Rusko a Čína jako strategičtí partneři proti „falešné demokracii“ a nové studené válce

vyvadil jiří nový
31.10.2021 16:57
Když prezidenti Putin a Xi Jinping ohlásili svou neúčast na summitu G20, prezident Joe Biden se zaradoval, že je dobré, že nebudou tyto nepřátelské hlavy autokratických států přítomny a tak se „západní demokratické státy“ lépe dohodnou. No něco G 20 podpořila, jako například Bidenův návrh na jednotnou minimální daň pro nadnárodní firmy. Ale to by Rusko ani Čína určitě neblokovaly.

Kde se záležitost uprostřed „zelené“ celosvětové hry Západu zadrhla je otázka těžby uhlí a jeho konečného využívání. A tady Biden význam obou „autoritativních“ velmocí hrubě podcenil.

Vedle Ruska a Číny totiž i Austrálie, Indie, diktát k zavázání se k socialistickému závazku termínu ukončení jeho využití odmítly… A zdá se, že toto rozhodnutí se promítne i to následujícího ekologického summitu COP 26 v Glasgow. Jinými slovy: Rusko i Čína odpověděla na nepřátelské útoky tzv. demokratického Západu asymetricky a tvrdě. Bez příslibů těchto dvou světových velmocí je Klimatická konference v Glasgowu skutečně jen divadlem „západních demokracií“

Jen zdánlivě však jde na prvním místě o ekologii. Vše vypadá na to, že kdyby Západ upustil od trvalé nepřátelské protiruské a protičínské kampani, možná se dalo něco domluvit, tak jak tomu byla Čína i Rusko připraveny ještě před rokem.

Nyní ovšem, když v G20 i COP 2016 převládla nálada protiruského a protičínského vichru a jednoznačný úspěch výsledek by byl v očích progresivistických západních politiků a médií brán jako triumf západních demokracií nad východními autokraciemi prostě východní „autoritáři“ jim ukazují svou sílu…A například uhelné demokracie Austrálie a Indie se k nim ulehčeně přidávají.

Ne nejde přátelé o jakési mé spekulativní výmysly. Jde o realitu.

Konečně přečtěte si promyšlený text dnes vydaného tiskového prohlášení čínského ministerstva zahraničí :

ŘÍM, 30. října (Sin-chua) – Čína je připravena spolupracovat s Ruskem na podpoře multilateralismu a postavit se proti „malým kruhům“, „falešné demokracii“ a „nové studené válce,“ řekl zde v sobotu čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi. setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Wang připomněl intenzivní kontakty mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a jejich účast na diplomatických akcích pořádaných druhou stranou prostřednictvím video spojení v posledních dvou měsících. Takové aktivity plně demonstrovaly vzájemnou podporu obou zemí a účinně podporovaly jejich pragmatickou spolupráci a aktivně vedly hlavní mezinárodní agendy, řekl Wang.

Čína si velmi váží poznámek prezidenta Putina, že Čína je nejspolehlivějším komplexním strategickým partnerem Ruska pro koordinaci, řekl Wang a dodal, že Čína je ochotna spolupracovat s Ruskem na podpoře budování nového typu mezinárodních vztahů a společenství se společnou budoucností lidstva. , podporovat multilateralismus a postavit se proti „malým kruhům“, „falešné demokracii“ a „nové studené válce“.

Lavrov řekl, že nedávné časté interakce mezi oběma hlavami států posunuly rusko-čínské vztahy na nové historické maximum. Rusko je ochotno spolupracovat s Čínou na aktivním provádění konsenzu dosaženého oběma hlavami států, dobře se připravit na schůzky mezi těmito dvěma vůdci a na pravidelná setkání předsedů vlád, aby bylo dosaženo více výsledků ve spolupráci v různých oblastech “ řekl Lavrov.

Obě strany se dohodly na posílení komunikace a koordinace v rámci takových mnohostranných rámců, jako je Organizace spojených národů a Skupina 20 (G20), a na společné ochraně norem mezinárodních vztahů a legitimních práv a zájmů obou zemí.

