Roboty a roboti (1). Was?

*    *    *

„Co budou kočky žrát, až všechny myši vychytají?“
„Was?“ [čti: vás?]
A člověk se otočil a beze slova metl zpět.

Mechanické logické obvody

Je možné uvažovat dvojkovou logiku dveří? Ano, dveře zavřené: 0. Dveře otevřené: 1.

Dvojice dveří sice nabízí logický obvod, ovšem až jejich promyšlené ovládání mu dá smysl. Dvojími dveřmi vedle sebe, na dlouhém balkoně, už by bylo možné signalizovat. Ve prospěch partnerské žádostivosti lze sdělovat do dálky:

1-1 pojď, čekám
1-0 pomalu
0-1 počkej
0-0 nechoď, nebezpečí!

Jedny dveře, otevřené nebo zavřené, mají paměťovou náročnost jeden bit. Stav 0 nebo 1.

Dvoje dveře, dva bity: 1-1, 1-0, 0-1, 0-0.

V 70. letech 20. století už se vyráběly kalkulačky – elektronika pro početní nebo i matematické výpočty. Kdežto v předchozím desetiletí se vyskytovaly jakési spíš mechanické hračky. Kovovou tyčinkou, zapichovanou do otvůrků, se mechanismus ovládal – přesunoval. Tuším tato mechanická kalkulačka dokázala násobit čísla.

NASA má smysl pro kosmickou legraci, kosmickou komiku. Technici v 60. letech postavili velmi silnou raketu Saturn, která vynášela celou měsíční výpravu na oběžnou dráhu kolem Země. Z obíhání pak Apollo odletělo na Měsíc a nakonec úspěšně zpět. Tuto mimořádně silnou raketu už nemohli v 21. století postavit znovu, protože prý konstruktéři ledacos navrhovali intuicí a jen s šoupacími logaritmickými pravítky v ruce. Plány že se nezachovaly – možná si je zase odnesli zpět.

Když se Západ snažil sundat fotbalového šéfa FIFA, Rusové v tom tušili snahu odebrat jim chystané mistrovství světa v kopané. Prezident Putin roku 2017 podotkl: „My bychom se zase mohli zeptat Američanů, jak to bylo s přistáním Apolla 11 na Měsíci.“

Zhodnocení: Silný vítr částic od Slunce by zřejmě narušil kdekterou elektroniku. Logaritmická pravítka a mechanické kalkulačky by mohly přijít do užívání. Používala je NASA; velmoci si dělají narážky přes průliv s potutelným úsměvem.

Elektronické logické obvody

Sálové počítače, skříně s elektronikou jednoduchých tranzistorů v klimatizované místnosti, vstupovaly do československého průmyslu v 60. letech. Kromě náročnějších využití také ulehčovaly práci mzdových účetních, předtím pracujících dlouho do noci, nárazově.

Po desítky let počítače vždy dělaly jen to, co jim programátor předepsal. Třeba i modulovat hlas – přibližovat mluvení, převádět psaní do hlasového výstupu – což v 60. letech bylo v plenkách, stěží v které laboratoři uskutečněné.

Programy se postupně komplikovaly, avšak bývalo možné vystopovat postup činnosti. Cestu příkazů v logických a paměťových obvodech, až k výstupu informace.

Běžně známe chytré rychlé vyhledávače informací – najdou článek s požadovaným textem. Podobně pro obrázky, a i pro melodie, kdekoliv na rozlehlé internetové síti. Z miliard informací poskytnou tu blízkou k požadavku. Někdy už sami programátoři nevědí, jaký postup použil jejich google při úspěšném vyhledání.

Zhodnocení: Rostoucí složitost počítačových programů byla potřebná. I přes neznalost, jaký postupem se dospělo k výsledku.
 
Kvantové šifrování

Informatika má za důležité, zvlášť v době bojovných chlapců řídících svět, uchránit data před soupeřem. Nepřítelem?

Kvantové šifrování užívá impulsy jediného fotonu. Pokud by byl na přenosové cestě stav fotonu přečten, změnil by se. Donesl by zkreslenou informaci. Navíc uloupená data by chránilo i obvyklé zakódování.

Zhodnocení: Informace není chráněná proti stažení, ale adresát narušení pozná podle zničeného obsahu. Zjistí, že data byla zachycena.
 
