosto perfidní, zde před třiceti lety nastolený společenský  ekonomický systém, jehož jeden z nechutných výhřezů představují taktéž širokospektrální malverzace nejrůznějších exekučních bratrstev, byl jedním z projevů veskrze zločinné vůle vládnoucí vrstvy popřevratových zbohatlíků, jakož i jejich převodových pák k jejímu praktickému uskutečnění tedy již zbytnělých politických marionet. Takže závěrečný výrok věcného článku pana Štípala, se s vysokou pravděpodobností blíží absolutní pravdě. Na objektivních historicích, jakož i jiných badatelích zůstává doobjasnit důvody, proč tehdejší vládnoucí věrchuška v SSSR, jako i jeho satelitech přestala mít zájem na dalším budování cesty směřující k avizované jimi komunistické společnosti a kost lidu vládnoucí moci dobrovolně předhodila okolním rafajicím vlčákům světového imperialismu, kteří samozřejmě měli dobrý čich i hlodáky. Najednou bezprizorný lid zemí tehdejší světové socialistické soustavy, byl dán v šanc těmto běsům. Tito se samozřejmě napřed převlékli do demokraticko, humánně, lidskoprávních rouch beránků někdy i božích. Deklarovali nám sice základní zákon inovovaného státu, včetně jeho listiny práv, nižší právní normy však tyto vyšší již tolik nerespektují a v praktické činnosti pak mnohdy dochází k jejich účelovému ohýbání. Například se deklaruje rovnost lidí před zákonem, ale fakticky ti co více oplývají peněžnimi prostředky jsou před ním ti rovnější, pak mnoho atd. příkladů. Vydělávat se do skutečně na všem. Na charakteru člověka pak záleží zda vydělává i na lidském neštěstí a chudobě. Naše politická reprezentace tedy neustále slibuje a řeční jak těmto nejrůznějším lidským šmejdům zatne tipec, ale samozřejmě, ve vlastním zájmu lehce si nechají každý lidu naslibovaný skutek uniknout.

   Ve vědě lékařské lze tkáň napadenou vředem léčit i jeho vyhnitím, či chirugickým řezem.  Obdobně lze řešit i problémy celospolečenské. Každý způsob léčby má své klady i zápory. Na umu léčitele záleži objektivní vyhodnocení stavu, jeho příčin a užití co nejefektivnějšího způsobu léčby. Co však dlouho hnije ani nevyhnije, hniloba zachvátí celý organismus a tento nadobro uhnije. Mnohdy se pak samezřejmě jev jako účinnějšíí i chirugický postup. Řezat, řezat a ještě jednou řezat. Osud celého lidstva pak záleží na tom, zda se vzchopí k výběru léčitelů  četných neduhů globálního imperialismu a jejich podpoře.