Obě strany se dohodly, že příští rok převezmou čínské předsednictví v bloku rozvíjejících se trhů BRICS, který sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku, jako příležitost k dalšímu prohloubení spolupráce BRICS.

Obě strany se dohodly, že budou spolupracovat mezi Čínou a Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti, posílí komunikaci a koordinaci v otázkách, jako je Afghánistán a jaderná dohoda s Íránem, aby společně zajistily regionální bezpečnost a stabilitu.

Obě strany vyjádřily vážné obavy z ustavení třístranného bezpečnostního partnerství AUKUS mezi Spojenými státy, Británií a Austrálií a jejich spolupráce na jaderných ponorkách. Obě strany uvedly, že AUKUS je typická vojenská skupina a pokus těchto tří zemí vytvořit „malý kruh“ je nepopulární a odsouzený k neúspěchu, protože je proti trendu dob míru, spolupráce a rozvoje.

V komentáři k takzvanému Summitu lídrů pro demokracii ( avizovaném prezidentem Bidenem na prosinec tohoto roku) obě strany uvedly, že vyjasní své postoje a vysvětlí mezinárodnímu společenství správné názory na demokracii, rozvoj a lidská práva. Demokracie je společnou hodnotou lidstva a právem lidí ve všech zemích, spíše než výhradním privilegiem několika, řekl Wang.

Nutit ostatní země, aby přijaly jednostranně uznanou takzvanou „demokracii“, povede jen k ještě větším problémům, poznamenal.

Je typickým krokem proti demokracii označovat jiné země za „autoritářské“ jen proto, že volí různé cesty k dosažení demokracie, zdůraznil Wang.

Nuže asi tak… Západ se bude muset naučit, že Čína a Rusko jako strategičtí partneři, jsou po geopolitické, ekonomické stránce i stabilnosti svých systémů neporazitelní a bude-li Západ něco od nich chtít bude se k nim muset chovat s respektem a úctou. Ale to je přece normální požadavek…

 

 

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Dlhodobo čínskej politike voči Rusku nedôverujem - od čias " zrady " Maovej Číny, od čias, keď sa Čína nechala kúpiť Nixonom/ Kissingerom v roku 1972. 

Aj dnes sa " priatelí " s Ruskom len z dvoch príčin :

1/   nikdy sa nevzdá nádeje, že si prisvojí časť  územia Ďalekého východu. Pod rúškom " priateľstva" potichu a nebadane už dnes " okupuje " Sibír a Ďaleký východ.

2/   Náhle čínske " priateľstvo " voči Rusku je z vypočítavosti a nutnosti. Keby USA neútočili na čínske záujmy, predpokladám, že sotva by sa Čína spájala s Ruskom. Určite by dala opäť prednosť priateľstvu s USA. Je to veľmi priezračné : obchod s USA je pre Čínu hlavný zdroj bohatstva a rastu HDP. Čínske HDP rástlo raketovou rýchlosťou až po dobrej spolupráci s USA. Číne veľmi vyhovovalo sústredenie sa Spojených štátoch proti RF, kým Čína mala voľnú cestu v rozširovaní svojho vplyvu v Afrike, v Južnej Amerike a v Ázii. No prišiel Trump a stúpil na krk hadovi. Dovolím si dokonca tvrdiť, že keby USA neútočili proti Číne, nikdy by nevzniklo " priateľstvo " a čínska podpora Rusku v  takom rozsahu ako dnes. Čína urobila z núdze cnosť. Ba, myslím, že Čína ako priateľ USA by  sa neváhala pripojiť k útokom na RF ( kvôli bohatej ruskej zemi ...), rovnako, ako to robia bývalé satelity ZSSR.

Na druhej strane, dúfam, že RF to aspoň tuší, čo je príčinou čínskej podpory. Ak áno, tak využíva realitu a prijíma čínsku podporu v pude sebazáchovy. V zásade, obida štáty spolupracujú , aby prežili, i keď každý z iných dôvodov. Avšak Čína pri prvej príležitosti, pri prvých náznakoch otepľovania vzťahov s USA, nechá RF svojmu osudu.

Veľmi rada by som sa mýlila.