Nebezpečí elektroniky v armádě

Které činnosti spojené s informatikou vedou ke katastrofě? Zásobárna pohlavně lechtivých videí? Stěží. V době dosavadních darwinistických přístupů k lidským životům jsou nebezpečím zbraně. Lidstvo dosud neuznalo myšlenku svobody, nýbrž – druhým ji vezmeme, abychom jí měli víc.                   

Nejen letadélko na elektřinu, které může zobrazovat postavení protivníka. Ale dnes i hejno bezpilotních útočných dronů, které prý si začnou pořizovat vojáci [video 7 minut].

A to povede k zbraňovým protiopatřením. Nebo jeden velký dron, který svým útokem zničí několik vojáků. Řízený dálkově rádiem anebo vestavěným programem, bez vlivu obsluhy. Letí v potřebných výškách a plní zadané úkoly. Dnes dovede kamera s programem rozlišit totožnost člověka podle obličeje, natož aby dron nepoznal uniformu nebo typ zbraní.

Jiným strašlivým nástrojem k ničení lidí je robotický voják. Robot pochoduje městem a běžná střelná zbraň na něho nestačí. A sám vraždí podle předepsaného postupu. Různé pokročilé zbraně popisuje vědecký popularizátor www-osel-cz několikrát za měsíc. Obvykle pacifikuje názory pacifistů; nechce svobodnou diskusi. Podporuje vývoj. Kdo chvíli stál, už leží opodál.

Neuronová síť

Vývoj počítačové informatiky není u konce. Neuronová síť je program, jenž se sám rozvíjí dál. V začátku projde mnoho příkladů na prozkoušení postupů, od vstupního zadání k výstupům. Nezíská-li přijatelný výsledek, sama zkusí jiný postup. Odlišně od starší organizace práce počítače.

Neuronová síť například rozděluje poštu nevyžádanou a vyžádanou. Přitom sleduje mnoho vstupních příznaků a zásilky přiděluje do více výstupních skupin. Rozeznává obličeje, zjišťuje rizikové obchody na burze.

Kvalitní neuronová síť může řešit i takové úlohy, které jsou jí nové. Taková schopnost už připomíná počítačovou inteligenci, tedy schopnost řešit nové odlišné situace.

Z druhé strany – počítač nejedná originálně, víc napodobuje. A my lidé to v životě míváme stejně. Liší se člověk od člověka, třeba i hodně – často v důsledku různých vzorů a výchovy v dětství. Zásadní potřebný poznatek – vědět jak – získáváme nápodobou. Jen pomalu vymýšlíme něco úplně nového.

Například konstrukce aut byla zprvu podobná kočáru. Později byl zapomenut venkovní schůdek pode dveřmi, pro ulehčení nastupování - je lepší zvětšit celý obestavěný prostor karosérie.

Jak řešit počítačovou obrazovku? Bílý obraz, s černým písmem, který tím napodobuje papírovou stránku? Lépe zvolit opačně. Bílé písmo na tmavé obrazovce. Bílý papír knihy světlo jen odráží – kdežto svit bílé obrazovky unavuje oči.

Programy cizojazyčných překladů bývají zatíženy mnoha tématy. Proto kvalitní překladače bývaly zprvu omezené jen na určitý obor. Dnes už lépe: cizozemský nebo tuzemský.

Neuronová síť přeloží větu z cizího jazyka, jenže náročnější je sledovat smysl celého odstavce. Lepší přístupy budou muset znalí programátoři dál promýšlet. Anebo řešení vylepší sama neuronová síť? [1]

Zhodnocení: Po desítky let studené války udržovala na Zemi klid rovnováha výzbroje. Podobná síla armád. I dnes nejvyspělejší zbraně pomáhají udržet světový mír, ačkoliv je kupodivu má jen jedna strana; čím to? Patří k nim potutelný úsměv?

- pokračování -

Zdroj

[1] Český překladač CUBBITT (LINDAT) dokáže v přesnosti překonat člověka. Podívejte se na srovnání s konkurencí – Ondřej Novák, 22.6.2021

Zatím neveřejná vylepšená verze CUBBITTu posouvá překlad ještě dál tím, že překládá více vět najednou. „Aby to fungovalo, uživatelé tam musí dát rovnou alespoň celý odstavec najednou, nikoliv jednotlivé věty.“

Profesionální lidské překlady mají oproti těm strojovým stále řadu nesporných kvalit. Například specifické nebo málo známé výrazy člověk na rozdíl od stroje protáhne do delšího souvětí, ve kterém termín vysvětlí.